Metr za stovku. Takto se Krupka zbavuje pozemků určených pro výstavbu.
Názvy ulic Třešňová a Jabloňová něco naznačují, ale sad by tady – na okraji severočeské Krupky kousek od posledního nabarveného paneláku – čekal málokdo. Mezi desítkami starých jabloní jsou sice dobře znatelné vyšlapané chodníčky, člověka ale ze všeho nejdřív zaujme všudypřítomný binec. Staré plechovky, boty, deky, spreje či plastové sáčky. Přesto sem na odpolední procházky míří desítky lidí. Kvůli výhledu. Na jedné straně blízký masiv Komáří vížky, na druhé obrysy Teplic a několik bližších či vzdálenějších kopců Českého středohoří.
Od nedávného zasedání krupského zastupitelstva je o toto místo zvané Jabloňový sad velký zájem. Zdejší konšelé totiž přes odpor několika opozičníků, kteří hrozili trestním oznámením, schválili dlouho připravovaný prodej pozemků společnosti z Mnichova Hradiště. A cena za pozemek o velikosti zhruba tří hektarů byla i na zdejší poměry tak nízká, že se do věci hned ponořila policie.
„Prodej pozemků byl schválen a město zůstalo i pro budoucí investory důvěryhodným partnerem,“ stojí si za rozhodnutím Zdeněk Matouš (ČSSD), jenž město vede už třetí volební období. Zároveň je to však člověk, který má už jeden kontroverzní pozemkový kšeft za sebou.
Smutné zkušenosti
Z větší vzdálenosti není Krupka nijak lákavým místem. Do celostátních médií se v minulosti dostala kvůli svému sídlišti Horní Maršov se sociálně slabými rodinami, kam se několikrát vyrazili „projít“ extremisté, často se řešily i zdejší potíže s lichvou a před volbami i kupčení s hlasy. Při bližším pohledu ale tato aura strašidelného hradu mizí.
Město dlouhodobě usiluje o zápis na seznam UNESCO, takže historické centrum se průběžně zvelebuje. A pro movitější obyvatele paneláků v Teplicích a Ústí nad Labem se svažité louky v okolí Krupky vtesané mezi listnaté háje stávají ideálním místem pro stavbu rodinných domů. I proto tady roste cena parcel a aktuálně se metr čtvereční prodává v průměru za 1100 korun. „Bez auta se sice nikam nedostanete, ale během pár minut jste v kopcích a hned zapomenete, že bydlíte v severozápadních Čechách kousek od elektráren a lomů,“ usmívá se muž s kočárkem, když vysvětluje, proč se z Bíliny s rodinou přestěhoval do Krupky.
Prameny se vrací „na mapu“. Nejzadluženější obec v Česku se dohodla s ruským věřitelem
I toto jsou důvody, proč se vedení Krupky na konci roku 2007 rozhodlo, že část svých pozemků zpeněží a promění je v parcely. „Město nechtělo v době hypoteční krize tento záměr realizovat samostatně. Důvodem byly tehdejší smutné zkušenosti jiných měst v Čechách i v Sasku,“ popisuje starosta Matouš ve svém vyjádření. Přes inzeráty v regionálním tisku začalo město hledat investora, který by s rozvojem území, kde by mohlo vyrůst kolem dvaatřiceti vil se zahradami, pomohl. Ozval se jediný. Společnost s ručením omezeným nazvaná Jabloňový sad Krupka. Přestože firma podle Matouše doručila svůj investiční záměr na radnici 6. dubna 2009, do obchodního rejstříku byla zapsána až o více než měsíc později.
Záměr společnosti pak zastupitelstvo schválilo v prosinci s tím, že navržená cena jednoho metru bude sto korun. Tu potvrdilo další jednání radních o tři roky později. A definitivně prodej posvětilo zastupitelstvo 1. dubna 2019. A snad proto, že se tak stalo na apríla, zůstala cena na úrovni roku 2009 – tedy sto korun za metr čtvereční.
Nestandardní, ale stále častější
Aprílové jednání zastupitelstva bylo velmi vypjaté. Opoziční politici se klíčového hlasování nezúčastnili, ostatní pak v tajném hlasování prodej schválili. „Je to velmi nestandardní, ale v Krupce stále častější. Jakmile hrozí právní odpovědnost zastupitelů, přistupuje koalice k tajnému hlasování,“ zlobí se opoziční hnutí. Proti prodeji území zvaného Zdravá Krupka. Jabloňový sad vystupují dlouhodobě, v minulosti třeba navrhovali, aby se cena za metr zvýšila na 600 korun. Podle nich je smlouva pro město nevýhodná.
Vedení Krupky s tím nesouhlasí. Argumentuje, že chtělo dodržet starou smlouvu. „Povinností investora nyní bude na své vlastní náklady celý pozemek zasíťovat, vybudovat veřejné osvětlení, komunikace a zajistit další příslušenství,“ sdělil starosta Matouš.
Úplně v pořádku ale obchod nebude, protože podle zjištění týdeníku Euro jej z vlastní iniciativy vyšetřuje policie. Nečekala na podání trestního oznámení, o němž mluvili členové hnutí Zdravá Krupka, a začala věc prověřovat. „Na základě informací zveřejněných v médiích jsme se začali okolnostmi prodeje pozemků sami zabývat. S ohledem na probíhající šetření nebudeme k případu sdělovat bližší informace,“ řekl Daniel Vítek, teplický policejní mluvčí.
Týdeník Euro se pokoušel získat vyjádření i od samotné společnosti Jabloňový sad Krupka, její jednatel Ladislav Lauryn ale nechtěl do telefonu odpovídat - protože prý od krupské radnice stále nemá potvrzeno, že prodej pozemků skutečně platí. Odmítl se vyjádřit k budoucnosti území i k tomu, jestli jeho firma bude stavět, nebo zajímavé pozemky nakonec prodá jinému investorovi. V rejstříku nicméně má jako předmět podnikání zapsáno pouze pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.
Z 338 tisíc korun 43 milionů
Co se týče nakládání s pozemky, je starosta Zdeněk Matouš pod Krušnými horami vůbec zajímavým fenoménem. Když loni ke starostování v Krupce přidal i post jednoho z náměstků ústeckého hejtmana, objevily se v regionálním tisku informace o tom, jak před pár lety zbohatl. V pohádkovém příběhu figuruje i Petr Nedvědický (ANO), současný primátor Ústí nad Labem.
V srpnu 2005 koupili tři kamarádi -Nedvědický, Matouš a Jan Kandl - za 338 tisíc korun od Pozemkového fondu louky u Krupky o výměře 181 tisíc metrů čtverečních. Území následně přeprodali developerské firmě za necelých 43 milionů korun. Fantastickému výdělku pomohlo především to, že krupští zastupitelé odsouhlasili změnu územního plánu a z levných luk se staly žádané stavební parcely. Pozoruhodně příznivý sled událostí prověřovala policie, ale na žádné porušení zákona nepřišla.
Jestli se tento příběh zopakuje - byť v obměněné sestavě - i nyní, ukážou další týdny. Jedna okolnost přerod Jabloňového sadu v obydlený satelit však trochu komplikuje. Několik tisícovek metrů čtverečních zdejší půdy má totiž velkou hodnotu, podle statistik ministerstva zemědělství patří dokonce do druhé nejvyšší třídy ochrany. Pokud by tedy výstavba měla jednou probíhat i tady, vedení Krupky musí dokázat a obhájit, že jde o veřejný zájem důležitější než ztráta vzácné zemědělské ornice.
I toto bude muset říct krupské zastupitelstvo, kde po letošním 1. dubnu rozhodně nepanuje „dělná“ atmosféra. Kdyby záviselo jen na starostovi Matoušovi, vše by pravděpodobně probíhalo mnohem rychleji. Všechny škarohlídy odbývá tím, že jde o lidi, kteří z principu protestují proti jakékoli výstavbě. „Jsou to stejní kritici, kteří před lety vystupovali proti prodeji a vybudování krupské průmyslové zóny. Tváří se, že nevidí, že průmyslová zóna nejenom ukázala svoji životaschopnost, ale i přínos veřejnému životu včetně tvorby pracovních míst,“ apeluje starosta v prohlášení občanům města.
Jaký přínos se dá čekat od vykácení Jabloňového sadu a zastavění území v těsné blízkosti města, Matouš neupřesnil. Těžko ale bude právě toto ten moment, díky němuž se splní dlouholetý sen místních a historické hornické město se zapíše na seznam kulturního dědictví UNESCO. O řešení potíží v krupských sociálně vyloučených lokalitách ani nemluvě.
| Jak mizí půda |
|---|
| Současné rozhodování v Krupce pod Komáří vížkou je výmluvným dokladem toho, jak v České republice půda ustupuje výstavbě. Podle Jana Vopravila z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy v Česku takovým záborem denně zmizí v průměru patnáct hektarů země. Stát tím přichází nejen o půdu, která plodí, ale i o důležitou zásobárnu pitné vody. |
Dále čtěte:
