Ve 3. čtvrtletí letošního roku vzrostl podle ministerstva financí státní dluh na 476,7 miliardy korun z 452,3 mld. Kč v polovině roku. Za posledních dvanáct měsíců dluhy centrální vlády nabobtnaly o 70,4 mld. Kč (17 %). V poměru k HDP (za poslední čtyři čtvrtletí) se poprvé v historii dostal státní dluh nad 20 % HDP (konkrétně o dvě desetiny procentního bodu).
V pololetí tento poměr činil 19,4 procenta HDP, loni 17,4 % HDP. K financování státního dluhu používá ministerstvo financí ve zvýšené míře dluhopisy. Objem emitovaných dluhopisů se od loňského září zvýšil o 94 mld. Kč (47 %). Naopak v rámci strategie prodlužování durace (průměrné doby do splatnosti) státního dluhu objem státních pokladničních poukázek ve stejném období klesl o 28 mld. Kč (14 %). Durace státního dluhu, včetně swapových operací, se tak zvýšila na 3,32 roku z 3,28 roku na konci června. Pro zajímavost: v roce 1993 se vláda za každého z nás zadlužila závazky v hodnotě 15 377 Kč, nyní každý z nás dluží 46 720 Kč a na konci roku to bude již téměř 50 tisíc (49 607 Kč). Vezmeme-li v potaz celkový veřejný dluh, potom na každého občana ČR připadá dluh přesahující 56 tisíc korun. Úroky, které musí být vypláceny investorům za ochotu půjčovat českému státu, přijdou letos každého z nás na více než 2200 Kč. Činit jakékoli dlouhodobé projekce vždy znamená přijmout předpoklady o záměry vlády ve fiskální oblasti. Pokud se vládě podaří naplnit předsevzetí zakotvená v reformě veřejných rozpočtů, měl by se veřejný dluh zvýšit z letošních 24 % HDP na 37 % HDP, resp. 39 % HDP po zahrnutí konsolidační agentury. Zastaví-li se však reformní úsilí na deficitech veřejných rozpočtů na úrovni 4 % HDP, do konce desetiletí veřejný dluh vyšplhá na 51 % HDP a o rok později dokonce přesáhne hranici 2 bilionů korun. Tou dobou by každý z nás platil jen na úrocích z veřejného dluhu téměř 10 tisíc korun ročně. Teoreticky by při těchto deficitech, úrokové sazbě 4,5 %, tříprocentní inflaci a tříprocentním růstu HDP konvergoval veřejný dluh až k 270 % HDP. Je zřejmé, že se buď tato či příští vláda bude muset odvážit k dalším razantním zásahům v rozpočtové politice.
