PODNIKATELÉ V ČESKO-MORAVSKÝCH HORÁCH VYUŽILI LOŇSKOU DOBROU ZIMNÍ SEZONU A INVESTOVALI DO NOVÝCH TECHNOLOGIÍ. CENY PERMANENTEK SE TEDY NĚKDE TROCHU ZVEDNOU, MNOHÁ STŘEDISKA ZŮSTÁVAJÍ NA LOŇSKÉ CENĚ.
V Česku je přibližně čtyři sta areálů a areálků, kde jsou v provozu lanovky a vleky. Některá centra se rozvíjejí pomaleji a jejich služby nejsou vždy na odpovídající úrovni.
Přibyly čtyři lanovky, sněhová děla a spousta běžeckých tratí
PENÍZE DO TUZEMSKÝCH SKIAREÁLŮ PROUDÍ PŘITOM TÉMĚŘ VÝHRADNĚ Z PENĚZ SAMOTNÝCH PROVOZOVATELŮ.
V Česku zatím stát ze skiareálů saje peníze formou daní, ale do rozvoje neinvestuje, říká Vít Moudrý, který byl donedávna manažerem Svazu provozovatelů lanovek a vleků. Vlekaři si musejí půjčovat na své projekty bankovní úvěry a potom je normálním způsobem splácet. Vedle toho například jejich francouzská konkurence byla postavena místními sdruženími, které jsou v rukou regionů, a zaplatil je stát. Masivní státní investice zvedly na nohy také italské lyžování v Dolomitech, kde majitelé získali téměř stoprocentní dotace na koupi technologií. V Rakousku dlouhá léta funguje systém daní, které jsou určeny pouze k podpoře cestovního ruchu. Vybírají se na místní i celostátní úrovni.
SLUŽBY NEJSOU VŽDY V POŘÁDKU
Skiareály tak víceméně fungují a pomalu se i rozvíjejí, ale následné služby nejsou vždy v pořádku. Stát málo investuje do infrastruktury, obce se nestarají o dobré stravovací a ubytovací služby a mnohdy jen vybírají peníze za parkování na obecním pozemku, tvrdí vlekaři. Záporným příkladem je silnice z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna. Provoz na ní je v zimní sezoně několikanásobně větší než kdekoliv v okolí, ale protože není na krajském úřadě zařazena do správné kolonky, odklízet sníh z ní jezdí silničáři až poté, co udělají svoji práci jinde. Další příklad představuje doprava do Krkonoš. Z velkých měst se lze autobusem dostat o víkendu až okolo desáté či jedenácté hodiny. Návrat lyžařů je také problematický, protože nikdy nemají jistotu, že je řidič vezme a neprohlásí: „Obsazeno, další cestující neberu!“ Kolik to všechno stojí? Kompletní informace nejsou k dispozici, ale pro hrubou orientaci může posloužit několik čísel. „Souhrnné investice v tomto roce dosahují částky kolem 420 milionů korun,“ odhaduje jednatel Sdružení provozovatelů lanovek a vleků Zdeněk Veselý. Instalace stabilních sněhových děl na spodních dvou třetinách modré sjezdovky na Lysou horu v krkonošské Rokytnici přišla na dvacet milionů korun, instalace jedné kamery pro ranní televizní přenosy sněhového zpravodajství stojí milion korun, údržba běžeckých tratí v Krkonoších a Jizerských horách spolkne dva miliony ročně a terénní úpravy ve špindlerovském svatém Petru stály desítky milionů korun. Výstavba nového velkého areálu Boletice v podhůří Šumavy by přišla na dvě miliardy korun. V Česku je přibližně čtyři sta areálů a areálků, kde jsou v provozu lanovky a vleky.
MÁME NEJVÍCE UMĚLÉHO SNĚHU V EVROPĚ
V Česku si letos běžkaři užijí skoro tisíc kilometrů pravidelně upravovaných stop a sjezdaři nejvíce umělého sněhu v Evropě. Na počet a rozměry středisek ho vyrábíme každým rokem nejvíce, odhaduje Svaz provozovatelů lanovek a vleků. Významné jsou i čtyři nové lanovky. Starý vlek na Bramberk (Hnědý vrch) v Peci pod Sněžkou nahradí čtyřsedačka, vlek na Tanvaldský Špičák také čtyřsedačka, podkrkonošský Černý Důl dostává třísedačku a dva úseky dvojsedačky začnou sloužit v Kramolíně u Lipna. Pro sjezdaře je potěšitelné rozšíření ploch s umělým zasněžováním. „Mnoho malých beskydských středisek s jedním či dvěma krátkými vleky si koupilo sněžná děla,“ připomíná předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků Jiří Bělunek. Nepříliš povedená investice se odehrála v krkonošské Rokytnici, která je zadlužená až po uši. V areálu Horní domky je postaveno zařízení na zasněžování modré sjezdovky. „Chybí nám zasněžení horních tří set padesáti metrů,“ stěžuje si ředitel Spartaku Rokytnice Slavomil Braun. „Trať tam totiž vede v první zóně národního parku a ochranáři nám to zakázali.“ Pro Rokytnické by to ovšem nemělo být žádné překvapení, protože podobné zákazy avizovala v minulosti správa Krkonošského národního parku již dvakrát, a vždy je dodržela. Nepovolila letní provoz lanovky a nedovoluje vozit na lanovce snowboardisty.
SNOWBOARDISTÉ DOSTANOU
OBŘÍ U-RAMPU „Zatím se upravovalo 350 kilometrů tratí v Jizerských horách a Krkonoších, letos očekáváme jejich prodloužení na pět set kilometrů,“ říká duchovní otec projektu Krkonošský lyžařský běžecký ráj Pavel Klapuš. Bolestí východočeských a severočeských hor vždy byla doprava, protože od jednoho střediska k druhému nejezdí dostatek autobusových spojů. Ani letos tomu nebude zřejmě jinak, protože skibusy jezdí jen v rámci několika největších středisek a ostatní linky vedou především z hor dolů do nížiny. Takové problémy má vyřešeny Šumava, která provozuje zvláštní lyžařské spoje, které ráno běžkaře rozvezou a večer je zase svezou z jejich túr. Autobusy jezdí velmi dobře také díky zkušenostem z léta, kdy vozí cykloturisty. Mnoho běžeckých stop je pravidelně upravováno i v Krušných horách, které mají podobné problémy s dopravou jako Krkonoše. Tři největší novinky pro snowboardisty jsou nová superpipe (velká U-rampa) na Klínovci, snowboardový park v Deštném a stěhování špindlerovského snowparku do průseku bývalé lanovky. Na jeho místě bude stát trať pro skicross.
CO NABÍZÍ STANDARDNÍ SKIAREÁL
* Co nejvíce lanovek na úkor vleků
* Bezdotykový odbavovací systém s bohatou nabídkou různých druhů jízdného
* Infostředisko a ubytovací centrum v jednom
* Děla na umělý sníh
* Místo na uzamknutí lyží a odložení zavazadel
* Upravované běžkařské trasy pro klasiku i bruslení
* Každý večer upravované všechny sjezdovky
* Samoobslužná jídelna a restaurace
* Toalety a parkoviště zdarma
* Služebna Horské služby
Informace o lyžařských střediscích
Televize: ČT2, Panorama 8.00-8.30
Teletext: ČT1+ČT2 str.190
Internet: www.holydayinfo.cz
Pramen: archiv
Jízdné pro sezonu 2003/4 ve vybraných střediscích (podle výše ceny denního skipasu)
| Název areálu | Nadmořská výška| Délkasjezdovek| Lanovky a vleky (počet)| Upravované běžecké stopy (km)| Cena denního skipasu (dospělí/děti) |
| Špindlerův Mlýn |702 - 1.235|25|15|85|550 / 380|
|Harrachov |680 - 1.020| 7|4|140 |520 / 415|
| Rokytnice n.J. - Horní Domky |630 - 1.312|11|7|31 | 520 / 360 |
| SKI Pec pod Sněžkou |830 - 1.215| 9|11 |20 | 490 / 360 |
|Herlíkovice u Vrchlabí | 535 - 1.019| 5|2|10 |450 / 280|
| Janské Lázně - Černá hora | 550 - 1.260 | 9| 15|40 |420 / 330|
| Tanvaldský Špičák | 560 - 830 | 6|7|70 |420 / 300|
|Klínovec-sever | 1.244 |6|8|0|410 / 370|
| Červenohorské sedlo | 862 - 1.164 | 5|7|10 | 370 / 250 |
| Černý Důl | 600 - 1.001 |7|12 |6|360 / 290|
| Deštné v Orlických horách | 610 - 850|6|10 |- |360 / 270|
| Zadov - Churáňov |890 - 1.120|6|8|50|360 / 260|
| Železná Ruda - Špičák | 880 - 1.202| 6|6|3|360 / 260|
| Praděd - Ovčárna |1.000 - .350 | 2|4|- |360 / 215|
| Malá Úpa - U Kostela | 850 - 1.100 | 2|4|10|350 / 290|
Pramen: Sdružení provozovatelů lanovek a vleků
