Nové náměstí a klidové zóny mají do budoucna vytvořit společenské centrum Komořan, starosta Prahy 12 Milan Marušík (ANO) už nechce mít z městské části pouze místo, kudy lidé projíždějí nebo kam se jdou večer vyspat. S developery se snaží vyjednat dostatek parkovacích míst nebo příspěvek na školu či školu, i to zmínil v rozhovoru pro server Euro.cz.
Očekáváme jasnější představu toho, kam se nadále Komořany posunou. Po informaci, že bude v příštích letech opravován Barrandovský most, je již zcela jasné, že nutnost dostavby okruhu okolo Komořan je nezpochybnitelnou prioritou. Tudíž přímo v Komořanech bude moci vzniknout jakási klidová zóna. Chceme vybudovat náměstí, respektive společenské centrum Komořan, odpočinkové zóny. Prostě udělat z Komořan místo, kde lidé žijí, ne jen projíždějí nebo přespávají.
Praha 12 žádá po magistrátu územní studii Komořan, co od dokumentu očekáváte?
Území Komořan tedy čeká poměrně rozsáhlá výstavba. Jakým způsobem radnice formuje její podobu? Jednáte s developery a občany?
Ano pravidelná setkání s občany nám i ukazují potřeby a priority, které občané mají, a podle toho pak směřujeme i dohody s developery. Tyto dohody pak suneme k tomu, abychom mohli získat peníze na infrastrukturu, školky, školy či jesle. Jednoduše se snažíme v rámci možností získat maximum pro obyvatele.
Zasahujete i do plánování zástavby brownfieldu v okolí ulice U Skladu?
Vzhledem k tomu, že se jedná o soukromý majetek, máme jen velmi málo možností, jak jeho využití ovlivnit. Nicméně při debatě s vlastníkem budeme jeho záměr směřovat k představám občanů, kteří v okolí žijí.
Developeři chystají na vašem území také projekty Komořanská, Modřanský háj a Šance. Jak výstavbu regulujete? Máte nějaké speciální požadavky? Například Praha 4 žádá u nové výstavby sběr dešťové vody ze střech či garanci školky a sociálního centra...
Ano i u nás probíhají pravidelná setkání s developery. Nyní se snažíme hlavně o regulaci staveb, které bývají občas předimenzované. Naše požadavky pak vyplývají z potřeb občanů, které nám sdělují na veřejných setkáních. Konkrétní prioritou v této oblasti je například zajištění dostatku parkovacích míst, příspěvek na školu a školku a další.
Radnice usiluje o centrální prostor budoucího komořanského náměstí. Kde by mohl vzniknout?
Přímo v centru, kde je nyní nevyužitý prostor. Pozemky vlastnil soukromý majitel a bylo zapotřebí je nejprve získat do našeho vlastnictví, což se nám již podařilo, z velké části také díky developerovi. Je připraveno několik studií a zároveň ještě připravujeme vlastní - všechny budou v nejbližší době vhodnou formou prezentovány, aby se k nim komořanští obyvatelé měli možnost vyjádřit, a byla tak nalezena vhodná varianta.
Vybuduje ho městská část na své náklady?
Usilujeme o to získat prostředky jak z vlastních zdrojů, tak i z magistrátu.
Je podle vás reálné, že do Komořan povede tramvajová trať?
Naší snahou je zajistit co nejkomfortnější dopravní obslužnost uvedené lokality tak, aby vyhovovala obyvatelům a jejich potřebám. Jednáme o tom s magistrátem hlavního města, v jehož kompetenci to je. Tramvajová trať do Komořan je součástí plánu na napojení Komořan na obchvat. Záleží však na tom, zda ke stavbě bude mít magistrát finanční zdroje, zda se podaří vykoupit pozemky, kterých je v tomto případě velké množství.
V jaké fázi jsou jednání mezi městskou částí a magistrátem ohledně zúžení nové komunikace Pražského okruhu do dvou pruhů?
Rada Prahy 12 se k tomu jasně vyjádřila již v roce 2015, kdy schválila usnesení, v němž uvedla, že pro městskou část Praha 12 má komunikační propojení s Pražským okruhem zásadní význam, dopravní intenzita vozidel v Komořanech je již dlouhodobě neúnosná a je nutné v maximální míře minimalizovat či kompenzovat negativní dopady stavby na stávající obyvatele, přičemž žádá investora stavby o bezodkladné pokračování projektové přípravy stavby ve variantě 5A - což je čtyřproudé napojení na okruh. Tuto variantu dlouhodobě podporují i obyvatelé Prahy 12, kteří ji několikrát potvrdili jako svoji prioritu, kterou chtějí po nás prosadit.
Vyhoví Praha vaší žádosti?
Předpokládám, že názor občanů Prahy 12 i Rady městské části Prahy 12 je dostatečným argumentem, aby byla tato žádost vyslyšena a tato varianta realizována.
Jak se osvědčil projekt mobilní radnice, který jste odstartovali v lednu?
Jedná se o službu, kterou jsme před rokem začali v plném rozsahu poskytovat na území městské části Praha 12. Za ten rok se velmi osvědčila, za což jsem velmi rád. Potřební tuto nabídku služeb radnice rádi využívají. Je určena lidem, pro které je osobní návštěva úřadu velmi komplikovaná, nebo dokonce nemožná. V odůvodněných případech navštíví úředník osobu s tělesným postižením či seniora přímo u něj doma, aby mu pomohl vyřídit potřebnou agendu.
Praha 12 chtěla před více než rokem vrátit na své území zpátky hazard, jak tažení dopadlo?
Povolení se hernám na území Prahy 12 dále neprodlužovala, takže herny postupně přestaly na našem území působit. Posledním dvěma IVT (interaktivní videoloterní terminál) doběhlo povolení od ministerstva financí 15. prosince 2016. Důsledkem je bohužel vznik černých heren. Na toto riziko jsme upozorňovali. Vnímáme je samozřejmě jako problém, protože jsou zcela neregulované a též nezdaněné. V této věci spolupracujeme s příslušnými orgány, dostáváme i podněty od občanů ohledně výskytu černých heren.
Kolik z provozu heren městská část získala?
Zdanění hazardu nepřichází přímo do rozpočtu městských částí, ale rozděluje je hlavní město dle daných pravidel. Městské části Praha 12 byl z rozpočtu Prahy převeden podíl z obdrženého odvodu z výherních hracích přístrojů formou neinvestiční dotace v roce 2015 v celkové výši 5,4 milionu korun a v roce 2016 v celkové výši 13,1 milionu korun.
