Stav soudního znalectví v oboru umění je nevyhovující
Veletrh starožitností, na němž se představilo kolem čtyřiceti firem zabývajících se obchodem s uměním, proběhl od 10. do 14. května v pražském Mánesu. Již posedmé byla pořadatelem Asociace starožitníků, která je podle stanov otevřená pro členství majitelů soukromých galerií, antikvariátů a uměleckých aukčních síní. Sdružuje soudní znalce, restaurátory, historiky umění, památkáře, muzejní pracovníky a soukromé i veřejné sběratele starožitností a uměleckých předmětů. Prezidentem této profesní organizace je zkušený restaurátor porcelánu Richard Šubrt. Dále má ve svých řadách majitele aukční síně Meissner a Neumann ing. Jana Neumanna jako viceprezidenta a známého obchodníka s uměním Petra Koberta, který se stará o sekci pro Moravu a Slezsko. Richard Šubrt je také soudním znalcem umění a není bez zajímavosti, že v některých státech Evropské unie nesmějí soudní znalci podnikat v oboru. Náš zákon č. 36/1967 Sb., o soudních znalcích, nebyl dosud novelizován. Podle dostupných informací vykonávají tuto činnost většinou osoby jmenované před rokem 1989, z nichž mnohé mohou jen obtížně prokázat svoji odbornou způsobilost. Trh s uměním je po roce 1989 ale zcela novým fenoménem a předpokládá morálně bezúhonné a profesně způsobilé soudní znalce. Na otázku týdeníku EURO, co říká problematice soudních znalců, Richard Šubrt odpověděl: „Současný stav je nevyhovující. Znalci jmenovaní ministerstvem spravedlnosti by měli existovat výhradně pro potřeby soudů. Mimo tuto sféru by měli působit skuteční experti, schopní prokázat například pravost uměleckého díla, a měli by spadat do působnosti ministerstva kultury. Mnozí soudní znalci jen opisují z knih a práci pro soudy se vyhýbají, neboť není tak zajímavá jako služby fyzickým a právním subjektům. Skutečností je, že změny tohoto zákona by mohla iniciovat právě organizace starožitníků, neboť v její Rudolfínské nadaci zasedá čestné předsednictvo včetně Václava Havla, Jana Rumla, Magdy Vášáryové a již zmíněného Richarda Šubrta. Mezi čestnými členy této organizace jsou také notoricky známé a mediálně otřepané celebrity, jako Karel Gott, Karel Svoboda a Helena Vondráčková. Hojně navštívený Veletrh starožitností byl podle slov organizátorů úspěšný a oproti minulým rokům došlo ke zkvalitnění nabídky, především v uměleckých předmětech. Jedním z lákadel byla i mimořádná kolekce secesního nábytku, včetně soch a prací Alfonse Muchy. Zástupce firmy Apollon ale odmítl sdělit výši prodeje s tím, že jde o interní záležitost. Tvrzení, že se veletrhu zúčastnily hlavní aukční síně, včetně významné Sotheby s, je poněkud nadnesené. Neúčast třeba Dorothea, Antikvy Nova Kodl či 1. Art consulting – zaznamenávající největší nabídku i obrat – jistě znamená značné ochuzení. Úspěšnost aukcí nejžádanějších autorů je ale střídavá, neboť posledně jmenovaný neprodal na poslední dražbě ani jednoho Fillu, zatímco Kodl tři. Týdeník EURO psal o aukci Antikva Nova Kodl v čísle 19, a jak uvedl její majitel, pro nejhezčího Fillu si přišel právě klient, který se o obraze dočetl ve zmíněném článku. Obraz Emila Filly Zátiší s mandolínou a ovocem koupil tento zájemce za 3,1 milionu korun.
Výstava
NICO CADSKY - POLITICKÉ KARIKATURY.
Mimořádnou příležitost vidět kresby světoznámého politického karikaturisty mají návštěvníci dvou jeho výstav – v Národním muzeu a v Lobkovickém paláci v Praze. Autor s původním jménem Klaus Cadsky je rusko–polského původu a své první karikatury uveřejnil v sedmnácti letech. V roce 1967 se stal redaktorem časopisu Nebenspalter a od roku 1965 pracoval jako karikaturista pro Die Tat. Kromě toho byl scénickým výtvarníkem, autorem trikových filmů a karikatur pro švýcarskou televizi. Jeho kresby jsou otiskovány v různých švýcarských a zahraničních časopisech a od roku 1968 je Nico domácím karikaturistou curyšského deníku Tages–Anzeiger. Ročně nakreslí asi 600 kreseb, které jsou vydávány také knižně. Výstava se koná v rámci akce „Švýcarsko – partnerská země 2001 jako doplňkový program pražského knižního veletrhu. Obě výstavy je možné navštívit do 31. května 2001.
