V kuloárech se tomu říká Lex Bakala. Jde o dvojí usnesení Poslanecké sněmovny, jímž doporučila Ministerstvu financí podání předběžného opatření, kterým by soud zakázal majiteli OKD nakládat s privatizovanými bytovými domy na Ostravsku.
Jeden z domů, o které v kauze běží.
Autor: RPG Real Estate
V dalším usnesení pak poslanci prohlásili, že společnost RPG Industries SE porušila privatizační smlouvu.
Jde o historicky první polistopadový legislativní akt, který se týká nakládání s majetkem jediného vlastníka. „Je to návrat k politice zestátňování. Já už nevím, jestli máme rok 1948 nebo 2009. Sněmovna tak začala vystupovat jako moc výkonná a soudní zároveň,“ kritizoval loni práci svých kolegů nezařazený poslanec Petr Wolf.
Aktuální dění okolo bytových domů důlní společnosti OKD odstartovalo letos v létě. Na konci června totiž přichází na Ministerstvo financí dopis, ve kterém společnost RPG Byty prostřednictvím mateřské společnosti RPG Industries SE Zdeňka Bakaly vypovídá část privatizační smlouvy mezi státem a OKD. „Jedná se o tu část smlouvy z roku 2004, která zabezpečovala nájemníkům v privatizovaných obytných domech v případě prodeje předkupní právo, a to za zvýhodněných podmínek,“ vysvětluje tento krok mluvčí RPG Byty Petr Handl.
Vzápětí Ministerstvo financí výpověď napadá arbitráží u Rozhodčího soudu Hospodářské komory. V současnosti je situace taková, že až do vydání rozhodčího nálezu nesmí RPG Byty jakkoli s bytovými domy nakládat. Týden před Vánocemi jí to zakázal předběžným opatřením Obvodní soud pro Prahu 1. Své rozhodnutí zdůvodnil soud právě projednáním vypovězeného závazku ve sněmovně.
Byt za chleba
Pro pochopení celého sporu mezi Ministerstvem financí a RPG Industries SE je ale potřeba se vrátit až na začátek devadesátých let. Do té doby státní podnik Ostravsko-karvinské doly byl transformován na akciovou společnost OKD, a.s., a do jejího majetku byly převedeny i bytové domy. „Podle názoru některých právníků bylo vložení bytů do akciové společnosti v roce 1992 v rozporu s tehdy platnými předpisy,“ říká například poslanec Jiří Carbol (KDU-ČSL). Na druhé straně stojí fakt, že to nebyl jediný případ, kdy byly spolu s privatizovaným majetkem převedeny rovněž bytové domy. Atypický je tento případ spíše množstvím, které přichází v úvahu. Jedná se totiž o téměř 45 tisíc bytů s celkovým počtem přes sto tisíc nájemníků. Nejvíce bytů je v krajském městě Ostrava, další jsou v Orlové či Havířově.
Za výchozí bod současných diskusí lze považovat usnesení vlády ze září 2004, kdy stát prodal bez výběrového řízení minoritní podíl v OKD Karbon Investu podnikatelů Koláčka a Otavy. V návaznosti na tehdejší vládní usnesení byly sjednány určité smluvní závazky související s bytovým fondem OKD. Odprodej za 40 tisíc korun za byt byl vázán na závazek předkupního práva stávajícím nájemníkům. Takto nízko byla cena stanovena opakovaně. Naposledy na základě podnětu Sdružení nájemníků Byty OKD bylo předmětem šetření, zda tím nedošlo k poskytnutí nepovolené veřejné podpory. Evropská komise ale nikdy pochybení neshledala.
Jako nejproblematičtější část závazku lze chápat to, že předkupní právo nájemníků platí bez jakéhokoli časového omezení a navíc za zcela nejasných cenových podmínek. V jednom z bodů smlouvy se totiž píše o tom, že byty mají být odprodány nájemníkům za stejnou cenu, za jakou byly privatizovány. Hned následují bod ale zmiňuje srovnatelnou cenu v daném čase a lokalitě. „Představte si, že za nějakých padesát či sto let, kdy už dávno budeme platit eurem, někdo přijde a bude uplatňovat předkupní právo na byt. Za ekvivalent, který v té době bude cenově odpovídat sotva bochníku chleba,“ vysvětluje absurditu smluvních podmínek generální ředitel realitní skupiny RPG Real Estate Tony Aksich.
Podle občanských demokratů může za současné problémy tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka, který privatizační smlouvu podepisoval. „Mohu se oprávněně ptát, proč tam nebyla dána podmínka nejen předkupního práva, ale i povinnost nájemníkům byty prodat,“ říká poslanec ODS Jaroslav Krupka. Obdobně vidí základní chybu v tehdejších smlouvách i současný ministr financí Eduard Janota. „Zjevně byly tyto smlouvy podepsány v roce 2004 špatně. To je alfa i omega všech problémů,“ tvrdí.
Regulované nájemné na opravy nestačí
V privatizační smlouvě jsou k bytům uvedeny tři časově omezené podmínky. Především je to řádná správa a údržba bytového fondu, neziskovost bytového hospodaření a konečně zákaz převodů bytů na třetí osobu. Dodržení všech těchto podmínek bylo limitováno 1. květnem loňského roku a podle nezávislého auditu, který si zadalo Ministerstvo financí, byly všechny tři podmínky také průběžně plněny. Audit nicméně konstatoval i některé problémy, týkající se oprav a revitalizace bytového fondu.
Právě snaha urychlit tempo oprav bylo skutečným důvodem pro vypovězení části smlouvy.
„V případě, že by tento závazek zůstal v platnosti, výrazně by to ovlivnilo možnosti zajištění externích zdrojů financování nezbytně nutných pro urychlení oprav. Většina nájemníků totiž platí regulované nájemné, z něhož nelze rozsáhlé opravy realizovat. Banky by při zachování vypovězeného závazku společnosti nepůjčily tolik peněz, kolik je na revitalizační programy zapotřebí, neboť by si nebyly jisty tím, že je možné nakládat s majetkem dlužníka jako za běžných tržních podmínek,“ vysvětluje Handl.
Dojde na vyvlastnění? **
Podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka, který stojí za tažením proti RPG, hrozí vypovězením závazku, že by chtěl Bakala s bytovými domy obchodovat. „Buď aby to mohl celé prodat, nebo s tím zacházet na trhu jako s každým jiným zbožím.“ To ale představitelé RPG Byty odmítají. „Je zřejmé, že portfolio má dnes silného vlastníka, který nechce s byty nijak spekulovat, ale naopak má zájem je dlouhodobě provozovat pro nájemní bydlení a zároveň chce dlouhodobě investovat do zvýšení jejich kvality. Za posledních pět let bylo do oprav a regenerací domů vloženo přes 2,7 miliardy korun,“ kontruje Handl na Zaorálkova obvinění.
Těžko lze předjímat arbitrážní rozhodnutí a spekulovat tak o dalším vývoji. Podle bytového experta ČSSD Ivana Přikryla postup RPG potvrzuje stanovisko stranického vedení, že „nejlepší cesta je úplné odstoupení od smlouvy ze strany státu“. Bakalovi by tak v případě vítězství sociálních demokratů v parlamentních volbách mohlo v krajním případě hrozit i vyvlastnění celého bývalého OKD. Společnost RPG si je zřejmě podobného scénáře vědoma. Proto na sklonku minulého roku uzavřela smlouvu s právní kanceláří specializovanou na spory mezi státem a soukromými osobami.
