V dnešní době najdeme mnoho lidí, kteří splácejí své závazky. Ne vždy si však tuto svou povinnost zařídí sami. Srážky z mezd svých zaměstnanců tak musí provádět mnoho zaměstnavatelů.
Autor: Artklee
Tuto povinnost jim ukládá zákon. Náš právní řád rovněž stanoví pravidla pro výpočet částky, kterou lze zaměstnanci zabavit. Ta se letos změnila.
Provádění srážek mimo exekuci i srážek při výkonu rozhodnutí je nedílnou součástí mzdové agendy zaměstnavatele. I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Nezabavitelné minimum a příslušný výpočtový vzorec srážek se však uplatňují i pro případ dobrovolných, tedy mimoexekučních srážek, které provádí zaměstnavatel ze mzdy svého zaměstnance.
Od 1. ledna 2007 určuje výši nezabavitelného minima při srážkách ze mzdy v návaznosti na výpočtový vzorec stanovený občanským soudním řádem nařízení vlády č. 595/2006 Sb., ve spojení s dalšími právními předpisy. Platí pro exekuci i pro dohodu.
V případě exekuce musí být nezabavitelné minimum respektováno vždy. Nerespektovat nezabavitelné částky a mimoexekuční srážky provést ve větším rozsahu je možno na základě dohody o srážkách ze mzdy. Nezabavitelné částky byly v rámci pravidelné každoroční valorizace od 1. ledna 2010 zvýšeny.
Výpočet nezabavitelného minima
Nezabavitelnou částku na povinného stanovíme jako dvě třetiny součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel (a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije). Životní minimum je 3126 korun (tato částka pro letošek valorizována nebyla) a náklady na bydlení jsou 4597 korun (až dosud přitom šlo o částku 3804 korun). Nezabavitelná částka na povinného jsou tedy dvě třetiny ze 7723 korun, to znamená 5148,66 koruny. (Dosud to bylo pouze 4620 korun.)
Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako jednu čtvrtinu z nezabavitelné částky na povinného – tedy z 5148,66 koruny. To znamená, že se jedná o 1287,16 koruny. (Dosud činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1155 korun.)
Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
Základní (celkovou) nezabavitelnou částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.
Základní částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy, se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé složky, ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy celková základní nezabavitelná částka.
Pro názornost si uveďme příklad. Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 korun, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 5148,66 koruny (dříve by činila 4620 korun) na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1287,16 koruny (dříve by to bylo dvakrát 1155 korun). Na oprávněné dítě se samozřejmě nic započítávat nebude. Povinnému tedy (po zaokrouhlení) nesmí být sraženo 7723 korun. (Loni by mu přitom nemohlo být sraženo pouze 6930 korun.)
Pokud by ale zaměstnancův čistý výdělek činil řekněme jen 9000 korun a on se přitom vedle manželky staral o tři děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy by nebylo možné provést. Součet nezabavitelných částek by totiž činil 10 297,3 koruny – to znamená, že by přesáhl jeho skutečný výdělek.
Nově až od února
Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Plátce mzdy (zaměstnavatel) uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Nové nezabavitelné částky ovlivňují až mzdu za měsíc leden 2010, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2010. Mzda za měsíc prosinec 2009 vyplácená v lednu 2010 bude zúčtována (ještě) podle nezabavitelných částek platných pro loňský rok.
Další postup srážek ze mzdy naznačíme už jen rámcově. Srážky se provádějí z čisté mzdy. Ta se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Z čisté mzdy zaměstnance se odečte základní nezabavitelná částka.
Pokud se zbylá čistá mzda rovná nebo je nižší než 7723 korun, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 7723 Kč je 2574 korun. Částka přesahující hranici 7723 korun se srazí bez omezení.
První třetina (zbytku čisté mzdy)
je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina). Druhá třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek. Přednostními pohledávkami jsou pohledávky specifikované v ustanovení § 279 občanského soudního řádu. V rámci přednostních pohledávek pak má absolutní přednost výživné, a to i v případě, že výživné není vymáháno exekučně, ale je sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy. Pokud přednostní pohledávky neexistují, druhá třetina se vyplatí dlužníkovi (tedy povinnému). Třetí třetina se vyplatí povinnému vždy.
Částka přesahující hranici 7723 korun, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině. Součet vypočtené první třetiny, případně první a druhé třetiny a částky přesahující 7723 korun je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je součet vypočtené třetí třetiny (případně druhé a třetí třetiny) a základní nezabavitelné částky.
Uvedená pravidla srážek ze mzdy se vztahují i na plat a jiné příjmy zaměstnance z pracovněprávního vztahu. Pokud jde o exekučně nařízené srážky, má zaměstnavatel, zvláště v případě pochybností, možnost požádat soud, aby určil, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich. Obdobně také zaměstnavatel spolupracuje s exekutorem.
