Státní klacky

Česko má problémy s veřejnými financemi a podporou

České státní orgány mají na svědomí špatnou přípravu na vstup do Evropské unie ve dvou klíčových oblastech: reformě veřejných financí a řešení problematiky státní pomoci bankám. Potvrdila to diskuse předních českých ekonomů, kterou pořádalo občanské sdružení Ano pro Evropu (30. dubna). Ačkoliv by česká vláda měla především usilovat o využití příležitostí, jež členství v unii zemi nabídne, hází těmto snahám klacky pod nohy.
Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma si nedokáže představit, že by se vláda na plánované reformě státních financí (a snižování rozpočtového schodku) neshodla, ale klade si otázku, zda tato reforma bude opravdu zásadní a důvěryhodná pro investory. O reformě se hovoří řadu měsíců, konkrétnější představa však zatím neexistuje. Po vstupu do Evropské unie (zřejmě 1. května 2004) přitom Brusel bude Česko posuzovat na základě kritérií Paktu stability a růstu, mezi něž patří i maximální výše rozpočtového deficitu na úrovni tří procent HDP. Ještě více se však Zdeněk Tůma, který odpovídal na otázky týdeníku EURO, obává reakcí trhů. Nedůsledná reforma může mít nepříznivý vliv na finanční toky do Česka a platební bilanci.

Nedostatek vůle.

Hlavní ekonom České spořitelny Pavel Kysilka v této souvislosti uvedl, že investorům spíše než momentální rozpočtový schodek vadí především neexistence plánu a chabá vůle vlády tento problém řešit. Kysilka rovněž poukazuje na skutečnost, že reforma veřejných financí je podmínkou přípravy na vstup do měnové unie a zavedení eura.
Guvernér Tůma se domnívá, že samotný vstup do unie nepřinese žádnou zásadní změnu pro ekonomiku ani bankovní sektor, neboť se pouze završí dlouhodobý proces integrace. Připouští nicméně, že problematika státní pomoci českým bankám – včetně ČSOB, Komerční banky a České spořitelny - patří ke komplikovaným bodům. Pokud totiž veřejná podpora, kterou český stát v minulosti poskytl, neprojde předepsanou procedurou (posouzení antimonopolním úřadem, uvedení v seznamu přístupové smlouvy), hrozí, že ji bude Evropská komise posuzovat znovu a na základě přísnějších pravidel. Nelze vyloučit, že by pak Brusel mohl nadále poskytovanou pomoc zakázat, nebo dokonce žádat vrácení peněz i s úroky.
Zdeněk Tůma nicméně věří, že vše dopadne dobře. Guvernér vysvětluje tlak Evropské komise v této věci snahou o transparentnost, která koneckonců „nebude na škodu“. Neočekává však, že by Brusel měl zájem na zpochybnění státní pomoci, o níž bylo v minulosti rozhodnuto.

Varovné signály z Bruselu.

O poznání skeptičtější je Pavel Kysilka, který nevylučuje, že komise určitou část státní pomoci skutečně zpochybní. „Ne všechny signály z Bruselu jsou pozitivní,“ uvádí hlavní ekonom České spořitelny. Soudí, že vážnost problematiky veřejné podpory hrubě podcenila bývalá vláda Miloše Zemana, která státní banky očistila, nevěnovala však dostatečnou pozornost transparentnosti celého procesu (i právě ve vztahu k Evropské komisi, která funguje také jako antimonopolní úřad Evropské unie).
Tůma i Kysilka se nicméně shodují v tom, že pozitivní změna nastala poté, co se výhradami vůči schválené státní pomoci začal v nové vládě zabývat náměstek ministra financí Zdeněk Hrubý. Kdyby přesto Brusel tuto veřejnou podporu zpochybnil, byl by to problém především pro českou vládu, která je za poskytování pomoci zodpovědná, zdůrazňuje Pavel Kysilka.

Cenový šok nehrozí.

Zatímco stav veřejných financí je pro českou ekonomiku varovný, vstup do Evropské unie by neměl přinést žádný výrazný cenový šok. Zdeněk Tůma odhaduje, že jistý vliv na úroveň inflace bude mít přizpůsobení českých nepřímých daní pravidlům unie – růst cenové hladiny by se mohl zvýšit o 2,5 procentního bodu v příštích dvou letech. Guvernér v této souvislosti připomíná, že harmonizace daní se zbytečně odkládala.
Mnohem méně výrazný dopad - než se dříve očekávalo - na zvyšování cen bude mít růst produktivity v české ekonomice (takzvaný Balassa-Samuelsonův efekt). Propočty ČNB předpokládají, že se tento efekt bude podílet na inflaci méně než jedním procentním bodem. Pavel Kysilka je v tomto směru ještě optimističtější – domnívá se, že skutečná inflace bude dokonce nižší, než předpovídá ČNB.

Pročištění podnikové sféry.

Generální ředitel pražské Raiffeisenbank Kamil Ziegler při diskusním setkání Ano pro Evropu upozornil, že vstup do Evropské unie posílí integraci českého hospodářství s ekonomikami Polska, Maďarska, Slovinska či pobaltských zemí. Očekávat lze také „reintegraci s nejvýznamnějším obchodním partnerem mezi zeměmi střední Evropy – Slovenskem“.
Hlavní ekonom Conseq Finance Petr Zahradník poukázal na skutečnost, že vstup do unie bude mít dopad na „pročištění“ podnikové sféry, zvýšení podnikatelské etiky a důvěry mezi podnikatelskými subjekty. „Přímá konfrontace českých podnikatelů a jejich praktik s partnery v unii by měla být tím receptem, při němž množství tuzemských hráčů – ať již svým chováním, nebo neudržitelnými podnikatelskými metodami – prostě narazí a bude nuceno své návyky o 180 stupňů změnit,“ napsal Petr Zahradník v podkladovém materiálu k diskusi.