Dohoda s BP signalizuje oživení, ...
Celý podtitul:
Dohoda s BP signalizuje oživení, které by časem mohlo vynést Irák na úroveň Saúdské Arábie
O dražbě těžebních práv na ropných polích a nalezištích plynu, jež byla 30. června spuštěna v Bagdádu, se referovalo jako o fiasku. Iráčanům se podařilo získat investory pro jediné z osmi nabízených nalezišť.
Nicméně toto jediné naleziště, Rumajla, poskytuje v současnosti 960 tisíc barelů denně a v porovnání s ostatními těžebními poli se jedná o obra. Rumajla je čtvrtým největším ropným polem na světě a podle výkonného ředitele BP Tonyho Haywarda se může pochlubit 65 miliardami dosud nevyužitých barelů ropy. Kontrakt na provozování těžby na tomto nalezišti se podařilo získat konsorciu tvořenému britskou společností BP a čínskou CNPC. Oba investoři doufají, že se jim podaří objem těžby během následujících šesti let ztrojnásobit.
Přestože se zatím jedná jen o plány, mohl by se díky takovémuto zvýšení produkce Irák vyšvihnout do vyšší ligy a začít plně využívat svůj ohromný potenciál. V dlouhodobé perspektivě počítá s těžbou šesti milionů barelů denně, což by pro tuto zemi znamenalo druhé místo v rámci kartelu OPEC hned za Saúdskou Arábií.
Mnozí odborníci se skutečně domnívají, že by právě Irák mohl konkurovat saúdskému sousedovi. Alex Munton, analytik poradenské firmy Wood Mackenzie sídlící v Edinburghu, má za to, že ropné zásoby Iráku mohou dosahovat až 300 miliard barelů. „Vzhledem k nedostatečnému průzkumu … si myslím, že jde o hodnověrný odhad horní hranice celkových zásob, jimiž by Irák mohl ve skutečnosti disponovat,“ uvádí Munton. Prokázané irácké zásoby činí 115 miliard barelů, zatímco srovnávané saúdskoarabské činí 264 miliard barelů.
Pokud by se Iráku skutečně podařilo zvýšit objem těžby ropy, mohl by za pár let přepsat světové rozložení ropných zásob. Mohl by také velkým ropným společnostem otevřít dveře do oblasti Perského zálivu, jež prozatím zůstávají uzavřeny nejen v Saúdské Arábii, ale i v Kuvajtu a Íránu. Pokud by Irák uzavřel více dohod – a pokud by se jednalo o dobré obchody – mohlo by dojít k obměkčení zdráhavého postoje zemí OPEC vůči zahraničním investicím. Mimo to by ani nedostatek ropy, jenž podle mnohých analytiků hrozí světu za dvacet let, nemusel být tak dramatický.
Přesto v cestě k využití ropného potenciálu Iráku stále stojí obrovské překážky. Poté, co byl Saddám Husajn v roce 2003 svržen, nebyly výsledky z pochopitelných důvodů nijak oslnivé. Stávající produkce činí 2,4 milionu barelů denně, což je o něco méně než v předcházejícím období. Vláda nebyla schopna realizovat dohody s mezinárodními zárukami, jež nutně potřebuje, aby mohla ropný průmysl postavit na nohy.
Bohužel ani nedávná dražba nedokázala významněji utišit hlasy skeptiků. Irácký ministr ropného průmyslu Husajn Šahristání se všemožně snažil, aby nebyl vnímán jako zkorumpovaný či přehnaně horlivý. Z toho důvodu vystupoval velmi neústupně a transparentně. V tomto bodu uspěl, ponechal však nezodpovězenou otázku, jakým způsobem si Irák hodlá zajistit investice a technologie. „Nastavili jsme velmi přísné smluvní podmínky pro zahraniční ropné společnosti. Chtěli jsme, aby irácký lid jasně viděl, že nám jde v první řadě o ochranu iráckých příjmů z ropy,“ sdělil Šahristání novinářům po ukončení dražby.
Právě kvůli tvrdým podmínkám si zbylých sedm nabízených ropných polí nenašlo vhodného investora. Jelikož irácká vláda stanovila velmi nízkou částku za těžbu nad limit, nebyly ropné společnosti přesvědčeny o tom, že za takových podmínek mohou dosahovat přijatelného zisku. Šahristání nebyl ochoten přistoupit na kompromis, a tak všechny společnosti, s výjimkou konsorcia BP, odstoupily.
V bagdádské dražbě se naleziště Rumajla dražilo jako první a společnost BP se rychle zmobilizovala. Irácká vláda jasně deklarovala, že nezaplatí víc než dva dolary za každý barel, jenž společnost BP vytěží nad stanovený limit. BP původně navrhovalo 3,99 dolaru. „Takové vyjednávání obvykle probíhá za zavřenými dveřmi,“ uvedl 28. července šéf BP Hayward na tiskové konferenci. Posléze vedení firmy zjistilo, že je jedinou společností, jež v Iráku dohodu uzavřela (smlouva dosud nemá definitivní podobu).
Poté, co vedení BP strávilo celý víkend přezkoumáváním propočtů, dospělo k závěru, že má důvod ke spokojenosti. „Díky této dohodě má naše společnost možnost pracovat na Středním východě, a to na největším iráckém nalezišti,“ sdělil novinářům Andy Inglis, vedoucí průzkumných prací a těžby BP. Vedení firmy doufá, že díky poli Rumajla získá BP výhodu prvního tahu a v budoucnu bude hrát v Iráku významnější roli.
Specialisté společnosti BP zároveň počítají s tím, že využijí dobrou znalost naleziště. Společnost BP v padesátých letech minulého století ropné pole Rumajla zakládala a během posledních pěti let zde s Iráčany spolupracovala. Navíc díky spojenectví s čínskou CNPC bude možné získat vrtné soupravy a další vybavení čínské provenience za nejnižší možné ceny. Irácká státní ropná společnost bude držet pětadvacetiprocentní podíl, zatímco BP a CNPC si rozdělí zbytek v poměru 75 ku 25.
SKROMNÝ ZISK
Při práci v Iráku je třeba počítat s velkými riziky, a to jak bezpečnostního, tak politického charakteru. Mnozí Iráčané, včetně zaměstnanců v ropném průmyslu a některých vyšších státních úředníků, vnímají přítomnost zahraničních ropných společností na iráckých nalezištích s nevraživostí. Pokud má konsorcium firem BP a CNPC uspět, bude muset rozjitřené hlasy obměkčit. Navíc se mají příští rok v lednu konat v Iráku všeobecné volby, iráckému ropnému programu tudíž hrozí další zpoždění a nejistota.
Ve světle zmíněných rizik nebude finanční přínos pro BP a CNPC nijak závratný. Servisní smlouva stanoví, že BP obdrží dva dolary za každý barel, který dokáže vytěžit nad stávající objem. Takové smluvní podmínky nejsou zrovna oslnivé. Konsorcium tvořené společností ExxonMobile a malajskou Petronas nabízelo Iráku vyšší těžební limit v porovnání s BP – 3,1 milionu barelů denně oproti 2,85 milionu barelů – kvůli tvrdým iráckým podmínkám však od obchodu upustilo.
Poradenská firma Wood Mackenzie odhaduje, že vzhledem k tvrdým smluvním podmínkám budou platby pro konsorcium BP činit pouhé jedno procento z celkových příjmů projektu, jež se odhadují na 1,2 bilionu dolarů. Wood Mackenzie počítá s tím, že hodnota obchodu bude pro konsorcium činit tři miliardy dolarů: „To je poměrně skromný příjem s ohledem na to, že se jedná o naleziště, jež disponuje minimálně šestnácti miliardami barelů.“ Společnost BP však poukazuje na to, že podmínky, na něž přistoupila v servisní smlouvě na ropné pole Rumajla, se významně neliší od ostatních nabídek v oblasti Středního východu. Například v Abú Zabí inkasuje BP jeden dolar za barel.
V příští dražbě, jež se má v Bagdádu konat v prosinci letošního roku, budou nabízena naleziště, jejichž zásoby se odhadují na 35 miliard barelů. Pokud chtějí iráčtí představitelé svůj ropný program rozhýbat, budou se muset vážně zamyslet. Šahristánímu však hraje do karet nikoli bezvýznamná okolnost: zahraniční ropné společnosti, jež slintají nad ropnými poli představujícími pouhý zlomek toho, co nabízí Irák, se budou o zdejší naleziště i nadále dychtivě zajímat.
***
BOX S. 022
Irák versus Saúdská Arábie
300 miliard barelů
Odhadovaný objem iráckých zásob ropy
Pramen: Wood Mackenzie
264 miliard barelů
Prokázaný objem ropných zásob Saúdské Arábie
POPISEK S. 023
Rumajla: Přetrvávajícím problémem ropného pole s obrovskými zásobami je bezpečnost
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Edita Jiráková
