NOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI PROŠEL POSLANECKOU SNĚMOVNOU DO DRUHÉHO ČTENÍ. PODLE ZÁSTUPCŮ PODNIKATELŮ A OPOZICE PŘINESOU NĚKTERÁ JEHO USTANOVENÍ PODNIKATELŮM DALŠÍ PROBLÉMY.
NOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI PROŠEL POSLANECKOU SNĚMOVNOU DO DRUHÉHO ČTENÍ. PODLE ZÁSTUPCŮ PODNIKATELŮ A OPOZICE PŘINESOU NĚKTERÁ JEHO USTANOVENÍ PODNIKATELŮM DALŠÍ PROBLÉMY.
Sankcí až dva miliony korun za práci v tzv. švarcsystému, tedy fiktivním zaměstnáváním na živnostenský list, bude moci být potrestán podnikatel, který tímto způsobem využívá stálých zaměstnanců. Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha je toto opatření nezbytné, protože v případě masivního přechodu zaměstnanců na živnostenský list by se zcela zhroutil systém sociálního zabezpečení. Sankce podle Škromacha povedou k omezení fiktivní práce na živnostenské oprávnění. Naopak stínová ministryně práce z ODS Alena Páralová je přesvědčena, že zaměstnávání na živnostenský list je možné odstranit pouze radikálním omezení nákladů na práci. S tím souhlasí i zástupci podnikatelů. „Sankce zaměstnávání na švarcsystém neodstraní. Více by pomohlo snížení nákladů na práci, případně zvýšení plateb za sociální pojištění u OSVČ,“ míní například předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda. Své pochybnosti vyjadřuje i předseda Hospodářské komory Jaromír Drábek. Podle něj finanční úřady nerozhodují kvalifikovaně o různých variantách zaměstnávání. Často bývají podle jeho zkušeností sankcionovány firmy, u nichž existuje jednoznačně externí spolupráce - například práce doma. Drábek rovněž vyjádřil obavu, že ve svém důsledku sankce mohou přispět ke zvýšení nezaměstnanosti. „Pokud se někomu nevyplatí zaměstnávat lidi v zaměstnaneckém poměru a bude sankcionován za externí spolupráci, nebude lidem práci dávat vůbec,“ míní předseda Hospodářské komory. S rozpaky je přijímáno i další plánované omezení. Napříště by si totiž měly půjčovat firmy v případě potíží zaměstnance pouze prostřednictvím pracovní agentury. Ministerstvo práce nebylo schopno tento návrh racionálně zdůvodnit. Přitom s návrhem nesouhlasí takové instituce a organizace, jako je Ústav státu a práva, ČNB, Akademie věd ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a mnohé další. Služby za vzájemné poskytování zaměstnanců by byly pochopitelně placené a zvyšovaly by cenu práce. Podle Dandy jde o lobbing velkých zprostředkovatelských agentur ze západní Evropy. Tam se ale vytvořily přirozeně. „Nevidím jediný racionální důvod, proč by podnikatelé byli povinni půjčovat si navzájem zaměstnance pouze přes zprostředkovatele,“ kroutí Danda hlavou.
