Vláda tají před svými manažery usnesení o záchraně Vítkovic
Plány směřující k revitalizaci Vítkovic ohrožuje neschopnost vládních úředníků a manažerů státem ovládaných podniků dohodnout se. Podnik dluží za odebraný zemní plyn Severomoravské plynárenské (SMP) kolem 300 milionů korun, závazky vůči Severomoravské energetice (SME) v polovině února přesáhly 800 milionů. Obě společnosti sice kontroluje stát, ale jejich manažeři již nehodlají dále dodávat plyn a elektřinu do Vítkovic zadarmo. Transgas to zaplatí. „Nedojde-li k dohodě o řešení pohledávky SME, vyšleme v pondělí 6. března do Vítkovic varovný signál, snížíme dodávky o polovinu. Pokud Vítkovice nezmění svůj názor ani po tomto kroku, tak o týden později zredukujeme dodávky na minimum. To by znamenalo zastavení základní výroby, řekl týdeníku EURO generální ředitel SME Tomáš Hüner. Zástupci státu na mimořádné valné hromadě plynařů naopak rozhodli dodávky nepřerušit, i když představenstvo navrhovalo opak. Důvodem postoje valné hromady je zřejmě materiál o pomoci Vítkovicím, schválený vládou. Přestože tento materiál není tajný, ale pouze „vyhrazený , jeho obsah není znám lidem, kteří stát zastupují v dozorčí radě Vítkovic či v dozorčích radách podniků, kterým Vítkovice dluží stamilionové částky. Nicméně hlasování na valné hromadě SMP naznačuje, že na řešení pohledávky vláda zná řešení. Dluh za nezaplacený plyn má podle usnesení vlády převzít státní Transgas. Avšak osm set milionů, které Vítkovice dluží Severomoravské energetice, nemůže převzít podnik ČEZ. Ten je sice také kontrolován Fondem národního majetku, ale na rozdíl od Transgasu má významné soukromé vlastníky (například americký fond Templeton), kteří by s takovou pomocí Vítkovicím zcela jistě nesouhlasili. Zeman souhlasí. „Navrhovali jsme, že staré pohledávky zkapitalizujme prostřednictvím firmy Energetika Vítkovice. Vlastnit tuto teplárnu sice není náš prioritní zájem, ale propojení distribuce s výrobou se nám zdá logické, říká Hüner. Podle něj však nejde jen o jednoduchou kapitalizaci pohledávky, ale také o značné riziko. Pokud ve Vítkovicích nepojede výroba, a nebude tak odebíráno teplo, nelze generovat elektřinu. „Čili to může být pro nás i problematická investice, ale my jsme ji vyhodnotili tak, že jde o jedinou reálnou možnost, jak se dobrat krytí pohledávky, abychom akcionáře SME uspokojili, dodává Hüner. Tento nápad se líbí i premiéru Zemanovi, který na své únorové návštěvě Ostravy prohlásil, že „nemají-li Vítkovice čím platit hotově, pak například ono energocentrum, kde jsem byl jasně ujištěn o tom, že by nedošlo k zastavení jeho produkce, ale naopak k jejímu rozšíření, je vhodnou zástavou . Zeman ještě dodal, že návrh Severomoravské energetiky považuje za reálný, proti není ani představenstvo Vítkovic, ale „určité problémy nastávají v dozorčí radě . Dozorčí rada nesouhlasí. Zeman potíže naznačil, ale netvářil se, že by šlo o fatální záležitost. „Dozorčí rada zřejmě pod vlivem bank neschválila zmíněný převod majetku na nás, ale rozhodla o vypsání výběrového řízení na divizi Energetika Vítkovice. To nás velice překvapilo, protože dluh Vítkovic by vůči SME dále rostl během tendru každý měsíc o 30 až 50 milionů korun, tvrdí Hüner. Podle vítkovické dozorčí rady má tendr přivést kvalitního provozovatele teplárny a zajistit vyšší cenu za odkup majetku. Hüner tyto představy pokládá za nereálné. Nutné investice do zařízení v kombinaci s omezenými možnostmi navýšení cen za energie nezajišťuje návratnost pod patnáct let při značném riziku neplacení za dodávky. Vedení Severomoravské energetiky odhaduje konec výběrového řízení na červen 2000, což znamená další zvyšování pohledávek a riziko jejich následného znehodnocení. Zastavte tu šílenost! SME je podle Hünera vlastně jakási revitalizační agentura, protože dodává proud do Vítkovic jedenáct měsíců bez placení. „Takže jsme řekli dost, my se kvůli nim nenecháme zavřít. Kdo víc než manažer by si měl být vědom osobní zodpovědnosti a rizik. Je sice hezké, že v tom regionu žijeme, že máme sociální cítění, ale jsme manažeři, kteří nesou zodpovědnost ne za sociální politiku, ale za hospodaření podniku, říká Hüner. „Manažeři SME už skoro rok lítají po Vítkovicích a chtějí zastavit tu šílenost. Měli jsme možnosti přerušit dodávky už dávno. Ale kdybychom to udělali v době, kdy naše pohledávka měla hodnotu 150 milionů, tak by nás Vítkovice a zvláště politici osočili, že jsme jako státní firma likvidátoři průmyslu a regionu jako celku. Když už jsme státní firma, tak nyní naznačujeme státu, jak je pro něj výhodné kapitalizací pohledávky SME situaci řešit. Zeman, který pro mne představuje stát, s tím souhlasil, avšak dozorčí rada státních Vítkovic, kde sedí lidé z ministerstva financí, průmyslu a obchodu a FNM, a jsou to pro mne také státy, nesouhlasí. Vidím, že mezi nimi ne-existuje koordinace kroků při řešení tohoto nestandardního státního projektu na udržení zaměstnanosti v regionu severní Moravy a Slezska, dodává šéf SME. Možná, že Miloš Zeman a ministři znají řešení problému Vítkovic, který je popsán ve vyhrazeném usnesení vlády. Avšak jeho obsah z vůle kabinetu nezná ani vedení Vítkovic, ani vedení SME a SMP. „Je to Kocourkov, protože kdyby všichni tito státní manažeři věděli, co plánuje stát s Vítkovicemi, mohli by vymyslet něco společně, dodává Hüner.
