Západ přijímající migranty s otevřenou náručí versus nové členské země, které nepustí přes hranice ani jednoho přistěhovalce? Aktuální čísla unijního Eurostatu takovou představu značně nabourávají. Pokud vezmeme v úvahu počet udělených povolení k pobytu, nejvíc nově příchozích loni přijalo Polsko – přes 683 tisíc. Až za ním následuje Německo s 535 tisíci, Británie s 517 tisíci a s odstupem další země. Do Česka přišlo 58 tisíc lidí.
Eurostat se zaměřil na migrační toky z nečlenských zemí do států Evropské unie. Nejmohutnější proud lidí podle této metodiky loni směřoval z Ukrajiny do Polska, jednalo se celkem o více než 585 tisíc osob. Pro srovnání: druhý v pořadí je příliv Syřanů do Německa (140 tisíc osob) a třetí příchod 96 tisíc Číňanů do Velké Británie.
Řeči o nedostatku solidarity tedy nejsou namístě; zatímco Polsko vydalo v přepočtu 18 povolení k pobytu na tisíc obyvatel, Německo 6,5 a například Francie jen 3,7.
Povolení k pobytu vydaná cizincům v evropských zemích
Zatímco až tři miliony Poláků odešly za lépe placenou prací do západní a severní Evropy, v továrnách a na polích je nahrazují Ukrajinci, ale také Bělorusové a Moldavané. Polsko je na rozdíl od Česka k přijímání zahraničních pracovníků z nečlenských zemí EU velmi liberální. Podle čísel Eurostatu loni Česká republika vydala 57 721 nových povolení k pobytu, a to hlavně Ukrajincům, Rusům a Vietnamcům.
Jak dále Eurostat uvádí, země Evropské unie loni vydaly 3,14 milionu povolení k pobytu občanům nečlenských zemí. Jednalo se nejčastěji o Ukrajince (662 tisíc), Syřany (223 tisíc), Číňany (193 tisíc), Indy (163 tisíc), občany USA (147 tisíc) a Maročany (108 tisíc).
Přečtěte si:
Akademik populista Mastruzzo: Musíme situaci vyhrotit
Složení příchozích se liší stát od státu. Například do Slovinska a Chorvatska se stěhují hlavně občané Bosny a Hercegoviny, do Řecka a Itálie Albánci a v Portugalsku to jsou Brazilci.
Motivace ke stěhování je různá. Téměř 88 procent Ukrajinců přichází do zemí EU za prací, zatímco mezi Číňany převažují zájemci o studium. Indové, Turci a Maročané přicházejí hlavně kvůli slučování rodin, zatímco Syřané, Afghánci a Iráčané jsou vesměs žadatelé o azyl. Obecně lze říci, že do nových členských zemí přicházejí lidé hlavně pracovat, do Británie a Irska studovat a do Německa, Rakouska a Švédska hledat azyl.
Dále čtěte:
Chcete víc? Stačí říct
