Menu Zavřít

Stavba, či ostuda století?

4. 5. 2011
Autor: Euro.cz

Změny v soutěži o novou čistírnu odpadních vod mohou skončit mezinárodní blamáží

Jako předzvěst politického klání, očekávaného na začátku tohoto roku, napadla v prosinci 2010 jedna ze stran zastoupených v pražském zastupitelstvu již dříve projednanou a schválenou volbu technologického řešení a zároveň podmínky zadání první etapy veřejné soutěže na rekonstrukci Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV). Byly uvedeny dva věcné důvody, proč byla předchozí soutěž špatná: omezující podmínky, které může splnit jen málo společností, a možnost existence jiných technologií pro výstavbu čistírny.
Magistrát se rozhodl upravit podmínky soutěže a zmírnit je, současně dal možnost znovu představit původně zvolenou technologii. Proto prodloužil termín podání nabídek, soutěžní návrhy měly být odevzdány do 9. května. Zároveň byla jmenována Komise Rady hlavního města Prahy pro projekt ÚČOV Praha na Císařském ostrově, která veškeré změny projednávala a schvalovala je.

Čtyři kroky

Kompletní přestavba a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod bude pravděpodobně zahrnovat čtyři etapy. Tou první je formálně stavba nové vodní linky na jižní části Císařského ostrova. Fakticky je první etapou již připravená stavba (jsou k dispozici platná stavební povolení) nového propojení různých kanalizačních sběračů a centrální čerpací stanice odpadních vod, které jsou na ostrov přivedeny z levého i pravého břehu Vltavy tak, aby odpadní voda mohla být dělena na původní čistírnu na severní části ostrova a na novou vodní linku na jižní části. Následovat bude rekonstrukce stávající ÚČOV. Závěrečnou etapou je nové řešení kalového hospodářství, které je vzhledem k dostačující současné kapacitě výhledovým úkolem a připadá v úvahu asi za deset let.

V závěsu za Evropou

Nová vodní linka bude nepochybně supermoderní stavba na „zelené louce“ a umožní i čištění všech odpadních vod v mírně omezeném rozsahu po dobu rekonstrukce nynější čistírny (na severní části ostrova). Po ukončení rekonstrukce budou odpadní vody děleny na obě vodní linky podle jejich projektované kapacity s účinností čištění na špičkové úrovni.
Jedním z dopadů vyhlášení nové soutěže však očividně bude další zpoždění termínu vyhovujícího čištění odpadních vod z hlavního města. Praha, kdysi zářný vzor řešení kanalizace a čištění odpadních vod (již 27. června 1906 byl zahájen zkušební provoz první čistírny odpadních vod), se dostala na chvost Evropské unie a byla předstižena Budapeští, Bukureští, Varšavou a dalšími.
Bylo by populistické svalovat všechnu vinu jen na odstoupivší Radu hlavního města Prahy. Seznam provinilců je širší, jak vyplývá například z kontrolní akce Národního kontrolního úřadu s názvem Finanční prostředky určené na čištění odpadních vod. Stručně se dá případ Prahy popsat jako celonárodní ostuda. Tu završila aféra s údajným penězovodem z předražené čistírny do politiky.

Neschopni výběru

Praha se tak dostala do nezáviděníhodné situace, která se zřejmě bohužel projeví i na technické úrovni a kvalitě nové vodní linky, a to ze dvou důvodů: Jednak je čerpání evropských fondů mnohem obtížnější než před pár lety vzhledem k „černým dírám“ ekonomik Řecka, Irska, Portugalska. A polovyschlé jsou také české zdroje. Je tedy zřejmé, že se začne lámat chleba na téma ekonomie kontra ekologie.
Chybí snad technické řešení? Právě naopak. Technická řešení měli politici vždy k dispozici ve variantách, ale nedovedli si vybrat. Praha dlouhá léta koketovala s vymístěním čistírny na území Středočeského kraje, kamsi do polí mezi Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povodeň v roce 2002 však ukázala, jak riskantní by bylo takové řešení a jak drahá a obtížná by byla ochrana čistírny před pětisetletou vodou, kterou lze na Císařském ostrově zajistit. Zároveň povodeň paradoxně uvolnila dříve tabuizovanou jižní část Císařského ostrova, která byla povodní zdevastována a kde lze bezproblémově umístit novou vodní linku. Jak běžel čas, projektanti do řešení průběžně zapracovávali moderní přístupy, řešení bylo trvale aktualizováno nejen z hlediska technologie, ale s ohledem na požadavky ekologických aktivit a občanských sdružení.

MM25_AI

Dilema teprve přijde

Představy o nové vodní lince jsou nepochybně na úrovni doby, a přesto (nebo právě proto?) se dá nová linka postavit za únosnou cenu. Ne oříšky, ale tvrdé ořechy zůstanou k rozlousknutí v dalších etapách, při rekonstrukci staré vodní linky a při odpachování kalového hospodářství. Zápach je nepřítelem „číslo jedna“ velkých čistíren. Ne proto, že by byly špatně provozovány, jak se patrně většina veřejnosti domnívá, ale proto, že v dlouhé kanalizační síti dochází k rozkladu látek obsažených v odpadních vodách, a na čistírně tudíž musí být některé technologické operace umístěny do hermetizovaných a dezodorizovaných budov.
Úděsné socialistické betony staré linky nejsou k asanaci. Musejí se kompletně vybourat a postavit nové nádrže. Některé provozní soubory jsou za současnou technickou úrovní desítky let, údržba je zanedbaná. Takže demolovat, sešrotovat.

Doba malých myšlenek

Praha má jedinečnou šanci prolomit historickou bariéru. Všechna velká města v Evropě ležící na řece si byla historicky podobná v propastném rozdílu vzhledu a hodnoty částí města nad a pod městem. Nad městem plovárny, loděnice, sportoviště, výletní restaurace, lodní vyjížďky a krásné vilové čtvrti. Pod městem pravý opak. Zápach a bída. Projekty nové čistírny, připravované ve spolupráci urbanistů, ekologů, inženýrů, architektů a dalších profesí si od jisté doby daly náročný cíl: změnit tvář údolí pod Prahou. Schovat čistírnu pod zem (zakrýt, ozelenit, zbavit zápachu) a vytvořit předpoklady pro další rozvoj urbanisticky cenného území, včetně ploch pro sport, krátkodobou rekreaci a zábavu v blízkosti botanické a zoologické zahrady, Stromovky, Šáreckého údolí, Trojského zámku a dalších cenných lokalit. Záměr navazuje na podobnou obnovu v oblasti Holešovic. Tento znamenitý koncept však svou realizací bohužel spadl do doby, která velkým myšlenkám nepřeje a ani na ně nemá, stačí připomenout projekt Kaplického knihovny. Snad mohu mluvit také za další odborníky, kteří se v té či jiné formě věnovali pražské čistírně desítky let. Obáváme se, že v rámci úspor dozná projekt a stavba pražské čistírny změn, za které se budeme stydět nejen před světem, ale sami před sebou. Rád bych byl špatným prorokem.

  • Našli jste v článku chybu?