STÁT SVĚSIL UŠI

Stávkou se prodej neoddálí

Odboráři dolu Koh-i-noor, který by se měl v brzké době uzavřít, zorganizovali protestní shromáždění (EURO 33/1999), aby přinutili vládu změnit rozhodnutí o privatizaci Mostecké uhelné společnosti (MUS). Jenže taková možnost zřejmě nepřichází v úvahu. „Nevím, co by se muselo stát, aby se od prodeje odstoupilo. To snad jedině, kdyby nabyvatelé nezaplatili. Ale to si nemyslím, když sami přišli s touto nabídkou, míní mluvčí Fondu národního majetku (FNM) Otakar Veverka.

Návrh kupní smlouvy byl společnosti Invest Energy, jež státní podíl nakupuje za šest set padesát milionů korun, odeslán již 16. srpna. Ta by měla ještě před podpisem kupní smlouvy složit uvedenou částku. Akcie potom budou podle údajů FNM, které má týdeník EURO k dispozici, převedeny do 24. srpna, aby s nimi mohla společnost disponovat již koncem měsíce na valné hromadě.

Lepší vrabec v hrsti.

Dohoda o prodeji akcií byla uzavřena bez jakýchkoliv podmínek týkajících se zaměstnanosti v MUS. Kabinet byl totiž přitlačen ke zdi a nakonec vzal zavděk alespoň nabídnutými šesti sty padesáti miliony korun. Počet zaměstnanců je teď už jenom v moci majoritního vlastníka dolů Appian Group. „Smlouva se omezuje na složení částky 650 milionů, potvrdil Veverka.

Mnohem větší nebezpečí pro státní kasu se skrývá v tom, že podle dostupných informací kupní smlouva neobsahuje žádné ustanovení o starých důlních škodách. Ty podle vedení MUS dosahují částky zhruba 7,5 miliardy korun a jejich úhrada prý leží na státu. Místopředseda hospodářského výboru sněmovny Josef Hojdar již dříve upozorňoval, že vláda musí ještě před podpisem smlouvy dát jasně najevo, jaký je její podíl při zahlazení starých škod. Firmě na to prý prostředky nezbudou a v uplynulém období se na tyto účely žádný fond nevytvářel. FNM pro týdeník EURO ústy svého mluvčího uvedl, že nemá s těžební firmou uzavřenou smlouvu o náhradě ekologických škod, a ty tedy hradí nabyvatel. Ministr financí Pavel Mertlík ale soudí, že tyto dluhy minulosti víceméně zůstávají na státu.

S Koh-i-noorem amen.

Oficiální rozhodnutí o tom, zda se Důl Koh-i-noor zavře, padne sice až na valné hromadě 31. srpna, ale všechny kroky už nyní směřují k jeho uzavírce. „Těžba je tam velmi nerentabilní. Navíc nám celkový odbyt za první pololetí poklesl téměř o pětinu, a společnost tak prodělala přes sto dvacet tři milionů korun, uvedl mluvčí MUS Matěj Štětka. Tyto výsledky podle jeho slov potvrzují nezbytnost razantních restrukturalizačních opatření. „Utlumovat by se kromě Koh-i-nooru měl i Důl Jan Šverma a provoz homogenizační čistírny. Tato opatření by měla v příštím roce opět vést k tvorbě zisku, dodal.

Koh-i-noor tak nakonec bude muset podle předsedy odborové organizace Vladimíra Perlíka k prvnímu dubnu příštího roku opustit tisíc zaměstnanců a definitivně by měl být uzavřen o pět měsíců později. Jedinou finanční naději prozatím horníkům skýtá skutečnost, že důl je zařazen do státního útlumového programu a konečný verdikt musí vynést vláda. Havíři by mohli dostat zvláštní příspěvek za odpracovaná léta a odstupné od zaměstnavatele by vyrostlo až na pětinásobek jejich měsíční mzdy.

Zástupci odborů argumentují tím, že pro kabinet je levnější Koh-i-noor provozovat. „Jinak bude muset vláda na sociálních dávkách a dalších kompenzacích vyplatit propuštěným přes jednu miliardu korun, uvedl Perlík. Proto navrhují jiné řešení: převést Koh-i-noor do Severočeských dolů, jež stále stát kontroluje.

FNM majiteli věří.

Odboráři vyjádřili rovněž obavu, že cílem Appianu je doly úplně uzavřít, nebo prodat. Vedení MUS taková nařčení však odmítá a tvrdí, že chce vybudovat palivoenergetický komplex, který nebude limitován hranicemi ČR. Plánuje, že i po spuštění Temelína si ponechá čtyři až pět tisíc pracovníků. Šéf společnosti Antonín Koláček ale už v dřívější době uvedl, že doly musí vytěžit minimálně sedm až osm milionů tun uhlí ročně, aby to ještě bylo rentabilní. Letos podnik zatím deklaruje těžbu okolo patnácti milionů tun, signály ale potvrzují, že by to brzy mohlo být podstatně méně.

Zatímco vláda nevyjádřila žádné nadšení z toho, jak privatizace uhelné společnosti dopadla, FNM to tak černě nevidí. „Appian Group investuje do důlních společností, a má tedy řadu zkušeností. Firmě může v době klesajících prodejů najít nová odbytiště pro uhlí a určitě zvýší efektivitu hospodaření, soudí Veverka.

Uhlí na divoko.

Horníci čekající na výpověď jen hořce vzpomínají na doby státního vlastnictví. Loni počátkem roku tehdejší kabinet rozhodl, že MUS co nejrychleji prodá strategickému investorovi. Chtěl tak zabránit divoké privatizaci. K tomu ale potřeboval získat další akcie, aby se státní podíl 46 procent přehoupl přes polovinu. Od loňského února ale už devítiprocentní podíl v MUS držela společnost Synergo Suisse, založená švýcarskou finanční skupinou Invest Energy. Bývalý předseda FNM Roman Češka, ke kterému se připojil i někdejší ministr financí Ivan Pilip, poprvé vyslovil podezření, že na skupování akcií se podílí management důlní společnosti a dal podnět Policii ČR k prošetření. Proti tomuto podezření se vedení podniku ostře ohradilo.

Další pětinu akcií MUS však už měl na svém účtu zaparkovanou IKS Komerční banky. Ústy svého místopředsedy Jana Prokeše tehdy společnost Synergo Suisse deklarovala, že o balík akcií nemá zájem, a naopak nabídla spolupráci FNM. O několik dní později tuto nabídku stáhla s tím, že hrozí znehodnocení jejího podílu. Synergo začala nakupovat další volné akcie a dobrala se až k 29,5 procenta. Zároveň společnost oznámila, že peníze na nákup akcií poskytly americké fondy rizikového kapitálu Appian Group.

Na následující valné hromadě koncem dubna 1998 se ukázalo, že Appian již drží 49,9 procenta, získal tedy i podíl od IKS Komerční banky. Stát svůj souboj prohrál. Američané rovněž vyjádřili zájem o nákup státního podílu. Poté, co letos zvýšili svůj balík na 50,02 procenta, nabídli vládě odkup a v červenci se s ní dohodli. Odboráři z Koh-i-nooru ovšem nyní zopakovali stará podezření, že Appian Group v podstatě nakoupil akcie dolů za jejich finance. „V roce 1997, když byla Mostecká uhelná ještě pod plnou kontrolou státu, půjčila 2,3 miliardy společnosti ze skupiny Newton Financial Management Group, a vypadá to, že ta za tyto peníze koupila akcie podniku v první vlně, upřesnil šéf odborářů Dolu Koh-i- -noor Vladimír Perlík. Představitelé dolů tvrdí, že skupina Newton peníze používá na akvizice v energetice. „Podle informací, které mám k dispozici, vyšetřovatel údajně nic podezřelého nenašel, vysvětlil mluvčí Fondu národního majetku Otakar Veverka. Trestní řízení iniciované ještě Romanem Češkou zůstane zřejmě bez výsledku.