Značka Klášterní officína dokázala oživit tradiční léčitelskou moudrost mnichů. S přírodními tinkturami a ověřenými postupy se jí na trhu daří.
Teologii a zemědělství spojuje jeden muž. Marek Motyčka, který oba naprosto odlišné obory studoval. Své na první pohled nesouvisející vědomosti následně dokázal velmi úspěšně propojit při budování firmy.
„Jak moje studium, tak pozdější praxe se pořád točily kolem farmaceutické ergazie, tedy pěstování a využití léčivých rostlin,“ říká Marek Motyčka, který po absolvování Vysoké školy zemědělské pracoval v Centru pro pěstování léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a poté v Ú stavu přírodních léčiv Farmaceutické fakulty v Brně. Klíčové pro Marka Motyčku bylo setkání s převorem benediktinského opatství v Rajhradě v průběhu studia na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
„Benediktini se navrátili do tohoto vojáky zdevastovaného objektu v roce 1995 a měli zájem zde něco podnikat. Na schůzce jsme si vytipovali nejvhodnější prostory pro zpracování a výrobu zamýšlených produktů. Památkový ústav ale této aktivitě nepřál. Proto jsme se s panem převorem domluvili, že výroba bude probíhat v jiných prostorách,“ vzpomíná Marek Motyčka na začátek svého podnikání.
Tajemství klášterní knihovny
Spojení kláštera a výroby bylinných přípravků našlo oporu v dávné mnišské tradici. V rajských zahradách klášterů mniši odedávna pěstovali léčivé rostliny a klášterní knihovny skrývaly řadu informací o tom, jak byliny užívat a jaké recepty pomáhají proti různým nemocem.
Prvním výrobkem pod značkou Klášterní officína, kterou má registrovanou opatství, byl Benediktinský likér vyráběný podle původních postupů. Pak přišly na řadu bylinné sirupy z léčivých rostlin.
„V současné době vyrábíme bezmála padesát druhů bylinných sirupů na různé zdravotní problémy. Od nachlazení přes kloubní výživu až po problémy s menopauzou,“ vypočítává Marek Motyčka. Do sortimentu postupně přibyly také džemy, kterých nyní firma vyrábí patnáct druhů, například z rakytníku, zázvoru či šípku, a studené grilovací omáčky k masu. Rozšiřuje se i sortiment likérů. Mimo původní likér vyrábí Klášterní officína také ovocné likéry s nízkým obsahem alkoholu.
Léčivá lízátka ve vývoji
Podstatnou část výrobní kapacity zaujímá zakázková výroba likérů pro lázně, tinktur z léčivých rostlin a orientální cukrovinky zvané chalva.
Do zakázkové výroby spadá i produkce speciálních hořčic, worcesterské omáčky a pasterizovaných šťáv s dužinou z čerstvě lisovaného ovoce a bez chemické konzervace. „Naší specialitou je vinné želé ze slámového vína, které vyrábíme pro jedno známé vinařství. V minulém roce jsme zahájili výrobu olejů lisovaných za studena, prozatím děláme olej lněný a makový, případně ostropestřecový a rakytníkový,“ popisuje Marek Motyčka postupný nárůst produkce. V současnosti v Rajhradě pracují na výrobě lízátek a pastilek bez cukru s koncentráty z ovoce a léčivých rostlin.
Zatímco domácí byliny si v Klášterní officíně původně pěstovali sami, kvůli velké časové náročnosti od toho později upustili. Podobně jako ovoce a další suroviny je nyní odebírají od českých pěstitelů. Pokud klášter uspěje se svými restitučními nároky na vrácení pozemků, plánují se v Rajhradě pustit do pěstování bylin ve velkém, a to nejenom pro výrobky zaměřené na lidské zdraví, ale i pro veterinární medicínu.
Exotické přísady jako například zázvor, skořici, badyán či kardamom dovážejí ze zahraničí od prověřených dodavatelů a kvalitu testují v laboratořích. Podobně jako jiné komodity přitom i byliny podléhají na mezinárodních trzích silným cenovým výkyvům. „V minulém roce rapidně stoupla cena například u kořene ženšenu, a to čtyřikrát. Proto jsme navázali obchodní spolupráci přímo s jedním čínským pěstitelem,“ líčí Marek Motyčka.
Úspěch nebyl automatický. Značka se prosazovala na trhu pozvolna. „V každém případě je třeba trpělivost. Pokud v počátcích nemáte dostatek prostředků na reklamu, tak je trpělivost nejlepší devíza. Jestliže je výrobek kvalitní, prosadí se sám, ale trvá to asi tři roky,“ vysvětluje Marek Motyčka a pokračuje: „Samozřejmě obchod nefunguje bez lidského faktoru, a proto velkou roli hrají lidé, se kterými se setkáváte. Celý obchod je založen pouze na vztazích, které nelze ošetřit žádnými smlouvami. Někdo říká štěstí, já se držím spíše starého rčení: Bez Božího požehnání marné lidské namáhání.“
Rub a líc
Pro udržení zájmu zákazníků je podle Marka Motyčky důležité zachovat neustále stejně vysokou kvalitu. „To je hlavní reklama a devíza. A také je třeba nacházet v práci radost a určitou službu druhým a dělat vše s láskou,“ dodává.
I úspěšná firma přitom musí stále překonávat různé těžkosti. V roce 2013 například začala platit direktiva Evropské unie o zdravotních tvrzeních na doplňcích stravy. Ta znemožňuje výrobcům přípravků z léčivých rostlin uvádět jejich účinky na lidské zdraví. „Dám příklad. Pokud uvedu na trh doplněk stravy Bylinný sirup jitrocel, který je notifikován na ministerstvu zdravotnictví jako doplněk stravy, nesmím ani naznačit nějaký léčebný účinek, nesmím dokonce v textu použít ani slovo,léčivé‘. V rámci zdravotních tvrzení mohu použít pouze ta, která jsou povolena u vitaminu C,“ kroutí hlavou Marek Motyčka a dodává: „Pokud ale zaregistruji tentýž výrobek jako zdravotní prostředek, a to u Státního ústavu pro kontrolu léčiv, mohu bez klinických testů pouze s odkazem na odbornou literaturu zdravotní tvrzení uvádět v plném rozsahu. Rozdíl je pouze v tom, že jako výrobce potravin neplatím žádný registrační poplatek, ale jako výrobce léčivých přípravků či zdravotních prostředků je výše poplatků odpovídající farmaceutickému průmyslu. Každý ať si učiní obrázek sám.“ Na firmu dopadly i důsledky metanolové aféry. Aby mohli pokračovat ve výrobě likérů, museli složit kauci, nainstalovat kamerový systém a ztratili i některé tradiční distributory. Vláda schválila změnu až v srpnu loňského roku. „Kauce i kamery ovšem zůstaly,“ posteskl si Marek Motyčka.
Přes administrativní problémy značka, pro niž pracuje sedm zaměstnanců a brigádníci, letos plánuje rozšíření výrobních i skladových prostor a inovaci strojního zařízení. Pořídí například nový lis na ovoce a výkonnější mlýn. „Nyní, když se trochu usadila situace s alkoholem, chystáme výrobu série tinktur - Benediktinských kapek na zažívání, na imunitu nebo na uklidnění. Jejich receptura vychází z velmi starého preparátu Elixir de Garus, který má kořeny již ve 12. století a byl používán ve středověkých klášterech,“ plánuje Marek Motyčka.