Jednou musí každý poškozený uvažovat jak a čím nahradit utrpěné ztráty a škody Stále ještě nevíme, jak vysoká bude částka na konečném výkazu škod a ztrát za srpnové povodně. Teď vůbec není jisté, zda se je podaří malým i velkým podnikatelům nějak nahradit.
Jednou musí každý poškozený uvažovat jak a čím nahradit utrpěné ztráty a škody
Stále ještě nevíme, jak vysoká bude částka na konečném výkazu škod a ztrát za srpnové povodně. Teď vůbec není jisté, zda se je podaří malým i velkým podnikatelům nějak nahradit.
Opatření nouzového stavu vyhlášené vládou na postižených územích končí, ale v některých místech trvá stav nebezpečí. Jde o režimy, které do života společnosti vnesly tzv. krizové zákony. Do doby, než nutnost jejich užití vyvolaly přírodní živly, nikoho příliš nezajímalo, co vlastně upravují, koho k čemu zavazují, na co kdo má v době krizového řízení právo či nárok. Je pochopitelné, že v době, kdy šlo zejména o záchranu lidských životů, šlo vysvětlování a dokumentování asi stranou a bylo to v dané době určitě nezbytné a jedině správné. Je také ale správné vědět, že i poskytování pomoci, případně nárok na náhrady mají stanovený právní rámec.
Na náhrady zákon pamatuje
Až dosud se Profit věnoval výkladu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon) z pohledu pravomocí různých orgánů a institucí, zejména ve vztahu k podnikatelským subjektům a fyzickým osobám (Profit č. 34-5, Pro obnovu). Kromě oprávnění zasahovat při vyhlášení krizového stavu, např. stavu nouze, do práv a svobod občanů, stanoví uvedený zákon i povinnost náhrad. Jde o náhrady spojené s omezením vlastnického práva, s poskytnutím věcných prostředků, vykonáváním pracovní povinnosti a výpomoci.
Čas individuálních složitostí přijde
Krizový zákon také stanoví, že stát odpovídá za škodu způsobenou v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními (a také s cvičeními) právnickým a fyzickým osobám. Podle obecného znění by mohlo jít i o škody vzniklé evakuovaným fyzickým a právnickým osobám například i v souvislosti s vypnutím přívodu elektrické energie a znehodnocením zásob, pozdním či nedostatečným vyhlášením evakuačního rozhodnutí apod. Při náhradě škody se stát řídí občanským a obchodním zákoníkem. Advokát Jan Černý z pražské advokátní kanceláře Černý-Raupachová sice upozorňuje: „Stejně jako v jiných případech náhrady škody zákon připouští mimosoudní vyrovnání, ale v případě státu lze předpokládat, že by se o náhradě a její výši rozhodovalo výhradně u soudu. Je zřejmé, že žalobní návrh by poškozený musel doložit precizním dokazováním, což pro fyzické osoby může být velmi složité a nákladné.“ Advokát Černý předpokládá, že i když nyní nejsou zatím žádné zkušenosti s náhradou škod způsobených v krizovém období, mohou, především ze strany poškozených podniků, přijít žaloby, které by se mohly stát právním precedentem i pro ostatní. „Určitě by to ale neznamenalo nějakou paušalizaci, ale přísně individuální rozhodování případu od případu.“ Advokát Aleš Uhlíř z Frýdku-Místku v souvislosti s povodněmi na severní Moravě v roce 1997 ale nezaznamenal případ, že by někdo ve spojitosti se záchrannými či evakuačními pracemi žaloval stát či okresní úřady o náhrady škod. „V té době ale nebyl žádný speciální právní předpis pro krizové řízení a odpovědnost státu vyplývala z obecných zákonů.“ V současnosti by podle něho takové žaloby byly možné, ale úspěch by mohly mít jen případy, kdy by se skutečně a nezvratně podařilo prokázat konkrétní vinu. Advokát ale připouští, že by možná měly naději na úspěch i žaloby na případy, v nichž by se prokázal nesprávný úřední postup, u kterého je zákonem stanovena povinnost náhrady škody. Advokát Oldřich Choděra považuje za nejdůležitější pro případné podání žaloby o náhradu škody prokázání porušení zákonné povinnosti. Povinnost nahradit škodu se týká i újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti. Zákon ukládá povinnost poskytnout ji obdobně jako podle § 109 až 203, § 260 zákoníku práce a nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. Stát by neposkytl odškodnění, jestliže by nárok na náhradu vznikl již z pracovněprávního vztahu. Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma.
Časový test
Zákon 240/2000 Sb. v § 36, odst. 5) stanoví, že nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do šesti měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla. Škodu je možné uplatnit nejdéle do pěti let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do pěti let od vzniku škody.
Záchranářům zákon nahrává
V rámci zpravodajství z likvidace následků povodní se vyskytly zprávy, že záchranáři hodlají některé osoby žalovat o náhradu nákladů vynaložených kvůli tomu, že jako evakuovaní neuposlechli výzev a bylo nutno některé zákroky provádět individuálně či opakovaně. Částečně mají pro takový krok oporu v krizovém zákoně, ale nemohou ho provést sami. Zákon, který stanoví, že náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události a dále že orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. Za záchranáře jako takové musí jednat orgán krizového řízení.
Rozsah náhrad
(1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do šesti měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu podle tohoto odstavce. (2) V případě, že dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle zvláštního právního předpisu. 26) (3) Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle zvláštních právních předpisů, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí. (4) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu za poskytnutí věcných prostředků, vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, po původci havárie 2) nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje. 27)
2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. 26) Například občanský zákoník, obchodní zákoník. 27) § 49 odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb.
PRAMEN: § 35, ZÁK. 240/2000 SB.
Zprošťující klasule
Odpovědnosti se může stát zprostit pouze v případě, prokáže-li se, že si poškozený způsobil škodu sám.
Pramen: § 36, odst. 1. zák. čís. 240/2000 Sb.
