Poškození na zdraví a pozůstalí po poškozených na životě mohou zažádat o peněžitou pomocZdlouhavé trestní řízení či následné občanskoprávní řízení o náhradě škody situaci oběti ztěžuje. Postižený se mnohdy odškodnění vůbec nedočká. Stát proto těmto osobám poskytuje jednorázovou peněžitou pomoc.
Poškození na zdraví a pozůstalí po poškozených na životě mohou zažádat o peněžitou pomoc
Zdlouhavé trestní řízení či následné občanskoprávní řízení o náhradě škody situaci oběti ztěžuje. Postižený se mnohdy odškodnění vůbec nedočká. Stát proto těmto osobám poskytuje jednorázovou peněžitou pomoc.
Na základě zákona číslo 209/1997 Sb., v platném znění, vyplácí Ministerstvo spravedlnosti ČR jménem státu jednorázovou peněžitou pomoc k překlenutí zhoršené sociální situace osobám, kterým byla v důsledku trestného činu (resp. pokusu trestného činu), jehož se staly obětí, způsobena závažnější újma na zdraví a které obvykle nemají možnost dosáhnout v přiměřené době náhrady na pachateli. Obětí rozumí předpis vedle fyzické osoby, které vznikla škoda na zdraví, též osobu pozůstalou po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, jestliže této osobě zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Oběť trestné činnosti ve smyslu zmíněného zákona nelze ztotožňovat s poškozeným ve smyslu trestního řádu; poškozený je širší pojem než oběť.
Kdo je poškozeným
Poškozeným je ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda. (Poškozeným není, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem.) Má právo činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do trestních spisů, účastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání, před skončením řízení se k věci vyjádřit apod. Poškozený, kterému v důsledku trestného činu vznikla majetková škoda (vyjádřitelná v penězích) včetně újmy na zdraví, má též nárok na náhradu škody od pachatele (odsouzeného). Je také oprávněn navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit tuto škodu. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody uplatňuje.
Bezplatná právní pomoc
Poškozený, jež uplatnil nárok na náhradu škody, má právo na bezplatnou právní pomoc (nebo pomoc za sníženou odměnu), osvědčí-li, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady vzniklé s přibráním zmocněnce. O bezplatnou právní pomoc zažádá prostřednictvím státního zástupce. O jejím přiznání rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce. Zmocněncem poškozeného se ustanovuje advokát. Náklady spojené s přibráním takového zmocněnce hradí stát.
I bez odsuzujícího rozsudku
Pomoc se přizná, jestliže o vině pachatele trestného činu, kterým byla způsobena škoda na zdraví, bylo rozhodnuto odsuzujícím rozsudkem (event. rozsudkem, kterým byl pachatel pro nepříčetnost zproštěn obžaloby). Žádost o poskytnutí pomoci je třeba podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se oběť dozvěděla o škodě způsobené trestným činem (obvykle to je den spáchání trestného činu), jinak právo zaniká. Většinou v uvedené lhůtě oběť rozsudek k dispozici nemá, a proto zákon umožňuje poskytnutí pomoci i bez odsuzujícího (nebo nepříčetnost pachatele konstatujícího) rozsudku. Pomoc se poskytne, pokud škoda na zdraví nebo v důsledku smrti nebyla plně uhrazena. Částečná úhrada není poskytnutí pomoci na překážku. Je vyloučeno poskytnutí pomoci, jestliže celková výše bodového hodnocení za bolest nedosahuje 100 bodů. Hodnotu bolestného (jakož i ztížení společenského uplatnění) stanoví lékařský posudek, který podává ošetřující lékař ve smyslu vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené škodou na zdraví, které vznikly přede dnem 1. ledna 2002, se posuzují podle vyhlášky č. 32/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Výše pomoci
Žadatel o pomoc má na výběr, zda prokáže skutečnou výši škody, nebo bude žádat o nižší peněžitou pomoc v paušální částce, ovšem bez nutnosti obstarávat řadu dokladů. Pomoc se na žádost oběti poskytne:
* v paušální částce 25 000 Kč, nebo
* ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením (event. ve výši prokázaných nákladů spojených s pohřbem a nákladů na výživu, jde-li o pomoc osobám, jimž oběť zemřelá v důsledku trestného činu poskytovala nebo byla povinna poskytovat výživné). Takto stanovená výše pomoci se snižuje o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela. Zákon umožňuje při stanovení výše pomoci přihlédnout ik tomu, že v důsledku trestného činu bude oběť přicházet o výdělek nebo výživné také v budoucnu a s ohledem na tuto skutečnost určit výši peněžité pomoci. Prokáže-li oběť poté, co jí byla poskytnuta pomoc podle uvedených pravidel, že vzniklá škoda je vyšší, než jaká byla podkladem pro rozhodnutí o poskytnutí pomoci, lze jí poskytnout na její žádost podanou v předepsané lhůtě pomoc opětovně. Přitom se pochopitelně přihlédne k částkám již vyplaceným. Naopak pomoc může být snížena nebo vůbec nepřiznána s přihlédnutím k sociální situaci oběti a k tomu, do jaké míry oběť spoluzavinila vznik škody a zda oběť využila všech zákonných prostředků, aby uplatnila nárok na náhradu škody na pachateli nebo jiné osobě, která je povinna škodu uhradit. Státní pomoc není koncipována jako plné odškodnění oběti, a tak je její výše limitována. Může činit maximálně 150 000 Kč. Pomoc poskytuje na základě žádosti oběti Ministerstvo spravedlnosti České republiky.
Náležitosti žádosti
V žádosti je třeba uvést:
* jméno a příjmení oběti,
* datum jejího narození,
* bydliště,
* rodné číslo.
K žádosti je třeba připojit:
* poslední rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení o trestném činu nebo o jeho oznámení (nemůže-li oběť takové rozhodnutí připojit, je třeba, aby označila orgán činný v trestním řízení, který o trestném činu naposledy konal řízení, a uvedla údaje o osobě podezřelé ze spáchání trestného činu, pokud je jí známa),
* údaje o škodě vzniklé v důsledku trestného činu a o jejím rozsahu, případně o rozsahu, v jakém již škoda byla uhrazena, a o úkonech, které oběť učinila k vymáhání škody, včetně dokladů které má oběť k dispozici a které mohou dokázat tvrzené údaje,
* údaje o majetkových a výdělkových poměrech, včetně dokladů, které má oběť k dispozici a které mohou dokázat tvrzené údaje, anebo čestné prohlášení o majetkových a výdělkových poměrech.
Na rozdíl od dávek sociálního zabezpečení není pomoc obětem trestné činnosti plněním nenávratným. Oběť je povinna do pěti let ode dne, kdy jí byla poskytnuta pomoc, odvést na účet ministerstva spravedlnosti částky, které obdržela jako náhradu škody, a to až do výše poskytnuté pomoci. Ministerstvo se, pokud o to oběť požádá, může vzdát práva na vrácení poskytnuté pomoci. Takový postup odůvodňuje sociální situace oběti, celková výše jí způsobené škody a výše náhrady, kterou oběť obdržela. Jestliže však stát neuplatní právo na vrácení poskytnuté pomoci do dvou let po uplynutí pětileté lhůty, toto právo zaniká.
Žádost o poskytnutí pomoci
Musí být u ministerstva podána nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se
oběť dozvěděla o škodě způsobené trestným činem. Jinak právo zaniká. Ministerstvo spravedlnosti do tří měsíců od podání žádosti a předložení potřebných dokladů buď pomoc poskytne, nebo žadateli sdělí důvody, pro které pomoc nelze poskytnout. Adresa: Ministerstvo spravedlnosti ČR, odbor odškodňování, Vyšehradská 16, Praha 2, PSČ 128 10. Telefonické dotazy žadatelů: ústředna - 221 997 - 111. Další informace na internetové stránce ministerstva spravedlnosti www.justice.cz.
Stát neposkytne pomoc, jestliže oběť
* je stíhána jako spoluobviněná v trestním řízení vedeném pro trestný čin, v důsledku kterého byla poškozena na zdraví, nebo byla účastníkem takového trestného činu,
* nedala souhlas k trestnímu stíhání pachatele trestného činu v případě, kdy tento souhlas je podmínkou zahájení trestního stíhání nebo pokračování v něm, anebo vzala-li takový souhlas zpět,
* neposkytla orgánům činným v trestním řízení potřebnou součinnost zejména tím, že bez zbytečného odkladu nepodala oznámení o trestném činu, v souvislosti s nímž požaduje náhradu škody, nebo jako svědek v trestním řízení využila s odvoláním na svůj poměr k pachateli práva odepřít výpověď.