Členské státy Evropské unie se dnes dohodly na odkladu britského odchodu ze společenství do konce ledna 2020. Uvedl to předseda Evropské rady Donald Tusk. Pokud Británie schválí výstupní dohodu před uplynutím nové lhůty, může opustit unii dříve. Dosavadní termín brexitu byl tento čtvrtek. Premiér Británie Boris Johnson uvedl, že země s odkladem brexitu souhlasí.
„Rozhodnutí by mělo být formálně potvrzeno písemnou procedurou,“ napsal Tusk s odkazem na písemný souhlas lídrů jednotlivých států, kteří musejí odklad stvrdit. Očekává se, že tak učiní nejdříve v úterý.
Johnson v dopise Tuskovi potvrdil, že Británie s navrhovaným odkladem souhlasí. „Jak dobře víte, nemám možnost… učinit nic jiného, než potvrdit formální souhlas Spojeného království s tímto odkladem,“ napsal Johnson.
Proti odkladu dosud vystupovala Francie, která od Británie požadovala závazné sdělení pádného důvodu prodloužení britského členství v unii. Po víkendovém telefonátu prezidenta Emmanuela Macrona s britským premiérem Borisem Johnsonem však Paříž přestala záměr ostatních zemí blokovat.
Přijatý text jako motivy odkladu zmiňuje poskytnutí času potřebného pro britskou ratifikaci brexitové dohody stejně jako pro případné vypsání předčasných voleb v Británii.
Jaké by podle vás bylo nejlepší řešení brexitu?
O Johnsonově návrhu, aby se takové volby konaly 12. prosince, má dnes hlasovat britská Dolní sněmovna. Opoziční labouristé, jejichž hlasy Johnson pro dosažení potřebné dvoutřetinové většiny potřebuje, přitom svůj souhlas podmiňovali právě poskytnutím brexitového odkladu ze strany EU. Podle britských médií však není jisté, zda nejednotná strana Jeremyho Corbyna nebude požadovat ještě záruku, že Johnson nevyvede zemi z EU před termínem voleb.
Opoziční liberální demokraté a skotští nacionalisté chtějí předložit vlastní návrh na vypsání předčasných voleb, i oni však požadovali od EU záruku vyloučení neřízeného odchodu Británie. Podle jednoho z diplomatů byla právě jejich podpora pro předčasné volby zásadním motivem změny francouzského postoje.
Unijní země dnes prodloužení termínu brexitu podmínily tím, že Británie bude „v době trvání odkladu jednat konstruktivně a zodpovědně“ a bude plnit všechny závazky členského státu. Přijatý text výslovně zmiňuje povinnost jmenovat nového evropského komisaře, s čímž dosud Londýn nepočítal. Evropská komise by se měla přitom ujmout funkcí začátkem prosince.
Schválený text rovněž uvádí, že „odklad vylučuje jakékoli nové otevírání dohody o (britském) odchodu“, a zároveň upozorňuje, že Británie si své rozhodnutí opustit EU může kdykoli během odkladu rozmyslet.
Vyjednavači obou stran dospěli k brexitové dohodě předminulý týden po vleklých jednáních, jejichž předmětem byly především spory o budoucí podobě irské hranice a celních vztahů. Britský parlament však dohodu zatím neratifikoval, protože nejprve chce přijmout příslušný prováděcí zákon. K jeho posouzení ovšem poslanci požadují více času, než jim původně vláda navrhovala. Pokud se brexitovou dohodu podaří v britském a následně v Evropském parlamentu (EP) schválit před vypršením odkladu, tedy před 31. lednem, odejde Británie z EU první den následujícího měsíce. Jako nové termíny brexitu tedy vedle konce ledna přichází v úvahu 1. prosinec či Nový rok.
Předseda EP David Sassoli ocenil dnešní rozhodnutí členských států, které podle něj dává Londýnu dost času jasně ukázat, co vlastně chce. „EP bude mezitím dále analyzovat výstupní dohodu,“ uvedl Sassoli.
Brexitový koordinátor EP Guy Verhofstadt označil těsné odvrácení hrozícího neřízeného odchodu Británie za úlevu a dodal, že brexitová nejistota trvá příliš dlouho. Tříměsíční odklad podle něho „musí ukázat další cestu“.
Čtěte také:
Stejný návrh jako v sobotu. Šéf britského parlamentu Bercow zrušil debatu o brexitové dohodě
Smrtící koktejl pro Británii: Johnson, brexit a skotský nacionalismus
Velká listopadová Corbynova revoluce. Labouristé chtějí rozdávat podle socialistického vzoru
Chce brexit i Poláky. Britská firma je za levnou sílu z Východu ráda
