Česku se stalo „dobrým zvykem“, že všechno platí stát, tedy daňoví poplatníci. Pokud státní pokladna Vhodí záchranný kruh potápějícímu se podniku, vždy to smrdí přinejmenším populizmem, ne-li přímo korupcí. Je však správné, aby se z veřejných prostředků vykupovaly ekologické hříchy, které se v přírodě hromadí kvůli bezohlednému chování některých jedinců?
Česku se stalo „dobrým zvykem“, že všechno platí stát, tedy daňoví poplatníci. Pokud státní pokladna
Vhodí záchranný kruh potápějícímu se podniku, vždy to smrdí přinejmenším populizmem, ne-li přímo korupcí.
Je však správné, aby se z veřejných prostředků vykupovaly ekologické hříchy, které se v přírodě hromadí kvůli bezohlednému chování některých jedinců?
Toto je nutné odlišovat.
Pokud zaneřádily volné životní prostředí subjekty, které je nyní již těžké dohledat, tak co zbývá. Než ztrácet drahocenný čas předem prohranými, táhnoucími se spory s podezřelými neurvalci a vystavovat půdu a vodstvo nebezpečí havárie, je asi lepší, aby do toho vstoupil stát.
Příroda si hodně facek vyléčí sama, nezmůže však všechno. Koneckonců jsme spojeni pupeční šňůrou, a tak s ní nelze bojovat, pouze žít či zemřít. Jiná situace ale nastává, pokud se škodliviny objeví v areálu určité firmy a je tedy zřejmé, kdo za to nese odpovědnost. Argumenty některých společností, že tehdy to bylo legální, že nebyly samy nebo mají už jiné majitele, vyznívají, jako děti vymlouvající se jeden na druhého u rozbitého okna. I když byly státní, také přece vydělávaly na tom, že odpady nelikvidovaly, ale prostě je někam vyvezly a děj se vůle boží. Ať se nikdo nevymlouvá, že nevěděl, jak to škodí okolní krajině. Koupit podnik s tím lepším a horký brambor nechat vyfoukat někomu jinému, to by uměl každý. A pokud ze sebe stát, jako už bezpočtukrát, udělá opět s veselou tváří dojnou krávu, měli by mu být viníci vděční, a to nikoli pouze slovně. Je hodně možností, jak to společnosti (nyní rozumějme nám všem) vrátit a alespoň trochu ulevit vlastnímu svědomí.
Na chybějící peníze zoufale čekají různé nadace a fondy pečující o postižené a nemocné lidi, možná právě v důsledku špatného životního prostředí. Ekologické „tání ledů“ by se mělo stát běžnou součástí naší kultury a nikoli jenom jakýmsi opěvovaným dobrým skutkem. Stojí nás to miliardy, které potom chybějí v jiných důležitých oblastech, jako jsou například školství nebo zdravotnictví. *
Koupit podnik s tím lepším a horký brambor nechat vyfoukat někomu jinému umí každý.
