S ohledem na vydané rozhodnutí se tedy klientům rozhodně
nevyplatí se soudit kvůli již uzavřeným smlouvám. Připraví se tak nejen o
vyplacení finančních prostředků od pojišťovny v případě události pokryté
pojištěním, ale ještě je čeká celá řada vedlejších negativních dopadů, kterých
si nemusejí být při zahájení sporu vědomi – pravděpodobně budou muset např.
vrátit již poskytnutá plnění přijatá při vzniku pojistných událostí, mimořádné
výběry ze smluv a jakékoli další finance, které jim byly pojišťovnou vyplaceny.
Klient pojišťovny se rovněž nevyhne placení nákladů řízení u soudu, jelikož jeho nároky nebudou s největší pravděpodobností uznány. Prohraný spor o investiční životní pojištění také přináší daňové komplikace. Pokud totiž klient v průběhu let využíval daňová zvýhodnění, například si odečítal určitou částku od daňového základu na základě zaplaceného pojištění, bude muset tyto daňové odpočty dodanit. Na pojištění navíc také často přispívají zaměstnavatelé, neboť si tyto příspěvky mohou zahrnout do svých nákladů. V případě zneplatnění smlouvy by povinnost dodanit příspěvek mohla dopadnout jak na zaměstnance, tak právě i na zaměstnavatele.
Dále je také nutné brát v potaz smlouvy navázané na životní
pojistky, typicky hypotéky. V tomto případě by klient čelil smluvním sankcím ze
strany banky pro nesplnění úvěrových podmínek a v krajním případě také
zneplatnění svého hypotečního úvěru.
Zpětné zneplatnění pojistných smluv navíc ohrožuje i
klienty, kteří jsou se svými smlouvami spokojeni. Pokud totiž bude opakovaně
konstatována absolutní neplatnost smluv, tedy jako v případě říjnového
rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1, pak mohou být ohroženy smlouvy všech
klientů pojišťovny v rámci dotčeného pojistného kmene. Proti vůli některých klientů
tak mohou být zneplatněny jejich smlouvy na investiční životní pojištění, na
kterých jsou klienti zcela závislí v případě, že trpí závažným onemocněním,
nebo prodělali úraz s trvalými následky a je jim vyplácena renta či pokud
dostávají plnění za smrt živitele. Sociální dopady vyplývající ze zneplatňování
smluv na investiční životní pojištění tedy mohou být skutečně závažné.
Spory o investiční životní pojištění navíc zneužívají
organizované žalobní iniciativy, které si od klientů nechávají za zlomek
žalovaného nároku převést jejich smlouvy o investičním životním pojištění a
často pak bez jejich vědomí následně zahajují spory před finančním arbitrem či
soudy. Byznys iniciativ je nastaven tak, že v případě vítězného soudního
rozhodnutí inkasují veškeré vysouzené částky právě tyto společnosti, nikoli
klienti.
Organizované žalobní iniciativy navíc zneužívají nástroje
ochrany spotřebitele. Zahajují spory před finančním arbitrem jménem klientů,
ačkoli na ně mezitím klient pojistnou smlouvu postoupil a tyto iniciativy tak
nejsou spotřebiteli oprávněnými domáhat se ochrany práv u finančního arbitra.
Na nevhodný postup iniciativ opakovaně upozorňuje také
finanční arbitr. „Smírně se nedaří řešit hromadně podávané návrhy v oblasti
životní pojištění, kdy je spotřebitel zastoupen advokátem, resp. advokáty
spolupracujícími ve skupině s podnikatelskými subjekty, které buď pohledávku
z pojistné smlouvy od spotřebitele nabyly postoupením, nebo spotřebitele
zavázaly jinou smlouvou, ve které je sjednaná vysoká odměna za vymáhání s tím,
že tyto spory jsou předzvěstí útoku na pojišťovny, resp. kdy spotřebitel
mnohdy ani neví, že je nějaké řízení (ať už před finančním arbitrem nebo
obecným soudem) jeho jménem vedeno,” uvádí finanční arbitr ve své výroční
zprávě za rok 2019.
Finanční arbitr tak posuzoval platnost velkého počtu
pojistných smluv co do typu pojištění, resp. pojistného nebo finančního
produktu. I když se finančnímu arbitrovi i ve sporech ze životního pojištění
podařilo dosahovat smírného řešení sporů, přesto musel vydat a vydává mnoho
rozhodnutí ve věci, ve kterých vyslovuje neplatnost celých pojistných smluv
nebo naopak zamítá návrhy pro úplné promlčení vznesených nároků
spotřebitelů.
Většina rozhodnutí finančního arbitra vydaných ve věci ve
sporech ze životního pojištění je dále jednou či oběma stranami sporu
předkládána k soudnímu přezkumu, když se spotřebitelům nelíbí, že finanční
arbitr přihlíží k námitce promlčení, kterou pojišťovny vznášejí, nebo když nevysloví
neplatnost každé pojistné smlouvy, pojišťovnám se naopak nelíbí, když
finanční arbitr vysloví neplatnost smluvního ujednání nebo celé pojistné
smlouvy.