Menu Zavřít

Státní pomoc jako dobrý byznys. Prostředníci si chtějí sáhnout na koronavirové peníze

Autor: Martin Pinkas/Euro

Jsme s vámi rádi a rádi se o vás staráme, stojí v dopise, kterým oslovovala firmy jedna ze společností nabízející zprostředkování bezúročného úvěru od státu. Ze stovek milionů od státu určených k sanaci ekonomických následků koronavirové epidemie si chtějí uloupnout i prostředníci. A nutno dodat, že někteří nejsou zrovna levní. Výše provize může dosahovat i tři procenta.

Program, který má usnadnit přístup k provoznímu financování malým
a středním podnikatelům, jejichž ekonomické aktivity jsou nyní omezeny,
spustila Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) v pondělí 16. března.
Ministerstvo průmyslu pro tuto pomoc prostřednictvím ČMZRB vyčlenilo 1,6
miliardy korun. Zájem o vyhlášený program byl enormní. ČMZRB musela program
během několika dní kvůli tomu stopnout.

Například poradenská společnost K a Partneři zpracovala nabídku
na úvěr od ČMZRB ve výši sedmi milionů korun s tím, že provize v tomto případě
vychází na zmíněná tři procenta z celkové částky. Z peněz určených na pomoc
proti ekonomickým následkům koronavirové epidemie tak prostředník spolkne více
než 200 tisíc korun. Vyjádření společnosti K a Partneři se týdeníku Euro ani po
urgenci nepodařilo získat.

ČMZRB říká, že neví, kolik žádostí vyplnili za firmy
prostředníci, prý to ze systému nepozná. Zpracování grantů a dotací přitom
nabízejí v Česku desítky firem. Pokud by si všichni účtovali tři procenta, z
celkové sumy určené na úvěry by prostředníci hráli o slušných osmačtyřicet
milionů korun, které by se tak nedostaly k těm, pro něž jsou určené.

Podle ceníku

Důkazem obrovského zájmu je, že firmy požádaly o více než
trojnásobek částky, kterou stát vyčlenil. „Jen my jsme odbavili 120 e-mailů a
60 telefonátů denně, mnoho žádostí o úvěr jsme také připravili a
zaregistrovali, šlo o desítky. Je pravdou, že ne každá předložená žádost o úvěr
bude kvalitní a bude vykazovat prvky pro možnost dalšího hodnocení,“ popisuje
situaci Kateřina Procházková, vedoucí konzultant ve společnosti Grand
Consulting, která poskytuje poradenství v oblasti grantů a dotací.


Sledování lidí pomocí bankovních dat má stopku. Jde o porušení GDPR

Placení bankomatní kartou, ilustrační foto

Společnost Grand Consulting začala oslovovat klienty v den
vyhlášení programu. Požaduje 25 tisíc korun předem plus podíl na přiděleném
úvěru. Z úvěru, který nepřesáhne 2,1 milionu korun, si účtuje dvě procenta, jak
ukazuje ceník, který má týdeník Euro k dispozici. Celkově tak žadatel zaplatí
necelých 67 tisíc bez daně z přidané hodnoty. Čím vyšší úvěr, o který klient
žádá, tím je procento z úvěru nižší, ukazuje ceník. Z patnáctimilionového
úvěru, což je maximální výše úvěru, o kterou mohou společnosti žádat, získá
Grand Consulting šedesát tisíc plus zmíněných pětadvacet tisíc, které se platí
předem. „Tvoříme cenu individuálně, dle možností a potřeb klientů a taky podle
toho, kolik projektů u nás mají již zrealizovaných. Některým klientům nabízíme
službu zdarma,“ ujišťuje Procházková.

Je to na žadateli

Celkem se v první vlně o úvěr přihlásilo 1300 subjektů, které
podaly žádosti o prostředky v celkové výši skoro pět miliard korun, hlásí
resort průmyslu. Nejčastěji o pomoc žádají restaurace, hotely nebo cestovní
kanceláře. „V současné době probíhá průběžné vyhodnocování došlých
žádostí, naši obchodní pracovníci komunikují s prvními žadateli,“ říká pro
týdeník Euro šéf ČMZRB Jiří Jirásek. Ministerstvo průmyslu prý jedná o dalším
navýšení peněz, které by šly na tento účel. „Je pouze na žadatelích, tak jako u
jiných programů, zda žádost podají přímo, nebo k tomu využijí
prostředníka,“ poznamenala mluvčí MPO Štěpánka Filipová.

Někteří prostředníci přiznávají, že program se uzavřel tak
rychle, že nestihli pro své klienty žádosti podat. Krátce po spuštění přijímání
žádostí se rovněž objevila v mediích kritika, že žádost je příliš složitá, může
čítat i přes 80 stran. „Úvěry přes ČMZRB nejsou zase tak složité,“ odráží
kritiku Ladislav Čermák z poradenské společnosti Naviga4, která se zabývá
evropskými i národními dotacemi. „Je tam sice hodně prohlášení, tudíž to
vypadá, že papírů je hodně, ale jsou to papíry, kam stačí dát jen podpis. A pak
tam jsou finanční výkazy, které firma stejně má. A museli jste tam také doložit
a vyčíslit, co se vám stalo, proč úvěr potřebujete. Například dokladovat e-maily,
že někdo zrušil objednávku,“ popisuje. „Když to srovnáte se žádostí o evropské
peníze, ty jsou mnohem složitější, musíte tam popsat celý příběh o podnikání.
Ale bude také záležet na tom, jak přísně to bude ČMZRB posuzovat. Zda bude
stačit doložit dva e-maily, kde se ruší objednávka, nebo zda bude stačit, že
odhad výše úvěru, například dva miliony korun, doloží firma zrušenou
objednávkou, která ale těch dvou požadovaných milionů nedosahuje, to všechno
nyní uvidíme,“ zamýšlí se Čermák.

Shovívavost k riziku

ČMZRB ujišťuje, že jako důkaz určitě postačí potvrzení o zrušení
zakázky, objednávky, rezervace v určité výši. A podle toho pak rozhodne o výši
půjčky. Je tedy možné, že nakonec budou úspěšní všichni žadatelé, nicméně přidělený
úvěr bude nakonec nižší, než o jaký žádali.

Při schvalování úvěrů prý bude ČMZRB rovněž benevolentnější s
tím, že může podpořit i rizikovější klienty. První úvěry by mohla podpořit už
tento týden. Proces od přijetí žádostí do jejich vyhodnocení by neměl trvat
déle než tři týdny, ujišťuje ČMZRB. Půjčku firmy mohou použít na provozní
výdaje, jako jsou mzdy, nájemné, náklady na energie, zásoby či předfinancování
pohledávek.

MM25_AI

Firmy postižené situací v souvislosti s koronavirem či vládními
opatřeními si mohly požádat o bezúročný úvěr ve výši 500 tisíc až 15 milionů
korun, přičemž splátky půjde o rok odložit. Stát nyní chystá další program, na
který by mohlo jít zhruba pět miliard korun. Podle odhadů Hospodářské komory ČR
stát musí k záchraně ekonomiky před kolapsem v následujících třech měsících
vedle programů ČMZRB připravit přibližně čtyřicet miliard korun.

  • Našli jste v článku chybu?