Představitelé společnosti Japan Airlines se podle zpravodajské agentury Reuters během čtvrtka nechali slyšet, že v důsledku úterní srážky jejího letounu Airbus A350 s letadlem pobřežní stráže aerolinky na konci aktuálního fiskálního roku, který se datuje k 31. březnu, vykážou provozní ztrátu ve výši 15 miliard jenů. To je v přepočtu na 105 milionů dolarů, respektive takřka 2,4 miliardy korun.
Agentura dále uvedla, že ačkoliv přímo na palubě dotčeného airbusu nikdo z 379 přítomných lidí nezemřel – na rozdíl od šestičlenné posádky letadla Bombardier Dash 8 patřícího pobřežní stráži, z níž přežil pouze pilot –, výši finančního odškodnění bude s pasažéry řešit individuálně. Dva z nich dle vyjádření zástupců aerolinek měli na palubě domácí mazlíčky, které se zachránit nepodařilo.
První nehoda, po které muselo být dané letadlo odepsáno
Pokud jde o samotný stroj A350, jenž byl v provozu pouhé dva roky, jeho ztrátu pokryje aerolinkám pojišťovna. Reuters s odkazem na informace Aviation Safety Network v této souvislosti dodává, že jde o vůbec první podobnou nehodu dotčeného typu, po které musel být celý letoun odepsán.
An exceptional speed park track designed for motorsports lovers, at #QiddiyaCity ????️????☁️
— Qiddiya (@qiddiya_en) March 5, 2024
#PlayLife pic.twitter.com/VlnuqB3WXn
Airbus A350 je dvoumotorový širokotrupý dopravní letoun vyráběný stejnojmennou společností. Jako takový představuje přímého konkurenta stroji Boeing 787 Dreamliner, přičemž jeho debutový let se uskutečnil v červnu roku 2013, zatímco v běžném provozu se začal používat o další rok a půl později. Do loňského listopadu ho evropský letecký gigant vyrobil v počtu 571 kusů. Kromě společnosti Japan Airlines jej používá i celá řada dalších aerolinek, mimo jiné třeba americké Delta Airlines, německá Lufthansa, dále pak Qatar Airways, Singapore Airlines či Virgin Atlantic založené sirem Richardem Bransonem. Letos by první tyto stroje měly dostat i aerolinky Emirates.
Vyšetřování nadále probíhá
Přestože vyšetřování úterní nehody na tokijském letišti Haneda pokračuje a ještě dlouho pokračovat bude, objevují se v médiích první náznaky toho, kdo nebo co mohlo tuto tragickou událost způsobit. Server ČT24 s odkazem na zahraniční weby píše, že i když se srážka bez obětí neobešla, ve skutečnosti mohl celý incident dopadnout o poznání hůře.
Na tom, že se z hořícího airbusu podařilo zachránit všech 379 lidí, má podle oslovených expertů velkou zásluhu skutečnost, že samotná evakuace probíhala velmi profesionálně, a to jak ze strany posádky, tak samotných cestujících. Ti nezmatkovali a nesnažili se s sebou brát příruční zavazadla, čímž celý proces značně urychlili, respektive nijak nezbrzdili.
Co se oné příčiny týče, faktorů, které k nehodě přispěly, bylo – jak už to u takovýchto leteckých neštěstí bývá – vícero. Tím nejzásadnějším nicméně mohla být skutečnost, že pilot letadla pobřežní stráže vstoupil na dráhu, aniž by k tomu dostal povolení. Z přepisu komunikace mezi posádkami obou strojů a řízením letového provozu, na který se japonské orgány odkazují, totiž údajně vyplývá, že zatímco airbusu bylo uděleno povolení k přistání, turbovrtulový bombardier měl zatím pouze vyčkávat na konci pojížděcí dráhy (takzvaném vyčkávacím místě – pozn. red.), tedy několik metrů před samotnou ranvejí.
Tyto dosavadní závěry jsou v přímém rozporu s výpovědí přeživšího pilota, podle něhož jeho letoun povolení ke vzletu, a tedy i ke vstupu na inkriminovanou ranvej, údajně dostal. Otázkou rovněž je, do jaké míry ke kolizi přispěly i nefungující světla na patřičném vyčkávacím místě, na něž měli být piloti prostřednictvím jiných komunikačních kanálů (pravděpodobně skrze takzvaný NOTAM – pozn. red.) před letem upozorněni. Web BBC každopádně na to konto dodává, že podle jím oslovených expertů by i tak měly posádky dobře vědět, kde se vyčkávací místo nachází, neboť je barevně vyznačeno na samotném asfaltu.