Země vycházejícího slunce kvapem stárne a vymírá
Pouhou čtvrthodinku jízdy metrem od tokijského nádraží leží Sugamo. Obyčejná čtvrť, která však má zvláštní kouzlo. Můžete zde cestovat časem. Nevěříte? Ale ano! K přesunu do roku 2050 vám postačí navštívit jednu z ulic, která má jedinečné návštěvníky. Důchodce. Babičky čile „šopují“ a okukují halenky, dědové zase vybírají chodítka a hole. Zákazníci, kteří mají v rodném listě zapsaný ročník 1945 a dřívější, si mohou vybírat v krámku s (de)módními kloboučky, pojízdnými křesílky, plenkami či seniorskou elektronikou. O kus dál na lavičkách sedí dámy, jež si porovnávají hračky nakoupené vnoučátkům. Těch ale valem ubývá; staříci nabývají převahy. Sugamská nákupní třída je přeci jen ještě nestandardní, ale ukazuje, jak bude Nippon za pár let vypadat. Všude… Už dnes je každý pátý Japonec starší 65 let a dle demografů budou pětašedesátníci tvořit v roce 2055 plných 41 procent obyvatelstva!
Čtvrtina manželství bez sexu
Sociologové už delší dobu varují, před jakým „zešednutím“ stojí druhá nejsilnější ekonomika planety. Dle agentury AFP by měl za další čtyři dekády klesnout počet Japonců o pětinu – z nynějších 127 na rovných sto milionů. Porodnost činí 1,37 potomka na matku. Lidé se berou čím dál později, nebo vůbec a průměrný věk nevěsty při první svatbě činí 28,3 roku. „Mnoho moderních Japonek se sňatkem váhá, protože se obávají, že ztratí svobodu,“ tvrdí socioložka Juko Kawanišiová z univerzity Gakugei. Mužům prý brání v založení rodiny nejistota v zaměstnání. A ještě něco: podle studie univerzity Nihon asi čtvrtina párů doma nesouloží. Údajně za to může nekonečná pracovní doba, zájmy a dojíždění za prací. Kawanišiová říká: „Sexuální průmysl a sexualita jsou v Japonsku všudypřítomné. S výjimkou manželského svazku. Skoro se dá říct, že partneři mají na práci stále něco jiného, než sex…“
Nová vláda, v jejímž čele stane Jukio Hatojama, předák Demokratické strany Japonska (DPJ), slibuje navýšení rodinných přídavků i mateřských školek a porodné v „socialistické“ výši 550 tisíc jenů (105 tisíc korun). Koupit si populační boom však nejde jen tak. V Japonsku, kde je dítě sice bohem, ale jeho příchod si rodiče notně promýšlejí, chybí dostatek pediatrů, dětských hřišť, ale třeba i paní na hlídání. Návrat mladých maminek ke kariéře zase ztěžuje zvyk plně se odevzdat dítěti v prvních třech letech života. K plození tak vybízí dokonce celá odnož populární hudby, takzvaný J-pop, v němž se to hemží výzvami k zakládání rodiny a milování. Zatím, zdá se, nepříliš účinně.
I zábavný dvoulampový Artur!
A když chybějí mladí, musí se země s nejstarším obyvatelstvem světa otáčet ke zkušenějším. Starým se přizpůsobuje leccos. Síť večerek Lawson zavedla v místech s četným seniorstvem zvláštní variantu obchodů. Nazvala ji Plus. Oproti běžnému sortimentu přidala čistící roztoky zubních protéz, barvy na vlasy, odpočinkové lavičky, ale i hřbitovní kvítí v regálech vedle ovoce. Jinde najdete pouliční masážní lehátka. „Šanci mají výrobky, které pomáhají zpomalit stárnutí – nebo třeba umějí předcházet Alzheimerově nemoci,“ uvedl William Hall, prezident agentury Synovate Healthcare Japan. Kosmetická společnost Kanebo vrhla na trh řadu výrobků s názvem 50+ (a pro jistotu s velkým písmem na krabičkách), Fujitsu zvětšil telefony ve stylu českého Jablotronu, Mizuno vyrábí ve statisícových sériích botky „důchodky“ a společnost Toto zmotorizovala záchod, který přijede až pod zadek.
Nintendo zase bodovalo hrou Brain Age, jež má staříkům procvičovat mozkové závity. „Na seniory pamatujeme. Vyvinuli jsme například software, který umožňuje nevidomým, ale i lidem se zhoršeným viděním a zbytky zraku používat internet,“ řekl týdeníku EURO Norišige Morimoto, ředitel IBM Tokyo Research Lab. Honda loni stvořila pomocné kybernohy, které umožní nemohoucímu výšlap po schodech. Ne všichni uspějí. Předně se to týká robotů. Prvotní idea, kterak se kybernetické sestřičky a vyprávěcí „boti“ stanou přáteli Japonců, vzala rychle za své. Prťavý Ifbot, jenž stojí sto tisíc korun, bavil prý kmety pouhý měsíc. „I plyšáci jsou už oblíbenější,“ hlesla zklamaná ředitelka výzkumu. Neuspěl ani psík Hopis, jenž měl měřit tlak a hladinu cukru v krvi. Nápady ale neubývají; firma Zodžiruši nabízí i-konvici, která dvakrát denně rozešle rodině e-mail, že si babička uvařila kafe. A tudíž ještě žije.
Šedá megaměsta plná duchů? Nejen konvice chyběla jednomu nájemci v tokijské Tokiwadaiře. Když se do jeho zabedněného bytu dostavil majitel, našel v posteli vysušenou kostru. Stařík zemřel o samotě (jako je tomu ve dvaceti tisících případů ročně), ale tři následující léta se nájem automaticky platil z účtu. „Teprve když došly peníze, všimnul si pronajímatel jeho skonu,“ popsala agentura Reuters makabrózní příběh z roku 2007, který upozornil na další smutné téma. Vyprazdňující se aglomerace hrozí přeměnou v prázdná místa, která kdysi kypěla životem. Už za jedenáct let bude sedmina Tokijanů starších 75 roků. „Vzniknou celé oblasti, kde nepůjde obchodovat,“ předvídá Kosuke Motani, expert na regionální rozvoj z Development Bank of Japan. A uzavírá: „Bohužel si toto nebezpečí uvědomuje jen málo místních samospráv.“
Martin Rychlík, Tokio
stipendista The Japan Foundation
*
BOX (foto hřbitov):
Nejšedivější země světa
Podíl obyvatel starších šedesáti let (v procentech)
1. Japonsko 27,9
2. Itálie 26,4
3. Německo 25,3
4. Švédsko 24,1
5. Řecko 23,4
6. Rakousko 23,3
Pramen: OSN, Reuters
GRAF (sloupcový):
Z vrcholku na sešupu**
Poměr celkové populace a starších 65 let v Japonsku (v milionech)
1980 – 117,1/10,7 (9,1 %)
1995 – 125,6/18,2 (14,5 %)
2000 – 126,9/22,0 (17,3 %)
2005 – 127,8/25,7 (20 %)
2015 – 125,4/33,8 (27 %)
2035 – 110,0/37,2 (34 %)
2055 – 89,9/36,5 (41 %)
Pramen: www.stat.go.jp, Reuters