Stát rozdá na dávkách stále méně. Díky růstu zaměstnanosti a výdělků

20. 2. 2017

Výdaje na dávky pro lidi v nouzi loni znovu klesly. Úřady práce osobám v tísni na příspěvcích na živobytí, doplatcích na bydlení a mimořádné pomoci vyplatily 9,26 miliardy korun. V roce 2015 to bylo o téměř 1,3 miliardy víc a v roce 2014 o dvě miliardy víc. Ubylo příjemců peněz od státu. Důvodem je růst zaměstnanosti i výdělků.

Vysoké výdaje na sociální dávky v minulosti kritizoval prezident Miloš Zeman. Uvedl mimo jiné, že právě je by v rozpočtu seškrtal. Kritikou na štědrý systém dávek nešetřili ani jiní politici. Premiér Bohuslav Sobotka i ministryně práce Michaela Marksová (oba ČSSD) kritiku odmítali, podle nich pomoc dostávají ti nejpotřebnější. Argumentovali i tím, že vyplácená suma se snižuje a díky početnějším kontrolám se daří bránit zneužívání pomoci od státu.

Dávky v hmotné nouzi zahrnují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Loni v prosinci některou z těchto podpor dostávalo 183,9 tisíce lidí. To je nejméně za posledních pět let. Na konci roku 2012 si pro peníze od státu chodilo 188,3 tisíce osob v tísni. V prosinci 2013 dávky mělo 244,7 tisíce osob. Důvodem růstu počtu příjemců, a tím i výdajů byl podle údajů ministerstva práce vyšší počet nezaměstnaných bez nároku na podporu i nedobrá příjmová situace rodin. Předloni v prosinci dávky pobíralo 217,3 tisíce lidí.

Loni se na dávkách v hmotné nouzi vyplatilo 9,26 miliardy korun. Do doplatků na bydlení šly 2,92 miliardy a do příspěvků na živobytí 6,22 miliardy. Zbývajících 117 milionů korun se využilo na mimořádnou okamžitou pomoc.

Přečtěte si komentář Petra Holce:

Země feťáků. Sobotka nás vyléčí svými dávkami

V roce 2015 si potřební rozdělili 10,52 miliardy. Zhruba 3,14 miliardy se vydalo na doplatky na bydlení, 7,24 miliardy na příspěvek na živobytí. V roce 2014 byly výdaje nejvyšší, překročily 11,29 miliardy korun. Zhruba 3,25 miliardy poslaly úřady práce do doplatků na bydlení, 7,9 miliardy do příspěvků na živobytí.

Dávky v hmotné nouzi se počítají podle životního minima. Pro samotného dospělého činí 3410 korun. Pro prvního dospělého v rodině dosahuje 3140 korun a pro dalšího 2830 korun, pro děti podle věku buď 1740, 2140, nebo 2450 korun. Například na rodiče s osmiletým a šestnáctiletým potomkem připadá 10 560 korun měsíčně.

Životní minimum se v posledních letech neměnilo. Zaměstnanost ale rostla a výdělky se zvyšovaly, rodiny měly vyšší příjem. Lidí, kteří potřebovali pomoc od státu, tak ubylo.

Podle některých politiků je systém dávek třeba změnit. Některým lidem se totiž nevyplatí přijmout zaměstnání. Jakmile si zvýší příjem, podporu od státu ztratí. I když chodí do práce, mívají méně peněz než s dávkami. Ministerstvo práce připraví návrh na další zvýšení minimální mzdy, která nyní je 11 tisíc korun.