Povídal jsem si s egyptologem Miroslavem Bártou, rozhovor vyjde v pondělním Euru a v plném rozsahu bude k vidění na Euro TV. Nebudu vykrádat jeho obsah, ale kauzalita kolem rychlých změn klimatu před nějakými 15 tisíci až 10 tisíci lety a zrodem lidské civilizace vyvolala touhu se trochu „ochytřit gúglením“.
Že klimatická změna byla tím impulsem, který z lovců a sběračů udělal usedlé zemědělce, se má za jisté. Ale nálezy v Göbekli Tepe, o nichž mimo jiné profesor Bárta mluvil, staré 11 600 let v dnešním jihovýchodním Turecku u města Şanliurfa, působí jako zjevení.
Časově spadají do tohohle období velkých za sebou jdoucích výkyvů v klimatu s velmi rozdílnými průměrnými teplotami a srážkovými úhrny, ale předcházejí usedlým kulturám prvních zemědělců. Trochu se tenhle komplex s kamennými sloupy s basreliéfy různých zvířat uspořádanými do koncentrických kruhů podobá známému Stonehenge, akorát je o nějakých devět tisíc let starší.
Na celém nalezišti je úžasná jedna věc: ty nejstarší kruhy jsou nejsofistikovanější a největší, aby postupně kamenné sloupy či pilíře v novějších kruzích nějak hrubly a zakrňovaly, až někdy 8200 let před naším letopočtem zanikly docela. Něco se stalo, akorát nevíme co.
Teď ten klimatický kontext. Obrázek níže ukazuje vývoj teplot v centrálním Grónsku, kde máte skokové oteplení před 15 tisíci lety následované přerušovaným, ale výrazným ochlazováním (doprovázeným klesajícími přírůstky zalednění).
Na časové ose odpovídá dataci nejstarších kruhů z Göbekli Tepe zelená šipka, ukazující prudké oteplení – během necelého desetiletí se v Grónsku zvýšila průměrná roční teplota o patnáct stupňů a zdvojnásobil se roční srážkový průměr, samozřejmě bez jakéhokoli lidského vlivu. Koneckonců, jestli tehdy představovala celosvětová populace pět milionů lidí, tak to bylo hodně.
Ne všude byly výkyvy takhle prudké, ale projevily se všude možně, spodní křivka je z německého Ammersee.
Před 7000-5000 lety bylo období, kdy teplotní průměry převyšovaly o několik stupňů ty současné. A tohle už je doba, kdy se v Egyptě stavěly pyramidy, vzkvétaly a padaly říše. Staroegyptskými vykopávkami se profesor Bárta zabývá nějakých třicet let. Bylo by divné, kdyby ho vzájemné souvislosti mezi klimatickými změnami a lidskou civilizací a jejími vzestupy a pády nezajímaly.
Tvrdí, že každá takováhle změna dávala lidi do pohybu. Rozdíl je jeden, a ne malý. Před deseti tisíci lety nás na planetě bylo možná pět milionů, teď podle červnových odhadů skoro 7,4 miliardy. Zde je užitečné počítadlo. Klidný přemýšlivý víkend.
Čtěte další komentáře autora:
Migrace ochuzuje? Jak koho, jak kdy
Miroslav Zámečník: O věcech a lidech
Ekonomický expert jako Kassandra