Sedíte u televize nebo v hledišti stadionu a podvědomě vnímáte i reklamní kulisy zápasu. Běžný fanoušek nijak zvlášť nepozoruje, jak a proč se mění loga firem na dresech hráčů a tabule po obvodu arény. Když však bude pozorný, zjistí, že o postavení jeho týmu v tabulce spíše než práce trenérů s mládeží rozhodují ekonomické výsledky firem v regionu. Zjistí také, že reklamní kolorit je i šifrovanou zprávou o tom, kdo v české ekonomice získává navrch.
Vezměme si hokej. Stále sice platí, že se mu daří hlavně v průmyslových městech, avšak týmy financované hutěmi a těžkým strojírenstvím jsou rychle vytlačovány mužstvy dotovanými ziskovějším lehkým průmyslem a sektorem služeb, zejména pak firmami se zahraničním kapitálem. Po prvních kolech ligy se v čele usadila Plzeň, z velké části podporovaná Keramikou Horní Bříza, za ní jsou hokejisté Zlína, jejichž generálním sponzorem je Barum Continental. Keramika, ovládaná rakouským kapitálem, loni dosáhla hrubého zisku 255 milionů korun, Barum ve vlastnictví německého Continentalu 800 milionů. Čest domácího podnikatelského stavu zachraňují borci z Třince, podporováni Moravia Steel a Třineckými železárnami. Když pak sportovní výsledky Třineckých porovnáte s Vítkovicemi či upadajícím Kladnem, dokážete si udělat i obrázek o stavu tradičních center výroby oceli.
Určitou výpověď dává i situace hokejistů Sparty a Vsetína. Sparťanskému klubu sice stále předsedá Antonín Charouz, ale na to, aby byl jako druhdy i hlavním mecenášem, již zřejmě nemá. Na prsou hráčů se skví logo rakouské Raifeissen stavební spořitelny. Pětinásobný mistr ze Vsetína, dříve štědře podporovaný Chemapolem Václava Junka a firmou Sezooz Romana Zubíka, již letos zdaleka není neporazitelný. Nejlepší hráči odešli za lepším. Majitel klubu Zubík si stále ještě myslí, že za přispění slovenského Slovnaftu a olomouckého penzijního fondu Viva se mu podaří titul získat pošesté, ale je to asi jen zbožné přání. O Zubíkově finanční situaci může napovědět i tenisová liga. Titul v minulých dnech obhájil Prostějov, tentokrát však již ne pod názvem Sezooz, ale Agrofert. Majitel Agrofertu Andrej Babiš si na rozdíl od Zubíka může dovolit financovat klub, v jehož barvách hraje i Martina Hingisová.
Na rozhazování již asi nemá plzeňský Jaroslav Kokeš. Ještě loni plzeňští mistři republiky v házené měli v názvu jeho firmu Kovopetrol. Letos již Kokešovo partnerství ztratili. Neslavně skončil nejlepší volejbalový tým z Ústí nad Labem. Štědrý sponzoring ze strany místní Setuzy byl zastaven hned poté, co se změnil majitel firmy a předsedou představenstva se stal podnikatel Jan Gottvald. Konec ústeckého klubu je tristní. Pro absolutní nedostatek financí někdejší suverén soutěž opouští.
Ligu fotbalovou po prvních kolech vede pražská Slavia, dotovaná Benzinou. Kde však státem vlastněná firma, prodělávající ročně stamiliony, bere desítky milionů na fotbal, je záhadou. Kde na to berou třeba Teplice či Sparta, se ptát nemusíme. Severočeský tým penězi „kojí belgický sklářský Glaverbel, Spartu po krachu Petra Macha a košických VSŽ převzalo německé vydavatelství Vltava Labe Press.
Sport může dát odpověď třeba i na to, jak si stojí domácí výrobci piva. Zatímco nejvyšší fotbalová soutěž si ve svém názvu stále drží pivo Gambrinus z Plzeňského Prazdroje, hluboce ztrátové Pražské pivovary svůj Staropramen z hokejové extraligy stáhly a generální partnerství přenechaly Telecomu. Někoho mohlo překvapit, že se na hrudích fotbalistů Sparty na začátku září objevilo pivo Samson. Bylo to však jen na zápas s Budějovicemi. Hned poté jej vystřídalo logo EuroTelu. To možná jen trochu ješitný podnikatel a fotbalový funkcionář František Chvalovský, majitel Jihočeských pivovarů, chtěl asi publiku i budějovickému klubu, podporovanému Budvarem, alespoň na hřišti ukázat, kdo že v jihočeské metropoli vaří lepší „Budweiser Beer . Sport je víc než zábava, může být i docela poučnou čítankou pro ekonomy.
