Ať už vrchní olomoucký žalobce Ivo Ištvan jednotlivé případy rozdělí, nebo sváže spiknutím zločinecké skupiny, bude ještě trvat měsíce, ne-li roky, než se rozvětvená kauza Nagygate dostane k soudu.
Řadu úkonů, včetně výslechů svědků, bude totiž nejspíš nutné opakovat.
Původně se předpokládalo, že Ištvan žaloby rozdělí a bude hledat jejich místní příslušnost. Z posledních výslechů však vyplývá, že případy řeší ve společném řízení. „V předmětné věci je v Olomouci vedeno společné řízení o všech částech trestní věci. Konání společného řízení je v trestním procesu zcela běžný jev,“ říká sám Ivo Ištvan. Také proto lobbista Ivo Rittig a právník David Michal, obvinění v části, která se týká úniku tajných informací ze zpráv BIS, byli vyslechnuti v kauze Libora Grygárka jako obvinění.
Přestože s ní nemají vůbec nic společného. A proto také odmítli vypovídat.
Složitá konstrukce Už ve své loňské suplice Ústavnímu soudu Ištvan napsal: „Činnost Libora Grygárka je do jisté míry řízena dalšími podezřelými, kteří dále usilují o obsazení významných pozic v bezpečnostních sborech osobami, které by následně mohly jednat v jejich prospěch.“
S Ištvanovým zdůvodněním nesouhlasí obhájce bývalého šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka Tomáš Sokol. „Pánové Rittig a spol. jsou stíháni zcela samostatně, pokud jde o věc generála Páleníka. O společnou věc tedy nejde. Po pravdě, v kauze Páleníka jsou jako svědci k ničemu, to s nimi opravdu nesouvisí,“ míní Sokol.
Žalobce Ištvan má dvě možnosti. Buď zažaluje celou skupinu a kvůli tomu se bude muset opakovat řada úkonů, výslechům budou muset být přítomni všichni advokáti, budou muset znát všechna usnesení o obvinění a případ se potáhne ještě drahnou dobu.
Anebo bude muset začít vyčleňovat spisy a složitým způsobem hledat místní příslušnost soudu, který může nařídit opakování úkonů kvůli místní nepříslušnosti státního zastupitelství. A časový průběh je velmi podobný první alternativě.
Podle advokáta Petra Nečase Josefa Lžičaře jsou přitom případy pospojovány uměle. „Nebo chtějí vytvořit velikánskou množinu, aby posléze mohli říct, že šlo o zločineckou skupinu,“ nastiňuje Lžičař a dodává, že lidé jako Ivo Rittig, Libor Grygárek nebo Petr Nečas prostě být spolupachateli nemohou.
Ústavní čekání Vyšetřováním může ještě notně zamíchat Ústavní soud, který bude rozhodovat o stížnostech bývalého šéfa Vojenského zpravodajství Páleníka a důstojníka Jana Pohůnka. Ti jsou obviněni kvůli sledování manželky někdejšího premiéra Petra Nečase Radky a vytýkají místní příslušnost Okresního soudu v Ostravě při rozhodování o vazbě i způsob rozhodnutí o vazbě. „Vazba byla od samého počátku zcela nedůvodná pro vady usnesení o zahájení trestního stíhání,“ stěžuje si například Páleník vyšetřovatelům v dokumentu, který má týdeník Euro k dispozici. Páleník stížnost podal už vloni 24. září; zatím však soud nerozhodl.
V ústavě je jasně dáno, že každý podezřelý má právo na svého zákonného soudce. Rozhodovat by tudíž měly soudy podle bydliště obviněných nebo podle toho, kde se údajný trestný čin stal. Ale nikdo z obviněných nebydlí v Olomouci ani v Ostravě, kde se až přespříliš ochotně rozhodovalo o vazebním stíhání podezřelých. A v těchto místech ani nedošlo k domnělé trestné činnosti.
Přestože se drtivá většina skutků odehrála v Praze, trvá Ivo Ištvan na tom, že jeho úřadu případy náleží – protože o tom na počátku rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství. Jenže případ byl předán do Olomouce, protože jeho hlavní postavou byl náměstek pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek.
A ten mezitím už řady žalobců opustil, takže se kauza Nagygate měla logicky vrátit do Prahy, do rukou vrchní návladní Lenky Bradáčové.
Proti projednávání věci v režii olomouckého státního zastupitelství se ohrazuje i Nečasův obhájce Lžičař. „Nabaluje se na to případ za případem a všechno je to pod jedním jednacím číslem. Já si myslím, jestli to není uměle vytvořené, aby si to udržela pod palcem Olomouc,“ domnívá se Lžičař. Ve zmiňovaných věcech, sledování premiérovy manželky, uplácení poslanců, utajované skutečnosti, měl podle něj rozhodnout nejvyšší státní zástupce, jestli tyto kauzy ponechá Olomouci. „Jenže těžko by to zargumentoval účelností a hospodárností, když se všechny výslechy odehrávají v Praze a žalobci z Olomouce na ně musejí dojíždět,“ pokračuje Lžičař.
Obžaloby váznou Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta sliboval podání obžaloby ve věci sledování Nečasovy manželky příslušníky Vojenského zpravodajství už na podzim, ale zatím se stále nic nestalo. Podle informací týdeníku Euro se nyní spis nachází po prostudování výsledků vyšetřování obviněnými a obhájci u státního zástupce. Žalobce by se měl o dalším postupu rozhodnout ještě v průběhu dubna.
V těchto dnech si výslechy zopakovali nebo zopakují někdejší ministři financí Miroslav Kalousek, dopravy Zbyněk Stanjura, průmyslu a obchodu Martin Kuba a bývalá šéfka Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Tentokrát by měli vypovídat v modifikovaném případu trafik pro poslance ODS za schválení daňového balíčku – kauze údajně uplácejícího premiéra Petra Nečase.
Často ale odkazovali na výpovědi, které před detektivy učinili už loni v létě. „Byl jsem policií informován, že z nějakého procesního důvodu nemohou použít moji předešlou výpověď. Logicky zopakuji to, co jsem již jednou uvedl,“ nechal se před výslechem slyšet například Martin Kuba.
Jedna část jeho vyjádření by neměla zapadnout: olomoučtí žalobci nemohou z procesního důvodu použít předešlou výpověď. To skutečně odkazuje na hypotézu o organizovaném zločinném spiknutí. Ištvanova chobotnice má mnoho chapadel.
Vyšetřováním může ještě hodně zamíchat Ústavní soud, který bude rozhodovat o stížnostech bývalého šéfa Vojenského zpravodajství Páleníka a důstojníka Jana Pohůnka.
O autorovi| Jan Hrbáček • hrbacek@mf.cz
