Ministerstvo financí shodilo ze stolu snížení státního příspěvku na stavební spoření. V rámci úsporných opatření se přitom uvažovalo, že na tyto účely půjde až o třetinu méně peněz.
Foto: Artklee
Snížení státního příspěvku na stavební spoření je v poslední době velmi žhavým tématem. O této možnosti se hovoří minimálně poslední dva roky, aktuální se stala opět v souvislosti s podzimními úspornými balíčky. Problém je ale v tom, že pokud by se snížení příspěvku týkalo jen nově uzavřených smluv, nic by to neřešilo a snížení výdajů státu na stavební spoření by se projevilo až za několik let. Naopak kvůli očekávanému náporu na uzavírání nových smluv před platností podobných změn by státní výdaje na stavební spoření dočasně vzrostly. Na to, aby se případné snížení státní podpory týkalo i již uzavřených smluv, nebyla podle ministra financí Eduarda Janoty politická vůle. „Diskuse nad stavebním spořením je dnes teoretická nebo u ledu,“ říká tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý.
Výdaje na stavební spoření stagnují Zatímco v roce 1999 činil podíl výdajů na příspěvek ke stavebnímu spoření na celkových výdajích rozpočtu 1,19 procenta, letos je to 1,13 procenta. Nejvyšší byl tento podíl v roce 2004, a to 1,93 procenta. Celkový objem vkladů u stavebních spořitelen činí necelých 400 miliard korun, z toho u smluv uzavřených do konce roku 2003 je to 314 miliard korun. Celkem 244 miliard korun spořitelny půjčily klientům, 100 miliard mají investováno ve státních dluhopisech a 40 miliard v hypotečních zástavních listech. Šedivý upozorňuje i na další aspekt související s případnou změnou státního příspěvku. Stavební spoření totiž stojí na řadě takzvaných přátelských klientů. Jsou to klienti, kteří v systému spoří a čerpají státní podporu, nevezmou si úvěr a po čase si své peníze a státní podporu odnesou. Během vázací lhůty, kdy je dáno, jak dlouho klient nemůže peníze vybrat, aby získal nárok na státní podporu, má stavební spořitelna peníze k dispozici, může s nimi kalkulovat a může nabídnout úvěr klientům, kteří jej chtějí. Pokud by se snížila státní podpora stavebního spoření, pro některé klienty by se tento způsob ukládání peněz stal méně zajímavým, ze systému by odešli a pro zájemce by se zkomplikovala možnost získat úvěr ze stavebního spoření. Stejný problém by mohl nastat i v okamžiku, kdy by se peníze naspořené v rámci stavebního spoření musely využít účelově pouze na pořízení nového či rekonstrukci stávajícího bydlení. Stavební spořitelny půjčují méně**
Také na zájmu Čechů o stavební spoření a zejména o úvěry se letos projevuje krize. Stavební spořitelny poskytly od ledna do konce října úvěry za 55,7 miliardy korun, což je v meziročním srovnání pokles o 16 procent. Podle Asociace českých stavebních spořitelen poskytnou spořitelny za celý letošní rok úvěry za zhruba 65 miliard korun. To je ve srovnání s loňským rokem pokles o zhruba 12 procent. Za poklesem trhu stojí podle odborníků částečně opatrnost klientů, částečně spekulace na budoucí pokles cen bydlení, ale i rostoucí nezaměstnanost.
