Menu Zavřít

Spuštění programů na peníze z Bruselu se nejspíš opozdí

29. 3. 2004
Autor: Euro.cz

VICEPREZIDENT HOSPODÁŘSKÉ KOMORY KRITIZUJE NEDOSTATEČNOU PŘIPRAVENOST STÁTNÍCH ÚŘEDNÍKŮ NA VSTUP DO EVROPSKÉ UNIE. I SAMOTNÍ PODNIKATELÉ VŠAK MOŽNÁ PŘÍPRAVU PODCENILI.

Některé malé a střední firmy jsou na Unii připraveny i bez průpravy

VICEPREZIDENT HOSPODÁŘSKÉ KOMORY KRITIZUJE NEDOSTATEČNOU PŘIPRAVENOST STÁTNÍCH ÚŘEDNÍKŮ NA VSTUP DO EVROPSKÉ UNIE. I SAMOTNÍ PODNIKATELÉ VŠAK MOŽNÁ PŘÍPRAVU PODCENILI.

Jedním z plusů členství v Evropské unii by měla být možnost čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Příslušné programy v oblasti průmyslu a podnikání měly být podle Martina Jahna, generálního ředitele CzechInvestu, který slouží jako implementační agentura, dokonale připraveny k začátku května (viz Profit č. 6/2004). Nyní se zdá, že se termín oficiálního vyhlášení jednotlivých programů může prodloužit možná o celé měsíce.

STRUKTURA BUDE, ALE NEFUNKČNÍ

Představa ministerstva průmyslu a obchodu je taková, že v květnu bude hotová celá implementační struktura (viz Profit č. 6/2004). Teoreticky by bylo možné vyhlásit v květnu i programy, na jejichž základě by šlo žádat o bruselské peníze. Vedle detailně promyšlených programů bude existovat také manuál pro implementaci, v regionech do té doby vzniknou potřebné struktury. „Připravenost těchto složek je věc jedna, ověření jejich funkčnosti pak druhá,“ uvedl náměstek generálního ředitele CzechInvestu pro operativní řízení Radek Novák. Ověření funkčnosti lze provést interně v rámci Česka, nebo externě z Evropské unie. V podstatě to znamená audity. Otázkou je, zda bude Česko moci spustit vyhlašování programů před skončením těchto auditů.

ČEKÁNÍ NA AUDIT

Audity nemohou samozřejmě začít dříve, než se celý implementační proces nastaví. A ten nemělo podle Nováka smysl nastavovat už vloni, protože obnáší nové aktivity, které zaměstnají 80, možná 90 či ještě více lidí. Ti by dnes seděli v regionech a neměli co dělat. Problém je ale v tom, že diáře auditorů jsou plné a na jejich příchod můžeme čekat tři čtyři měsíce. To je také důvod, proč se může celá implementace a vyhlášení programů odsunout. Podle úředníků však o nic nejde. Prostředky z Unie se stejně nemohou uvolnit, dokud Česká republika nevstoupí do Evropské unie. Do kdy Evropská komise žádost posoudí, vyřídí a prostředky převede, to stejně nikdo neví, protože nemá žádný termín. Odsunutím začátku celého procesu tedy podle ministerských úředníků nikdo nic netratí. A co na to podnikatelé? „Jestli někdo není připraven na vstup do Evropské unie, pak je to tento stát a jeho úřednické struktury. S údivem poslouchám, za co všechno úředníci nemohou,“ reagoval viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Somr na odborné konferenci Malé a střední podniky vstupují do EU. Zdůraznil, že projekty, s nimiž chtějí firmy získat peníze z Bruselu, je možné podávat už od začátku letošního roku. Je však třeba počítat s tím, že peníze budou až po vstupu Česka do Unie.

KDE JSOU VYŠKOLENÍ ÚŘEDNÍCI

Problém tedy nebude na straně podnikatelské sféry, která nemá projekty, ale na straně státu, který nestanovil pravidla, podle nichž by se takové projekty mohly už podávat. „CzechInvest je jednou z implementačních agentur a brání podávání projektů, protože nemá hotovou přípravu. Mluvit nyní o tom, že musíme počkat na audit, auditoři ho budou dělat tři měsíce a proto se to všechno zpozdí - to mi připadá tragikomické,“ řekl Somr. Stát se podle něho často vymlouvá, že nemá potřebné odborníky. „Možná by stálo za to spočítat, kolik peněz se ze státního rozpočtu vydalo na školení úředníků státní správy, aby byli na všechno připraveni. Slušelo by se také položit otázku, kde jsou tito vyškolení úředníci. Zjistilo by se, že podstatná část už jich ve státní správě není. Jinak bychom se nesetkávali s tím, že v rozhodující chvíli, kdy potřebujeme právě proškolené odborníky, jsou na jejich místech čerství absolventi vysokých škol. Jaká může být jejich pozice při vyjednávání v Bruselu?“ ptá se Somr.

bitcoin_skoleni

VYSMÁTÍ PODNIKATELÉ

Úplně čisté svědomí však nemá zřejmě ani podnikatelská sféra. Z podzimního průzkumu mezi malými a středními firmami vyšel zajímavý paradox. Na otázku, jak jsou firmy připraveny, odpověděla 62 procenta, že si myslí, že připraveny jsou. Na dotaz, kdo se jejich přípravou zabýval, 11 procent uvedlo, že nikdo, 57 procent, že nárazově ti, kterých se to týká. Čtyřiadvacet procent se přípravou na jednotný trh zabývá průběžně, osm procent využívá nárazově externí poradce a půl procenta využívá průběžně externí poradce. Srovnáme-li odpovědi na tyto dvě otázky, dozvíme se, že 61 procento firem se cítí na Unii připraveno, přestože 68 procent přípravu nedělalo. „Buď jsou geniální a jejich firmy jsou v takovém stavu, že je nějaký jednotný trh nemůže vůbec překvapit, nebo jsou totálně nepřipravení, nečekají to, co se na ně sesype. Šok bude o to větší,“ konstatoval Somr. Podle jeho zkušeností z poslední doby se připravenost tuzemských firem na jednotný trh dramaticky liší. „Některé střední firmy jsou opravdu připraveny excelentně a nic je nepřekvapí. Na druhé straně jsou velké firmy, které čeká tolik rizik, že to jejich manažerům vůbec nezávidím,“ uzavřel Somr.

  • Našli jste v článku chybu?