Stát vůči ČSOB přitvrdil

Ministerstvo financí zažalovalo banku o miliardy, jak k částce došlo, ale tají

Ministerstvo financí odmítlo požadavek ČSOB, jež se v červnu obrátila na arbitrážní soud v Paříži, aby na pražském ministerstvu financí vymohla částku 1,6 miliardy korun. Zároveň se zasláním odmítacího stanoviska na zaplacení pohledávky za zkrachovalou společností J. Ring, která je dědictvím po bývalé IPB, podalo ministerstvo financí v pondělí 23. července u stejného soudu na ČSOB vlastní žalobu. „Domáháme se zaplacení minimálně 26,7 miliardy korun jako kompenzace hodnoty očištěné IPB, kterou ČSOB převzala 19. června 2000,“ vyhlašoval v pondělí 23. července ministr financí Miroslav Kalousek.

IPB poprvé kladná.

Jak konkrétně k žalované částce ministerstvo financí došlo, zatím odmítá říci. Částku prý stanovilo jako rozdíl mezi tím, kolik peněz dosud očištění IPB stálo - podle Miroslava Kalouska to bylo 150 miliard korun -, a tím, jaká byla hodnota banky. Jenže ocenění hodnoty se konalo už pětkrát a znalci pokaždé dospěli k jiné částce. Konstrukci, kterou aktuální číslo vzniklo, se podaří zjistit zřejmě až na počátku srpna. Tehdy text žaloby dostane od arbitrážního soudu v Paříži také žalovaná ČSOB. Její šéfové se již nechali slyšet, že text žaloby bez váhání zveřejní. Nové stanovení hodnoty IPB bude o to zajímavější, že již v roce 2003 v rámci zpráv EU o prodeji tuzemských bank pražské ministerstvo financí do Bruselu odeslalo dokument, ve kterém potvrzuje, že ČSOB vynaložila na získání IPB přímými příspěvky 18,4 miliardy korun a stát do jejího očištění investoval 93,1 miliardy korun. O tom, že Česká republika nadělila ČSOB dárek za bezmála 27 miliard korun, se v dokumentu vypracovaném advokátní kanceláří White & Case a investiční bankou JP Morgan a schváleném později Evropskou komisí, rozhodně nepíše.
Klíčem k aktuálním 26,7 miliardy ale může být jiný tajný dokument - vyrovnání českého státu s bývalým vlastníkem IPB, japonskou bankou Nomura. To uzavřel loni v polovině listopadu tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý. Součástí uzavřené dohody bylo i ustanovení o tom, že doběhne takzvaná kvantová fáze arbitráže, tedy vyčíslení škody. Toto vyčíslení bude znamenat, že vznikne ocenění IPB v okamžiku uvalení nucené správy a bude posvěceno kredibilními mezinárodními arbitry. Toto ocenění mělo být původně hotovo již v dubnu. Nové stanovení hodnoty IPB je důležité pro případné další spory a uplatňování nároků ČSOB vůči státu. Všechny dosavadní dohody totiž vycházely ze skutečnosti, že majetek IPB měl zápornou hodnotu a stát ji dorovnával do nuly. Nové požadavky ČSOB vůči státu a zároveň neoficiální informace z ministerstva financí, které tvrdí, že již brzy bude Česká republika muset zaplatit Nomuře v rámci narovnání přibližně čtyři miliardy korun, nasvědčují, že ocenění je hotové a hodnota IPB před převzetím ČSOB v něm vyšla v kladných číslech. Ministr financí Kalousek však v rozhovoru s týdeníkem EURO tyto spekulace rezolutně popřel. „Jednání expertů o hodnotě IPB v okamžiku jejího pádu dosud nebylo uzavřeno a potrvá nejméně do září. Informace o vyplacení čtyřmiliardového odškodného Nomuře tedy není pravdivá,“ říká i mluvčí Nomury Jiří Hrabovský.

Nomura kam se podíváš.

Tomu, že nové požadavky ministerstva financí vůči ČSOB je nutno posuzovat v kontextu narovnání vztahu státu s Nomurou, nasvědčuje ostatně i výběr právního poradce pro pařížskou arbitráž. Státu v této arbitráži s ČSOB budou radit za deset milionů korun Weil, Gotshal & Manges (WGM), právní kancelář banky Nomura. Ministerstvo financí WGM oslovilo v jednacím řízení bez výzvy k účasti v soutěži právě jen tuto firmu, k oficiální dohodě došlo týden před tím, než ministr financí Kalousek zveřejnil žalobu na ČSOB. Fakt, že stát nevypsal klasické výběrové řízení, vysvětluje resort financí časovou tísní. WGM má ministerstvu poskytnout právní poradenství a právně rozborovou činnost včetně poradenství při slyšení před rozhodčím soudem. „Jsou jen poradci, nikoli právními zástupci. Těmi je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ řekl šéf právního odboru ministerstva financí Radek Šnábl. Jak ministerstvo financí, které si advokáty vybralo, tak vedoucí partner WGM Karel Muzikář však vylučují, že by hrozil jakýkoliv střet zájmů. „Žádný takový problém neshledáváme, neboť jsme společnosti skupiny Nomura zastupovali a zastupujeme v tuzemských civilních sporech s ČSOB, nikoli ve sporech se státem. Veškeré spory státu s Nomurou byly ukončeny narovnáním, které již proběhlo,“ uvedl pro týdeník EURO Muzikář. „V mezinárodních arbitrážích proti ČR, které byly dohodou o narovnání ukončeny, využily společnosti skupiny Nomura dle našich informací služeb advokátní kanceláře Freshfields, Bruckhaus, Deringer,“ dodal Muzikář.

Nechtěná supernula.

Ministr Kalousek se podle svých slov snažil s ČSOB dohodnout mimosoudně. V reakci na žalobu na neuhrazení pohledávky za zkrachovalou společností J. Ring, která je dva roky po splatnosti, se před několika týdny sešel se šéfem ČSOB Pavlem Kavánkem a navrhl takzvanou nulovou variantou. „Nedostali jsme do dnešního dne odpověď. Státu mezitím vypršel termín na odpověď k pařížskému soudu, proto jsme přistoupili k odpovědi a k vlastní žalobě,“ uvedl Kalousek v pondělí 23. července. Zdroje blízké vedení z ČSOB ale uvádějí, že odpověď zazněla. Pro banku bylo toto řešení nepřijatelné. „Určitě bychom mohli slevit z pohledávky za společností J. Ring, těžko ale můžeme slíbit, že v budoucnu již nebudeme nikdy nic chtít. Riziko, že se objeví třeba nějaké v účetnictví nezaevidované směnky podepsané managementem IPB, stále existuje. Právě proto, že při přebírání banky neproběhlo žádné due diligence, má nést stát riziko, že se ještě nějací kostlivci objeví, až do roku 2016,“ řekl týdeníku EURO zdroj z ČSOB, který si nepřál být jmenován.

ČNB nezbývá než mlčet.

Ve svízelné situaci se v současnosti nachází regulátor bankovního trhu, Česká národní banka. Ke sporu mezi státem a ČSOB se odmítá jakkoliv vyjadřovat. Proto například, když se ve středu 25. července domnívala, že slova viceguvernéra Miroslava Singera byla deníkem Hospodářské noviny dezinterpretována, okamžitě dementovala to, že Singer připustil, že ČSOB bude muset možná vytvořit rezervy na státem žalovanou sumu 27 miliard korun. Zároveň zveřejnila i korespondenci HN s viceguvernérem. „Česká národní banka ani její představitelé nesdělili Hospodářským novinám, že připouštějí, že ČSOB možná bude muset na žalovanou sumu vytvořit rezervy. Tento text je tak značně zavádějící fabulací redakce,“ uvedla ČNB v prohlášení. Postup ČNB, připomínající pštrosí strkání hlavy do písku, má ale logiku. Ať vytvoření opravných položek připustí, nebo naopak zpochybní, vždy to bude špatně. V případě, že by vytvoření oprávek připustila, by ČSOB tvrzení ČNB napadla s tím, že je centrální banka podjatá, neboť je institucí stejného státu, který s ní vede spor. A kdyby naopak ČNB deklarovala, že vytvoření oprávek vyžadovat nebude, ČSOB by mohla pro další průběh sporu využívat argumentaci ve stylu: „Vidíte, ani ČNB nepovažuje vaše nároky za oprávněné.“ Zatím se zdá, že sporů mezi ČSOB a státem bude ještě přibývat. Obě strany ale neoficiálně připouštějí, že současná smršť arbitráží je vlastně jen přípravou na to, než si obě strany sednou ke stolu a spory z minulosti uzavřou. Po více než sedmi letech, které od převzetí IPB uplynuly, by bylo pomalu načase.