Každý z nás odevzdává státu zhruba 40 procent z peněz, které vydělá. Děje se tak prostřednictvím přímých i nepřímých daní a odvodů. Znamená to, že člověk s příjmem 250 tisíc korun ročně odevzdá státu 110 tisíc korun. Přesto se s poklesem daňového zatížení v České republice nepočítá.
Finanční částka, kterou každý z nás odevzdává státu, se rok co rok zvyšuje. Okamžik, kdy občan přestal vydělávat na stát, se letos posunul na 12. červen. Stalo se zvykem nazývat toto datum Dnem daňové svobody. V roce 2000 jsme ho slavili 6. června. Socialistická vláda dělá vše pro to, abychom na stát pracovali co nejdéle, jinými slovy, aby se daně zvyšovaly. A to i přesto, že není osvědčenějšího impulzu k urychlení růstu ekonomiky než právě snížení daní. Podíl daní na hrubém domácím produktu činí v České republice téměř 44 procent. Podle liberálních ekonomů by měly daně výrazně klesnout, aby se jejich podíl na HDP snížil na 30 procent, jako je tomu ve Spojených státech. V USA si letos Den daňové svobody připomněli v 19. dubna, tedy asi o 50 dnů dříve než v Česku. Podobně je na tom Austrálie, Irsko a také Jižní Korea. Nejhůře je na tom Švédsko, kde se na stát vydělává ještě o 30 dnů déle než v ČR. Země Evropské unie si v průměru stojí o něco lépe než ČR, ale i tak je tam daňové zatížení vysoké. „Celou EU, zejména pak Rakousko, Německo, Francii a Itálii, čekají horké chvilky v souvislosti s nutnou změnou systému veřejných financí, včetně penzijní a daňové reformy,“ říká ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík. Dobrou prognózu dává Slovensku a Ukrajině, kde v poslední době přistoupili k razantnímu snížení daní. Vláda sice tvrdí, že celkovou daňovou kvótu zvyšovat nemíní, podíváme-li se však blíže na její záměry v daňové oblasti, zjistíme, že v příštích letech budeme slavit Den daňové svobody ještě později než letos. Vysoké daně jsou demotivující, zejména pokud kvalita služeb, které stát poplatníkům poskytuje, není výši daní úměrná. Vysoké daně ohrožují i zaměstnanost a podporují tzv. švarcsystém, neboť vytváření skutečných pracovních příležitostí se sociálním zázemím podnikatele nepřiměřeně zatěžuje.
Příklady chystaných změn v daňových sazbách
Daň z příjmu podniků klesne během tří let ze současných 31 na 24 procent, zároveň se však zvýší základ pro výpočet daně.
Daň z nemovitostí se má zvýšit od roku 2005. Odvíjet by se měla od tržní ceny pozemků.
Daň z převodu nemovitostí má klesnout od 1. července 2004 z pěti na tři procenta. Zároveň se změní splatnost daně tak, že bude splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Spotřební daň z cigaret poroste ze současných 40 až na 57 procent v roce 2007, na 44 procent má vzrůst od 1. července 2003
Spotřební daň z lihu má vzrůst od 1. července 2003 na 265 korun ze 234 Kč
Spotřební daň z benzinu má vzrůst od 1. ledna 2004 o 80 haléřů na litr, daň z nafty o dvě Kč na litr Kvůli přeřazení do vyšší sazby DPH podraží služby, telefony internet.
