Co je státní příslušnost?
Státní příslušnost reflektuje příslušnost občana k danému státu. Jinými slovy lze státní příslušnost popsat jako širší pojem pro státní občanství. Jedná se o právní vztah mezi osobou a státem, který jí tímto způsobem poskytuje pocit identity, začleněnosti a možnost využívat bez omezení pestré škály práv:
- účastnit se voleb,
- studovat,
- získat práci,
- vlastnit majetek.
Podle čl. 15 Všeobecné deklarace lidských práv má každý člověk právo na státní příslušnost. Taktéž nesmí být státní příslušnost člověku odebrána. Navzdory těmto závazkům se ve společnosti objevuje čím dál více lidí, kteří mají status „osoba bez státní příslušnosti“. Dále platí, že člověk nesmí svou státní příslušnost svévolně měnit.
Proč se uvádí státní příslušnost?
Asi téměř každý se někdy setkal s tím, že musel do některého z dotazníků či formulářů vyplnit kolonku se státní příslušností. Státní příslušnost se v těchto případech uvádí proto, aby bylo zřejmé, že má člověk právo využívat možností, které skýtá občanství v daném státě. Uvádí se proto v následujících dokumentech:
- přihlášky do škol (všech stupňů),
- přihlášky do zdravotního a sociálního systému,
- žádost o vystavení různých průkazů (občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz, pilotní průkaz aj.),
- žádost o vystavení souhlasu s podnikáním,
- žádost o provedení svatebního obřadu či registrovaného partnerství,
- žádost o provedení pohřbu.
Po přečtení daných dokumentů je pak na první pohled zřejmé, že je osoba občanem daného státu. Může tudíž legálně čerpat z výhod tohoto vztahu.
Státní příslušnost: co napsat do kolonky?
Ačkoliv se s tímto dotazem setkáváme ve společnosti často, řada lidí může zaváhat, když má správně vyplnit kolonku týkající se státní příslušnosti. Tento údaj musí být totiž zapsán podle předepsaných pravidel. Do kolonky by měl být vyplněn vždy oficiální název daného státu, ať už celý, nebo zkrácený.
Státní příslušnost: česká, nebo ČR?
Pro českého občana to znamená, že může uvést buď „Česká republika“ nebo „ČR“. Češi se často dopouští té chyby, že do kolonky napíšou „česká“ nebo „Česko“, což je samozřejmě špatně. U mezinárodních dokumentů (jakým je například cestovní pas) se uvádí mezinárodní zkratka státu. Pro Českou republiku je to „CZE“.
Pokud se chce člověk ujistit, že vyplnil kolonku státní příslušnosti správně, stačí si tento údaj najít na občanském průkazu. Jedná se o čtvrtý údaj svrchu označený jako státní občanství/nationality.
Státní příslušnost: zkratky na území ČR
Kromě české státní příslušnosti se lze na území České republiky setkat i s jinými zkratkami, protože zde žije velké množství národnostních menšin a lidé dojíždějící za prací. Ti pak vyplňují svou státní příslušnost do žádostí o víza nebo povolení k pobytu. Nejčastěji jde o tyto zkratky:
- ALB (Albánie),
- BLR (Bělorusko),
- BIH (Bosna a Hercegovina),
- BGR (Bulharsko),
- MNE (Černá Hora),
- EGY (Egypt),
- FRA (Francie),
- HRV (Chorvatsko),
- KAZ (Kazachstán),
- XXK (Kosovo),
- LTU (Litva),
- LVA (Lotyšsko),
- HUN (Maďarsko),
- MNG (Mongolsko),
- DEU (Německo),
- NLD (Nizozemsko),
- POL (Polsko),
- AUT (Rakousko),
- ROU (Rumunsko),
- SVK (Slovensko),
- SVN (Slovinsko),
- SRB (Srbsko),
- UKR (Ukrajina),
- VNM (Vietnam).
Národnost a státní příslušnost
Mezi lidmi dochází často k záměně pojmů státní příslušnost a národnost, ačkoliv mezi nimi panuje významný rozdíl. Národnost si totiž můžeme zvolit sami, jde o otázku vlastního pocitu.
Jako příklad z praxe lze uvést občana České republiky, který má židovské předky a v jeho rodině se dodržují židovské tradice. Cítí se být součástí židovské komunity, a proto se začne hlásit k této národnosti. Nadále má ale českou státní příslušnost a může čerpat z výhod tohoto vztahu.
Státní příslušnost versus státní občanství
Ačkoliv vychází státní příslušnost ze státního občanství, nejsou z hlediska právního tyto pojmy synonymy. Státní příslušnost lze popsat jako obsahově širší, neboť zahrnuje i právní osoby náležející k danému státu. Oproti tomu státní občanství je pojem vymezený pouze pro fyzické osoby.
Osoby bez státní příslušnosti
Speciální skupinou jsou osoby bez státní příslušnosti, jinak nazývané apatridé nebo apolité. Tito lidé nejsou příslušníky žádného státu a nemohou tak využívat práv a výhod občanství. Jinak se tomu říká „mezinárodněprávní bezdomovectví“. Odhaduje se, že na celém světě žije asi 10–12 milionů lidí bez státní příslušnosti.
Nejčastějším příkladem z praxe je situace, kdy mají oba rodiče státní příslušnost takového státu, kde lze nabýt státní příslušnosti pouze narozením na jeho území. Dítě se jim ale narodí v zemi, podle jejíchž zákonů může získat státní příslušnost pouze děděním po rodičích. Tím pádem dochází k rozporu a dítě nezíská žádnou státní příslušnost.
Do této nepříznivé pozice se lidé mohou dostat i z jiných důvodů. Často jde o změny správní praxe, diskriminaci, rozpad státu, neexistující registraci narozených dětí a pozbytí nebo zřeknutí se státního občanství.
