Až milion korun pokuty mohou dostat obce s méně než dvěma tisíci obyvatel, které do konce příštího roku nezprovozní čističky odpadních vod. Obce varují, že na to nemají, a tudíž budou nuceny zvýšit ceny vodného a stočného. Starostové se obávají i povinnosti uklízet sníh z chodníků. Naopak dostali vyšší možnost ovlivnit své příjmy zvýšením sazby daně z nemovitosti.
Autor: Profit - Martin Siebert
Více než sto starostů a zástupců samospráv Středočeského kraje jednalo o možnostech řešení problémů spojených s odpadovým hospodářstvím, změnami v zákoně o dani z nemovitosti či záležitostech vodohospodářských projektů s představiteli Svazu měst a obcí.
Důležitým tématem jejich letošního krajského setkání byla situace kolem vodohospodářských projektů. Česká republika se v přístupových smlouvách k Evropské unii zavázala splnit směrnici ohledně vybudování a modernizace čističek a kanalizace ve všech obcích nad dva tisíce obyvatel do konce roku 2010. Dnes je však jasné, že většina obcí tuto podmínku nesplní. „Vládě se sice podařilo dohodnout s Evropskou komisí, že za nesplnění podmínek nebude uplatňovat vůči České republice žádné sankce, avšak riziko v současnosti přešlo na města a obce, kterým nadále hrozí pokuty ze strany České inspekce životního prostředí, a to až do výše jednoho milionu korun,“ vysvětluje předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák.
Je vysoce pravděpodobné, že případné sankce by města byla nucena kompenzovat zvýšením cen vodného a stočného. „Jen Praze chybí v současné době zhruba deset miliard na modernizaci ústřední čistírny,“ říká Vlasák. Svaz měst a obcí tak vítá snahu ministerstva zemědělství získat podporu pro čerpání půjčky od Evropské investiční banky ve výši tří miliard korun do národního dotačního programu, ze kterého by obce mohly na nutnou modernizaci vodohospodářských projektů prostředky získat.
Za úklid by města platila tisícům brigádníků
I další diskutovaný problém svazu se týká vody, tentokráte ale v jiném skupenství. Svaz měst a obcí totiž nesouhlasí s poslanci schválenou novelou zákona o pozemních komunikacích a své odmítavé stanovisko zaslal senátorům. Novela podle starostů neúměrně zatíží obecní pokladny, a proto Svaz apeluje na senátory, aby v současné podobě novelu neschvalovali, nebo alespoň odsunuli její platnost na dobu, kdy obce nebudou muset čelit negativním dopadům hospodářské krize.
„Nesouhlasíme s tím, aby výdaje již dnes velmi napjatých obecních a městských rozpočtů dále narůstaly. Například Praha odhaduje náklady na zajištění odpovídající techniky a personálu na jednu až tři miliardy korun, v dalších městech se jedná až o desítky milionů korun,“ vysvětluje Oldřich Vlasák. Sporná novela přesouvá odpovědnost za schůdnost chodníků, a tím i za případná zranění lidí, na vlastníky chodníků, jimiž jsou většinou obce. Ty budou muset vynaložit další peníze na odpovídající pojištění.
Podle svazu budou obce obtížně řešit otázku sezonních pracovníků. „Na úklid sněhu přitom budou muset najímat brigádníky, které, pokud vůbec nějaké seženou, po skončenítěchto krátkodobých prací zase propustí. Například v Praze odhady hovoří o nutnosti najmout více než šest tisíc brigádníků,“ říká Jaromír Jech, výkonný místopředseda Svazu měst a obcí. Při formulaci stanoviska vycházel svaz z postojů většiny z téměř tisícovky starostek a starostů, s nimiž o navrženém zákonu diskutoval na krajských setkáních i z reakcí více než 270 měst a obcí, které v únoru tohoto roku zodpověděly dotazy týkající se předpokládaného nárůstu nákladů a možností, jak splnit zákonem uložené povinnosti v případě přijetí novely.
„V dnešní době, kdy se města a obce kvůli krizi potýkají s poklesem svých příjmů, považujeme schválení této novely přinejmenším za špatně načasované,“ podotýká Jaromír Jech. „V případě, že by se Senát přes veškeré nedostatky a negativní dopady novely rozhodl návrh schválit, žádáme alespoň o odložení účinnosti novely o tři až pět let, aby obce nebyly postiženy novou nákladnou povinností v době poklesu příjmů obecních rozpočtů způsobeného hospodářskou krizí, navíc uprostřed fiskálního roku,“ dodává Jech. Vedle nevyřešených finančních dopadů novely a praktických problémů, které přinese, upozorňují starostky a starostové i na další aspekty stávající a nově navrhované úpravy.
„Nedomyšleným aspektem novely je fakt, že zatímco nyní každý jednotlivý majitel nemovitosti uklidí svůj kousek chodníku před domem, v případě schválení novely se odpovědnost za stav chodníků přesune na obec jako jejich většinového vlastníka, a uklidit naráz a v odpovídající kvalitě všechny chodníky nebude reálně možné,“ vysvětluje Jan Potměšil, právník legislativně-právního oddělení kanceláře svazu s tím, že stávající úprava možná není úplně spravedlivá k majitelům domů, určitě je však efektivní. „Efektivnost nynějšího systému je i jedním z důvodů, proč nebyla odpovědnost za úklid chodníků nikdy převedena na obec. Například oproti veřejnému osvětlení tuto službu opravdu nezajistí lépe než občané,“ dodává Potměšil.
„Současný stav vyjadřuje solidaritu občanů s obcemi i svými sousedy. Občané jsou odpovědni za své okolí, pomáhají svým sousedům, kteří úklid nejsou schopni zajistit, stejně jako jim pomáhá obec,“ vysvětluje Jaromír Jech. Podle něj hrozí, že pokud se povinnost úklidu převede na obec, mnoho občanů bude požadovat, aby úklid zajistila, a o stav chodníku před svým domem se nadále nebudou zajímat. Důsledkem tak bude další nárůst nezájmu občanů o věci veřejné a jejich okolí, ve smyslu zásad co není mé, to mě nezajímá, či to se mě netýká, ať vše zajistí obec,“ dodává místopředseda svazu.
V současné době řada obcí bedlivě sleduje stupeň tání a vzestup hladin řek. Téměř už pravidelné jarní povodně a záplavy trápí řadu obcí zejména v nížinách. Protipovodňové investice jsou přitom i přes pomoc státu a Evropské unie pro menší obce značnou finanční zátěží. Kromě dalších starostí s výkonem samosprávy tak starostové v těchto dnech ještě bedlivě sledují předpověď počasí, stav odtávání sněhu na horách a výši hladin svých řek a potoků.
Zájem o druhotné suroviny pořád klesá Na krajských setkáních starostů se často diskutovalo i o situaci v odpadovém hospodářství. Obce ve Středočeském kraji i hlavní město Praha výrazně pociťují klesající zájem o tříděný papír, kovy a další suroviny na svých příjmech. V současné době totiž odběratelské firmy v mnoha obcích odmítají za tříděný odpad platit a často dokonce za jeho odebrání úhradu požadují. PENÍZE NA ČIŠTĚNÍ VOD Poslanci schválili přijetí třímiliardového úvěru od Evropské investiční banky. Program nazvaný Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací bude spravovat celkem 9,1 miliardy korun a bude zaměřen na výstavbu vodovodů, kanalizace a čistíren odpadních vod. „Tento program zahrnuje podporu spolufinancování akcí, které jsou financovány z Operačního programu životní prostředí. Dále podporu napojování obcí na zdroje pitné vody dodatečně odolné vůči klimatickým výkyvům a podporu výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod v obcích pod dva tisíce obyvatel,“ vysvětluje ministr zemědělství Petr Gandalovič. Výstavba vodovodů a kanalizací v menších obcích je z důvodů rozptýlené zástavby velmi náročná, a malé obce by nebyly schopny tyto akce z vlastních omezených rozpočtů realizovat. „O tomto problému jsme jednali s poslanci a představili jim nutné kroky, které musí být provedeny ke stabilizaci celého systému,“ říká Oldřich Vlasák. „Svaz měst a obcí ve spolupráci se společností EKO-KOM vypracoval stabilizační program, který by měl stávající situaci pomoci řešit. Obcím tedy zatím nehrozí neplánované výdaje, kterými by musely kompenzovat klesající zájem odběratelů o druhotné suroviny,“ uklidňuje vedení samospráv předseda svazu. Novinky v legislativě**
Zástupci svazu seznámili účastníky setkání s legislativními novinkami, které se dotýkají fungování samospráv a které za obce svaz připomínkoval. Některé z nich již nabyly účinnosti a některé ji v brzké době nabudou. „Je důležité, aby obce věděly, jak mohou efektivně a zároveň pro občany průhledně upravovat objem finančních prostředků na svůj rozvoj. Od začátku roku platí novela zákona o dani z nemovitosti, která přinesla obcím jednu z možností, jak navýšit své rozpočty,“ vysvětluje Jaromír Jech.
„Zatím máme zjištěno, že ke zvýšení koeficientů, jimiž se násobí daňová povinnost vlastníka nemovitosti, přistoupilo pouze malé procento obcí,“ doplňuje s poukazem na to, že mnoha obcím zabránily v aplikaci vyšších koeficientů nejasnosti kolem statusu zemědělských pozemků. Ty podle jiné novely nakonec novým podmínkám zdanění nepodléhají. Dále se jedná především o novele občanského zákoníku a o zákony vztahující se k takzvanému e-Governmentu (datové schránky, základní registry). Starostové diskutovali také o připravované novelizaci stavebního zákona či o novém zákoně o DPH.
Krajská setkání již tradičně představují platformu pro výměnu názorů mezi Svazem měst a obcí a zástupci samospráv. „Setkání každoročně přinášejí množství nových podnětů a připomínek k naší práci. Zároveň také slouží jako přímý zdroj nejnovějších informací o důležitých záležitostech fungování samospráv v jednotlivých krajích,“ připomíná Jaromír Jech.
