Zatímco pro českou ekonomiku znamenal rok 2008počátek krize, zisky Rodinného pivovaru Bernard rostly. Podniku se přitom daří i teď, když se český trh s pivempropadá.
Autor: Jakub Stadler
Jak to vysvětluje jeho spolumajitel Stanislav Bernard? „My jsme krizi měli od roku 1991, trvala patnáct let a naučila nás bojovat o místo na slunci.“
Krize je podle analytiků za námi, podle průzkumu Hospodářské komory ale téměř dvě třetiny firem soudí, že stále trvá. Co si myslíte vy?
Nejde jen o to, že se propadly finanční trhy a že začaly krachovat banky, krize je mnohem hlubší. Jako základní prapříčinu cítím – a myslím, že nejsem sám – to, že si celý vyspělý západní svět žije nad poměry. Spotřebovává víc, než produkuje.
Jak krize zasáhla váš pivovar?
My jsme měli krizi zhruba patnáct let. Pivovar jsme koupili v roce 1991 v havarijním stavu, zůstatkovou hodnotu měl tehdy 9,5 milionu, ale my jsme za něj zaplatili 52 milionů korun. Ten poměr byl vražedný a my jsme ten nákup navíc financovali ze sta procent z úvěru. Hrabali jsme se z toho patnáct šestnáct let, ještě v roce 2007, kdy skokově zdražil ječmen, jsme spadli do ztráty. Díky těm podmínkám jsme se ale naučili bojovat o místo na slunci. V roce 2008 jsme rostli o dvacet procent, v roce 2009 jsme rostli o devět a letos zatím o jedno procento.
Jak je na tom zbytek trhu s pivem?
Český trh s pivem v roce 2008 klesl asi o jedno procento, v roce 2009 o necelých šest procent a letos se pokles odhaduje zhruba na dvanáct třináct procent. Letošní pokles je ale hlavně důsledek zvýšení spotřební daně na pivo.
Říká se, že krize naučila lidi spořit. Ačkoli vaše pivo patří k těm dražším, vy jste přesto rostli. Jak se vám to povedlo?
Řekl bych, že růstu dosahujeme především díky dlouhodobé kvalitě a zajímavé chuti našeho piva. Dále pak díky postupnému budování exportu a díky inovacím. Loni jsme přišli na trh s osvěžujícím nealkoholickým nápojem na sladové bázi Švestka a letos s Višní. Kromě toho jsme poměrně dost vidět a i to má velký efekt.
Spořivost zákazníků nám neublížila asi vzhledem k povaze naší cílové skupiny. Bernard je drahé pivo od začátku, takže bych řekl, že si nás kupují spíše lidé, kteří jsou úspěšnější a mají více peněz. A takové lidi krize zřejmě nepostihla až tak výrazně, aby museli šetřit na pivu, aby si museli kupovat levnější značku.
Měl Bernard nějakou speciální protikrizovou strategii?
|STANISLAV BERNARD (54)|
|Narodil se 14. října 1955 v Opavě. V roce 1980 absolvoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Téhož roku nastoupil do Sigmy Dolní Benešov, kde pracoval jako konstruktér elektro. Spolumajitelem Rodinného pivovaru Bernard se stal v roce 1991. V roce 1993 založil Český svaz malých nezávislých pivovarů. Získal bezpočet nejrůznějších ocenění, například titul Pivovarská osobnost století (v roce 2000). Ve volném čase se věnuje především sportu – tenisu, cyklistice a v zimě lyžování. Je ženatý a má dvě děti, dceru Hanu a syna Filipa.|
Tak já jsem si třeba nekoupil auto. Řekl jsem si totiž, že jestli si teď koupím nové auto, a pak, nedej bože, budeme muset propouštět lidi, bude to hloupé. Vloni po Novém roce jsme se sešli na menší poradě vedení a zamysleli se nad tím, co budeme dělat. Tenkrát jsme nevěděli, jak moc nás propad ekonomiky zasáhne. Domluvili jsme se na tom, že se navenek budeme chovat tak, jako by žádná krize nebyla, že budeme vyzařovat pozitivně, že se nestáhneme do kouta a nebudeme tam pasivně čekat, až nás někdo dorazí. Uvnitř firmy že pak budeme hledat veškeré smysluplné úspory a investice zaměříme do dvou priorit – kvality piva a úspory nákladů. Ale nakonec jsme, i díky tomu že jsme byli připraveni, měli štěstí, u nás ve firmě skutečně žádná krize nebyla.
A ta krize, co byla okolo, nějak chod vaší firmy ovlivnila?
Krize nám paradoxně částečně pomohla. Nezabránila nám v tom, abychom si udrželi mírný růst prodeje a pomohla nám snížit, nebo alespoň uspořit některé náklady. Zastavil se růst cen energií, byl levnější ječmen a zabrzdil se růst mezd, který byl do té doby dlouhodobě extrémní. Teď mě nechápejte špatně, chtěl bych, aby se měli lidé co nejlépe, ale toho nedosáhneme tak, že budeme rozhazovat peníze. Nejdřív musíme něco vytvořit a životní úroveň se musí zvyšovat přiměřeně a postupně. My jsme byli v krizi stabilní, nemuseli jsme kvůli ní propustit jediného člověka a mzdové podmínky našich zaměstnanců jsme v loňském roce díky novým benefitům vylepšili asi o tři procenta. Zaznamenali jsme dokonce nárůst zaměstnanců. Na jaře 2008 jich bylo 120, letos již 138.
Přinesla vám krize i něco špatného?
To zmíněné zvýšení spotřební daně. S platností od letošního roku stát zvýšil spotřební daň z piva asi o jednu třetinu. Státnímu rozpočtu to mělo přinést něco kolem 1,3 miliardy korun za rok. Jenže ze studie, kterou letos vypracovala společnost Ernst & Young a z reality prvního pololetí vyplývá, že vzhledem k souvislostem bude výsledný efekt rozpočtově negativní. Řešit krizi navyšováním daní je špatně, protože to zbrzdí ekonomiku. Je třeba šetřit a ne zvyšovat daňovou zátěž.
Co čekáte od budoucnosti? **
Mám strach. Ne o naši firmu, ale mám strach z vývoje západní civilizace. Bojím se, že jdeme stále špatným směrem, že projevy krize nebyly dost silné na to, abychom si uvědomili, že něco děláme špatně. Do ekonomiky se nalily obrovské státní peníze, takže se nastartovala, ale příčina problémů trvá.
