OSVČ mají platit vyšší odvody na sociální pojištěníStát potřebuje snížit schodek veřejných financí. Místo návrhu důchodové reformy, která by v budoucnu ušetřila státnímu rozpočtu miliardy korun, chce vláda po živnostnících vyšší příspěvky na sociální pojištění.
OSVČ mají platit vyšší odvody na sociální pojištění
Stát potřebuje snížit schodek veřejných financí. Místo návrhu důchodové reformy, která by v budoucnu ušetřila státnímu rozpočtu miliardy korun, chce vláda po živnostnících vyšší příspěvky na sociální pojištění.
Drobní podnikatelé bývají ze strany státu, odborů a často i médií osočováni, že na jejich budoucí důchody přispívají lidé v zaměstnaneckém poměru. Je tomu skutečně tak? Do určité míry ano. Fyzické osoby, které podnikají, mají v průměru nižší vyměřovací základ než zaměstnanci. Zatímco zaměstnanci odevzdávají na důchodové pojištění osm procent z celé hrubé mzdy, osobám samostatně výdělečně činným se odvody vypočítávají pouze z 35 procent prokázaných příjmů, což u většiny z nich představuje měsíčně minimální stanovenou částku 3500 korun. OSVČ, které těchto příjmů nedosahují, nemají povinnost se sociálního pojištění účastnit. Připočítáme-li částku, kterou za zaměstnance zaplatí jeho zaměstnavatel (26 % z hrubé mzdy), zjistíme, že drobní podnikatelé skutečně přispívají do systému částkou v průměru 3,4krát nižší než lidé v závislé činnosti. Přesto tvrzení, že se sociální a zdravotní systém drží nad vodou jen díky příspěvkům zaměstnanců, je poněkud zkreslené. Nemůže tomu totiž být jinak. Zaměstnanců jsou v našem státě více než čtyři miliony. Podle odhadů živnostenských úřadů podniká jako OSVČ zhruba 700 tisíc lidí. Je tedy jasné, že měšec plní ten, kdo má početní převahu. Navíc nikdo dosud nezjišťoval, pro kolik OSVČ je drobné podnikání jen nárazový způsob obživy, který provozují při svém zaměstnání. Tito lidé - a může jich být odhadem až polovina z celkového počtu OSVČ - tedy platí zdravotní a sociální pojištění dokonce dvakrát. Pro zajímavost: za 5 milionů 900 tisíc občanů (děti, studenty, důchodce, invalidy, vojáky a ženy na mateřské) platí pojištění stát.
OSVČ to vůbec nemají lehké
Nižší odvody pro osoby samostatně výdělečně činné byly stanoveny počátkem devadesátých let jako opatření stimulující rozvoj živnostenského stavu. Existuje totiž rozdíl mezi čistým příjmem zaměstnance a ziskem drobného podnikatele. Zatímco čistý příjem ze závislé činnosti má občan zcela k dispozici pro svou potřebu, podnikatel ze svého příjmu splácí investice a šetří na nové. Také je třeba vzít v úvahu, že v kategorii OSVČ se často přechodně nacházejí začínající podnikatelé, z nichž se časem stanou zaměstnavatelé, kteří pak do systému odvádějí nejvíce (za každého zaměstnance 26 % ze mzdy na sociální pojištění a 9% na zdravotní pojištění). Je proto nepřesné, když premiér Špidla tvrdí, že OSVČ vybírají z důchodového systému víc, než do něho vkládají. Jen málokdo se bude totiž v této kategorii pohybovat po celý život. Nezanedbatelný je i fakt, že do kategorie OSVČ přechází aktivnější vrstva nezaměstnaných. Zatímco jejich pasivní kolegové pobírají podporu, potýkají se tito odvážnější jedinci s netušenými problémy drobného podnikání a státu tak šetří sociální výdaje.
Krátkozraké opatření
Nelze vyloučit, že se vládě podaří zvýšení odvodů OSVČ prosadit. Zvedne pro ně ruku zřejmě i část pravicových poslanců, rozhodně unionisté a lidovci. Jaký to však bude mít smysl? Nepatrně se sníží obrovský schodek na důchodovém účtu, který dnes již činí 20 miliard korun a má se stále zvyšovat. Řada podnikajících fyzických osob však udělá vše proto, aby se jejich přiznané příjmy dostaly pod hranici 42 600 korun ročně, kde už se platba sociálního pojištění nevyžaduje vůbec.
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach chce vyměřovací základ pro výpočet odvodů OSVČ zvýšit ze současných 35 procent na 50 procent prokázaných příjmů. Odvádí-li dnes živnostník na sociální pojištění z dvanáctitisícového příjmu částku 925 korun, měl by podle navrhovaných úprav platit zhruba 1700 korun měsíčně.
