Stát podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na dani z přidané hodnoty (DPH) z nákladů exekuce. Pro dlužníky to znamená zdražení exekučního vymáhání o více než pětinu. To je nevýhodné i pro věřitele, kteří musí mnohdy o to déle čekat na splacení dluhu. Uvedla to Česká asociace věřitelů, která portál spustila na jaře.
Čeští zákonodárci se několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhů o náklady na jejich vymáhání. Povinnost odvádět DPH v nejvyšší sazbě 21 procent platí pro celkové náklady exekuce. „To znamená, že je přičítáno k odměně exekutora, jeho hotovým výdajům, náhradě za ztrátu času, náhradě za doručování nebo případnému znalečnému. Například u exekuce pro částku 15 tisíc jde zpravidla o zdražení o 1155 korun,“ uvedla mluvčí portálu Petra Šostá.
V případě, kdy je od dlužníka v exekuci vymáhána částka 15 tisíc korun a dlužník ji do 30 dnů dobrovolně neuhradí, je mu zpravidla účtována paušální náhrada hotových výdajů exekutora 3500 korun a dále odměna exekutora 2000 korun. K těmto nákladům musí dlužník dále doplatit DPH v sazbě 21 procent, tedy 1155 korun.
Máte přímou zkušenost s exekucí?
Loni bylo v Česku podle údajů Exekutorské komory zahájeno 499 512 nových exekučních řízení a průměrná vymáhaná částka na jistině činila 63 339 korun. „Uvážíme-li, že odměna exekutora činí 15 procent z vymožené částky, na dalších nákladech je zpravidla účtováno minimálně 3500 korun a vymahatelnost dluhů v exekuci aktuálně činí asi 20 až 30 procent, může stát na DPH z exekucí zahájených v minulém roce inkasovat zhruba 350 milionů korun,“ vypočetla Šostá.
Přečtěte si komentář: Dlužník vs. věřitel 10:0
Danou částku se sice nepodaří vymoci najednou, a i související DPH tak bude odváděna postupně ještě v následujících letech, vzhledem k objemu běžících exekucí zahájených v předchozích letech však podle ní ve výsledku půjde pravděpodobně ročně ještě o vyšší částku, řádově 400 až 500 milionů korun.
Stát i po snížení odměn advokátů a exekutorů hledá cesty, jak dlužníkům zlevnit náklady vymáhání. Jako řešení se uvažuje o slučování exekucí nebo zavedení tzv. exekutorské teritoriality. „Jejich pozitivní dopady na náklady exekuce by přitom byly naprosto minimální, navíc za cenu výrazného okleštění práv věřitelů. Domníváme se, že pokud to stát se snížením nákladů skutečně myslí vážně, měl by hledat efektivnější řešení a začít v první řadě u sebe,“ uvedl prezident asociace Pavel Staněk.
Podání exekučního návrhu není zpoplatněno, exekutor proto své náklady pokrývá z toho, co vymůže, a věřiteli vyplácí výtěžek exekuce až po odpočtu nákladů exekuce. Zvýšení nákladů exekuce o DPH znamená, že se k věřiteli dostává méně peněz a dlužník splácí exekuci déle, což znamená i její další navýšení na úrocích.
Dále čtěte:
Komentář: Práce jako existenční riziko
V bludném kruhu chudoby. V Česku přibývá kočovníků
Od výplaty k výplatě, tak žije polovina Čechů. Počítají s pozdějším odchodem do důchodu
Exekutory by měl přidělovat stát podle bydliště dlužníka, domnívá se většina Čechů
