Příběh Rostislava Nídla, spolumajitele úspěšné firmy Poklop System, ukazuje, že nesoulad v partnerských vztazích a změna společenské situace mohou ohrozit i skvěle šlapající byznys. A také že pevná vůle a neochvějná víra v lepší časy přinášejí úspěch.
Ještě v ro ce 1994, kdy v Chebu zakládal firmu Eurorent, neměl Rostislav Nídl ani zdání, jak dramaticky se vyvine jeho další podnikatelská dráha. V té době už měl za sebou působení ve velmi úspěšném byznysu. Byl společníkem ve firmě, která prodávala uhlí do pohraničí v tehdejším východním Německu.
Využila toho, že naši sousedé zakázali výrobu uhelných briket, a tak východoněmecké briketárny přestaly fungovat. Firma díky tomu zažívala obrovský boom a i pan Nídl získal značný majetek. Po čase se však rozhodl, že svůj třetinový podíl odprodá zbývajícím společníkům a rozjede svůj vlastní byznys.
To se také stalo. Vznikla již zmíněná firma Eurorent, která nabízela finanční služby. Vlastnila řadu nemovitostí a pozemků, které pan Nídl nakoupil za peníze vydělané v předchozí společnosti, a ty pronajímala. Zdálo se, že všechno půjde hladce, jenže během dvou let se situace dramaticky změnila. Rozvedl se totiž se svou první manželkou.
A jelikož v „uhelném“ období, kdy získal velké jmění, už byl ženatý, musel teď nemovitosti a pozemky prodat, aby měl dostatek prostředků na porozvodové majetkové vyrovnání. A nepomohla mu ani skutečnost, že další větev firmy Eurorent, leasing aut a strojů, nebyla úspěšná.
„S leasingem jsem začal pozdě. V letech 1994 až 1995 už byla na trhu velká konkurence, a navíc banky tehdy nefungovaly právě standardně. Když jsem potřeboval půjčit peníze, zjistil jsem, že mi úvěr neposkytnou, protože financují mé konkurenty,“ popisuje nepříjemnou zkušenost Rostislav Nídl.
Firma sice podle jeho slov mohla fungovat dál, jenomže on se chtěl kompletně odstřihnout od prostředí, v němž prožil nepříjemný pád svého osobního života. Firma tedy usnula a on se rozhodl odjet do Austrálie. Chtěl se naučit anglicky a také se zapsal ke studiu marketingu. Naplánoval si totiž, že po návratu domů založí právě marketingovou společnost. Jenže člověk míní…
Všechno je jinak
Když se po tři čtvrtě roce vrátil, potkal svoji současnou partnerku a plány změnil. Společně koupili na venkově statek a začali ho přestavovat na penzion. A byť pan Nídl předtím musel kvůli problémům v partnerských vztazích zavřít úspěšnou firmu, nic to nezměnilo na skutečnosti, že byl zvyklý na úspěch, protože dosud se mu v podnikání vždy dařilo.
A nepřipouštěl si, že by to tentokrát mělo být jinak. Avšak nepostřehl, že během jeho pobytu v Austrálii se zcela změnilo ekonomické a společenské klima v České republice. Začaly se objevovat negativní plody velké privatizace. Provalily se první případy tunelování, odstartovaly krachy bank a ty finanční ústavy, které nepadly kvůli špatným úvěrům, prakticky přestaly půjčovat.
A nedařilo se ani Rostislavu Nídlovi. Náklady na rekonstrukci penzionu byly příliš vysoké a klientů málo. Byl nucen objekt prodat a rozhodl se, že si najde zaměstnání. „Jestli jsem se cítil jako zkrachovalec a neúspěšný člověk? V žádném případě. Zaprvé jsem nikdy peníze nepovažoval za to nejdůležitější a zadruhé jsem optimista, který se snaží na všem hledat to pozitivní,“ tvrdí Rostislav Nídl.
V příštích 10 letech působil, ať už jako zaměstnanec či živnostník, jako ekonom v několika firmách. A podle jeho slov mu tato zkušenost hodně dala. Především podrobně poznal řadu zákonů, které ovlivňují podnikání, a měl možnost seznámit se s nimi i v praktické rovině.
V té době se společně se svou tehdy už manželkou přestěhoval k Plzni, kde koupili dům, a pan Nídl zde začal pracovat ve stavební firmě, jež se zabývala zabudováváním kanalizačních poklopů. Když ale coby ekonom provedl důkladnou inventuru, zjistil, že podnik nevyhnutelně směřuje do insolvence.
Pochybnosti nemám
O něco později za ním přišel jeden z kolegů a navrhl mu, aby spolu rozjeli novou firmu, která by se zaměřila na stejnou oblast jako krachující podnik. „Můj současný společník mi tehdy řekl, že si mě vybral kvůli mým zkušenostem a znalostem a taky schopnosti všechno zařídit. A navrhl, že bychom mohli oživit moji spící firmu.
Rozhodl jsem se, že do toho půjdu,“ vzpomíná Rostislav Nídl. Nebál se po posledním podnikatelském neúspěchu, že by ho mohlo potkat něco podobného? Neměl strach, že mu po 10 letech v roli zaměstnance ujel „podnikatelský vlak“ a že už nebude vědět, jak na to?
„Jmenuji se Rostislav a to znamená růst. Nikdy nemám pochybnosti, že by se mi nedařilo. Navíc jsem tehdy téměř do detailu znal ekonomiku oboru, v němž jsme se chystali podnikat, a věděl jsem, proč to ve firmě, v níž jsem naposledy pracoval, nefungovalo,“ vysvětluje Rostislav Nídl. Je navíc přesvědčený, že na oboru podnikání nezáleží.
Pokud má člověk dobře připravený systém a spočítané náklady, bude se mu dařit téměř v jakémkoli byznysu. A tak na podzim 2010 procitla firma Eurorent ze spánku. Náplň jejího podnikání však byla jiná. Začátky nebyly snadné, první kanceláří byl obývák pana Nídla.
On sám zariskoval a vzal si spotřebitelský úvěr, aby si mohli pořídit první materiál. Velkým impulzem byly zakázky, které firma získala krátce po startu.
Za čtyři měsíce dosáhla obratu 1,5 milionu korun a během zimy mohla v klidu dobudovat organizaci, tedy všechny nezbytné administrativní záležitosti. Na jaře roku 2011 se společníkům podařilo získat kontokorentní úvěr, takže si mohli pořídit nové stroje, auto, kancelář a další nezbytné věci.
Během následujícího roku se potvrdilo, že zvolená strategie je správná. Firma se postupně stala důležitým hráčem na českém trhu, změnila jméno na Poklop System a v roce 2012 přišla s unikátním technologickým postupem na zabudování samonivelačních poklopů. O něco později přišla s další novinkou, studenou asfaltovou směsí Izolsan Asfalt, kterou v současnosti prodává.
Kvalita? Jde to pomalu
Poklop System dnes coby inovační firma sídlí ve Vědeckotechnickém parku v Plzni (více informací o něm přineseme v říjnovém čísle) a seč může, se snaží prosazovat, samozřejmě i ve vlastním zájmu, kvalitu do českého stavebnictví. Připravuje pro partnery i pro konkurenci různé prezentace a školení, na nichž představuje své technologické postupy. A prakticky ze stejného důvodu se už dvakrát zúčastnila soutěže Vodafone Firma roku.
Vloni se stala finalistou krajského kola a letos se zatím dostala na stejnou úroveň (výsledky krajských kol se budou v příštích dnech vyhlašovat).
„Je to pro mě příležitost promluvit například k představitelům kraje a pak s nimi i diskutovat. Snažím se jim vysvětlit, proč má smysl klást důraz na kvalitu. Z vlastní zkušenosti však vím, že je to dlouhý proces. Tři roky se klienti mému přesvědčování, proč by si měli pořídit naše produkty a systémy, smějí. Ale po těch třech letech pak zpravidla pošlou objednávku,“ uzavírá s mírným optimismem Rostislav Nídl.
