V těchto dnech startuje v patnácti živnostenských úřadech v celé republice nová pomoc státu podnikatelům v oblasti služeb. Na Jednotných kontaktních místech lze získat informace o podmínkách podnikání na trzích Evropské unie.
Autor: Martin Siebert
Drobný řemeslník, který získal zakázku v některé unijní zemi, má od začátku roku možnost zdarma získat informace, jaké povinnosti bude muset splnit. Stačí zajít na jedno z patnácti Jednotných kontaktních míst (JKM). Ty lze najít na obecních živnostenských úřadech. „Věřím, že tato služba pomůže hlavně malým a středním podnikatelům, kteří se na cizích trzích obtížně orientují,“ říká Jana Srbová z Ministerstva průmyslu a obchodu. „Jestli budou konkurenceschopní, je už na nich,“ dodává.
Síť po celé Evropě
Kontaktní místo nabídne informace o českém právním řádu. Pokud podnikatel působí na území jiného členského státu Evropské unie, tak mu JKM dodá potřebné podklady. To ovšem nějakou dobu potrvá. Technicky se totiž čeští pracovníci musí spojit s kolegy z kontaktních míst v jiném členském státě a příslušné informace si od nich vyžádat. Teoreticky mají všechny členské země za povinnost od ledna tyto JKM zprovoznit. Zda se to všem unijním státům skutečně podaří včas, ukáže praxe v nejbližších dnech.
Krom žádostí o oprávnění k podnikání je možné posílat oznámení a hlášení v oblasti sociálního zabezpečení od fyzických osob, oznámení o vzniku volných pracovních míst nebo jejich obsazení a oznámení a hlášení fyzických osob - podnikatelů vůči zdravotním pojišťovnám.
Služba je bezplatná a podnikatel může navštívit kterékoliv JKM, tedy nejen to, kam územně spadá třeba podle sídla firmy. „Pokud přijde osoba fyzicky požádat o informace na přepážku, nebude potřebovat žádné doklady o podnikání a podobně,“ připomíná Srbová. Současně ale bude fungovat i elektronická služba, kterou zřizuje také Ministerstvo průmyslu a obchodu a je k dispozici na portále rezortu www.mpo.cz/jkm. Stejnou žádost pak může podnikatel poslat elektronicky z pohodlí své kanceláře. Podmínkou je ovšem to, že musí mít elektronický podpis, jímž dokument označí.
„Řada podnikatelů je na to zvyklá, je vydaných na 80 tisíc elektronických podpisů,“ říká Srbová. Podle ní je webový přístup ke službě stejně důležitý jako zavedení fyzických přepážek s „živými“ úředníky. Po roce hodlá ministerstvo zhodnotit, jak jsou přepážky vytíženy a zda bude k patnácti místům potřeba přidat ještě další. Vybírat je z čeho – v Česku funguje celkem 227 obecních živnostenských úřadů. Zatím byla na každém JKM proškolena trojice pracovníků, aby byli vzájemně zastupitelní.
Volný trh je teorie
I když je evropský trh se službami obecně téměř otevřený, technické překážky stále zůstávají – a právě na ně mohou centra podnikatele upozornit. Ten, kdo získá v zahraničí krátkodobou zakázku a jeho hlavní činnost zůstává v Česku, by neměl mít velké problémy. Stačí mu většinou povolení k činnosti země původu (například živnostenský list). „Nemusí čekat třeba tři měsíce na zahraniční oprávnění k činnosti, vyplňovat nejrůznější žádosti a dokladovat třeba vzdělání,“ poukazuje Srbová na celkem jednoduchý způsob. Horší situace nastává, pokud podnikatel v zahraničí hodlá pracovat soustavně. Navíc existují i různé technické překážky, jako třeba plnění bezpečnostních předpisů, které jsou v pravomoci jednotlivých unijních států.
PRAVIDLA VOLNÉHO POHYBU SLUŽEB |
Po třech letech nelehkého vyjednávání byla na konci roku 2006 schválena dosti okleštěná verze směrnice, jež uleví firmám a živnostníkům od žádostí o povolení k pobytu nebo k výkonu jejich činnosti. I nadále však problematika zůstává složitá, neboť v jednotlivých zemích budou přijata odlišná pravidla pro podnikání. Směrnice v největší míře pomůže malým a středním podnikům. Služby tvoří celkově 70 procent HDP Unie, avšak jen zhruba pětina pochází z přeshraničního obchodu. Směrnice chce odstranit komplikace a usnadnit přístup na evropské trhy. Pramen: KPMG |
Přestože název Jednotné kontaktní místo evokuje představu určité centralizované pomoci, jsou jeho služby skutečně zaměřeny jen na informace pro podnikatele v oblasti služeb. Pokud tedy podnikatel potřebuje pomoci třeba s reklamací výkladu práva v zahraničí, musí se obrátit jinam, například na Solvit. Pracovníci JKM jsou ovšem proškoleni, kam podnikatele s podobnými problémy nasměrovat.
Fungující pomoc: Solvit
Solvit řeší konkrétní případy, kdy nějaký úřad poruší vůči podnikatelům (nebo i spotřebitelům, zaměstnancům a podobně) evropské právo na vnitřním trhu. Tento systém už v Česku funguje více než pět let a má konkrétní výsledky.
Například český lékař pracující v Německu požádal o uznání specializované způsobilosti. Saská lékařská komora se však ani po čtyřech měsících k jeho žádosti nevyjádřila. Lékař přitom předložil komoře veškeré potřebné dokumenty, včetně osvědčení Ministerstva zdravotnictví České republiky o nabytých právech ve specializované způsobilosti. České Solvit centrum se proto snažilo ve spolupráci s německým Solvit centrem přesvědčit Saskou lékařskou komoru, aby lékaři automaticky uznala jeho specializaci. Po této intervenci komora lékaři vyhověla a umožnila mu tak vykonávat v Německu jeho specializaci.
Dalším z již fungujících systémů státní pomoci při orientaci na unijním trhu je ProCoP (Product Contact Point). Jde o kontaktní místo pro podnikatele, jež poskytuje informace o požadavcích na výrobky a o fungování vnitřního trhu v oblasti volného pohybu zboží obecně.
Na ProCoP se kromě toho obracejí i podnikatelé, kteří hodlají v Česku distribuovat výrobek z jiné země EU. ProCoP jim pak díky široké síti kontaktních osob na příslušných úřadech poskytne informace o požadavcích, jež na tyto výrobky kladou evropské, popřípadě národní předpisy.