palubní deník
Sejměte Sultána Čeští policisté jsou velmi kreativní při vytváření krycích jmen tajných operací a vyšetřování.
Černoch, Sklepmistr, Převozník jsou krycí názvy akcí, kterých se osobně účastnil náměstek šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů Dušan Brunclík. Účastí na nich vysvětloval, proč osobně naháněl policejního prezidenta Petra Lessyho, když mu inspektoři potřebovali nutně rychle sdělit obvinění ze zneužití pravomoci úřední osoby. Také vyšetřování Lessyho má svoje krycí jméno. Podle zjištění Palubního deníku nese název Sultán. Inspektorům se muselo o Lessym i zdát, jak byli do práce na jeho sestřelení zakousnuti. V noci je proto nejspíš chodil strašit v turbanu. Nebo že by byly někde skryty informace o tájném Lessyho uniformovaném harému, kde trávil tisíc a jednu noc?
I půlka je dobrá Úředníci i firmy si stěžují na to, že se podle nové podoby zákona o veřejných zakázkách, který platí od dubna, nedá pracovat.
Minimálně jeden pozitivní efekt je ale patrný u zakázek, které mohl zadavatel přihrávat bez jakékoli soutěže, formou oslovení jednoho uchazeče. Novela snížila hranici těchto zakázek ze dvou milionů korun na jeden. A co se stalo?
Řada firem si od té doby vystačí s polovinou toho, co v minulosti. Hezkým příkladem je pražský magistrát, který dokázal tímto způsobem rozdělit vybraným advokátům desítky milionů ročně. Dokonce i jeden přeborník v pražské právnické dvoumilionové lize už vzal i práci za 840 tisíc korun. Zřejmě se již vypořádal s návalem zakázek, které dostal na konci března ještě pěkně „postaru“.
Američan z Vinohrad Není to tak dávno, co se při úvahách, kdo by se mohl stát českým prezidentem po Václavu Klausovi, objevovalo jméno bývalé šéfky diplomacie USA Madeleine Albrightové (druhdy Korbelové). Ta sice nekandiduje, ale Američané mají ve hře o Pražský hrad další tajné želízko – Jiřího Dienstbiera juniora. Ten se totiž narodil v roce 1969 ve Washingtonu, kde jeho otec Jiří působil jako korespondent Československého rozhlasu. A podle tamních zákonů má nesporný nárok na tamní občanství.
Jiří Dienstbier se se svou pasovou kosmopolitností příliš nechlubí. Podle průzkumů jsou jeho šance dostat se na Hrad nízké, ale kdyby uspěl, Američané by mohli v lobbistických hrách o Temelín, stíhačky a protivzdušnou obranu státu mít na protistraně docela vlivného krajana.
Tam a zase zpátky Druhdy první, nyní řadový náměstek ministra zemědělství Roman Boček podle informací Palubního deníku ne a ne zapadnout do nových pořádků ministra Petra Bendla. Podle všeho se už ani nehodlá příliš snažit a chystá se opustit úřad, kde měl na starost docela citlivou agendu. Za vše můžeme jmenovat Lesy ČR či českobudějovický Budvar.
Podle některých informací by se ale mohl stěhovat jen do sousedství, do budovy Českých drah, kde se připravuje velké zemětřesení v managementu, o němž již Palubní deník informoval. Pro Bočka by to nebyla cesta do neznáma. Budovu zná, protože ji s Českými drahami sdílí ministerstvo dopravy, kde Boček dělal náměstka hned několika ministrům. A o Drahách také něco ví, protože působil v Řídicím výboru ČD. Na ministerstvo zemědělství se stěhoval také přes ulici, nyní možná zamíří zpět.
