Země Evropské unie se dnes na summitu v Bruselu shodly, že v boji s migrací budou dál klást důraz zejména na ochranu vnějších hranic a na spolupráci s tranzitními státy. U několika témat však dál trvají rozpory, konkrétně zatím členské země nenašly společnou řeč ohledně reformy azylového systému nebo posílení reformované agentury Frontex, tedy navyšování počtu příslušníků evropské pohraniční a pobřežní stráže.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker po summitu zalitoval, že se komisi nepodařilo přesvědčit členské státy, aby z celkem sedmi legislativních návrhů souvisejících s migrací rychleji přijaly pět techničtějších norem, u nichž mezi nimi nepanují spory. „Nepodařilo se nám dnes kolegy přesvědčit, aby schválili těch pět návrhů,“ připustil.
Část zemí, včetně Česka, tento postup odmítá především kvůli úzké vzájemné provázanosti právních textů. Jedním z těch sporných zůstává návrh komise z roku 2016 na reformu takzvaného dublinského systému, tedy pravidel určujících, která ze zemí řeší azylové žádosti.
Dnešní závěry se v podstatě čekaly, protože ani končícímu rakouskému předsednictví se nepovedlo otázku reformy unijního azylového systému posunout směrem k řešení přijatelnému pro všechny členské státy. Ani posílení pohraniční stráže zatím politici neodsouhlasili, a to poté, co navýšení počtu příslušníků na 10 tisíc neschválili unijní ministři vnitra.
Jestliže kdokoli mluví o Marshallově plánu pro Afriku, „aby lidé zůstali doma a nemigrovali do Evropy“, měl by vědět, do čeho jde. Čtěte komentář Miroslava Zámečníka:
Vyprahlý Sahel aneb Odkud přijdou
„Evropská rada vzala na vědomí, že počet zaznamenaných ilegálních přechodů hranic klesl na předkrizovou úroveň a že obecný klesající trend pokračuje. Je to výsledek migrační politiky unie a jejích členských států založené zejména na kontrole vnějších hranic, boji proti pašerákům a spolupráci se zeměmi původu a tranzitními zeměmi… V této politice bychom proto měli pokračovat,“ stojí v oficiálních závěrech z jednání summitu.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz už při příchodu na dnešní jednání řekl, že naději nyní EU vkládá zejména do spolupráce se třetími zeměmi, přes které migranti do Evropy míří. Podle něj by právě tento přístup mohl znamenat snížení celkového počtu přistěhovalců poté, co selhaly snahy o rozdělování migrantů podle kvót.
Dále čtěte:
