Velká země, málo obyvatel, hodně pracovních příležitostí. Znovu nastartovaný hospodářský růst dává šanci ekonomickým migrantům, kteří přicházejí do Kazachstánu nejen ze Střední Asie.
Rozvoj těžebního průmyslu stejně jako rozmach stavebnictví v metropoli Nur-Sultanu i dalších městech láká do Kazachstánu množství ekonomických migrantů. Těch je v zemi už víc než 3,5 milionu. Že je Kazachstán vděčným cílem pro pracovníky z chudších sousedních zemí, to je logické i díky dalším faktorům. Samotných Kazachstánců je jen něco kolem 18 milionů, což vzhledem k rozloze státu více než 2,7 milionu kilometrů a rostoucí ekonomice znamená, že země dává dost příležitostí k pracovnímu uplatnění.
Práce tu je k dispozici dost, což o některých sousedních středoasijských zemích říct nelze. V Kazachstánu je nezaměstnanost dokonce nižší než v mnoha evropských státech. Loni klesla na 4,8 procenta. Pro srovnání, například ve skoro dvakrát tak lidnatém a šestkrát menším Uzbekistánu naopak vystoupala v uplynulém roce míra nezaměstnanosti na 9,4 procenta.
Kyrgyzové nebo Tataři
Lidé hledající práci přicházejí do Kazachstánu i proto, že v zemi vládne relativní náboženská i etnická tolerance. Samotní etničtí Kazaši tvoří jen dvě třetiny populace, zbytek představuje velmi pestrou směsici národností. Nejpočetnější menšiny dlouhodobě žijící v zemi jsou Rusové, Uzbeci, Ukrajinci a Ujgurové. Ve stalinské éře byla do kazašských stepí přemístěna spousta dalších národů, takže tu žijí například i stotisícové menšiny Tatarů či Němců.
Z pohledu náboženství tu vedle sebe poklidně koexistuje islám, pravoslaví, protestantismus, katolicismus, buddhismus i židovská víra. V tak pestrém kulturním mixu se tedy nikdo nepodivuje, pokud dorazí za prací další gastarbajtr třeba z Tádžikistánu nebo Kyrgyzstánu.
| Ropa z Kaspického moře snižuje závislost Česka na Rusku |
|---|
| Někdy se říká, že Kazachstán má pod zemí kompletní Mendělejevovu tabulku. Těžba širokého spektra nerostných surovin je jednoznačně hlavním zdrojem ekonomického rozmachu země v postsovětské éře. Na kazachstánském území se nachází například pětina veškerých světových zásob uranu a Kazachstán předběhl i Kanadu na místě největšího světového producenta uranové rudy. Rozsáhlá je také těžba bauxitu či niklu. Na plošinách v Kaspickém moři se těží ropa, která společně se zemním plynem představuje čtyři pětiny exportu. Kazachstán je mimo jiné už třetím největším dodavatelem ropy do České republiky (po Rusku a Ázerbájdžánu). Dodávky kazachstánské ropy loni pokryly více než 14 procent celkové české spotřeby, čímž se dále snižuje závislost na dovozu z Ruska. Podíl ropných zisků na kazachstánském rozpočtu ovšem v poslední době klesl z poloviny na třetinu. Není to dáno jen kolísáním poptávky. Ambiciózní země chce do klubu vyspělých ekonomik, a proto vedle těžby průběžně zvyšuje podíl zpracovatelského průmyslu či služeb na ekonomice a příjmech státní pokladny. |
Pojítkem je ruština
Pro ekonomické migranty z postsovětských zemí je přitom další výhodou to, že se v Kazachstánu v byznysu a v podnicích běžně používá jako společný jazyk ruština, který tyto národy plynule ovládají. Po rozpadu Sovětského svazu se sice vláda snaží o jistou renesanci kazašského jazyka, oba jazyky jsou ovšem považovány za rovnoprávné a naprostá většina etnických Kazachů je od mládí bilingvní.
Druhým pojítkem, které některé migranty do Kazachstánu vábí, je etnická příbuznost. Stejně jako Kazaši totiž mnoho imigrantů patří do skupiny turkických národů. Do té spadají například Kyrgyzové, Turkmeni, Tataři či Ázerbájdžánci. Kulturní příbuznost určitě hraje roli i v rozsáhlé obchodní spolupráci Kazachstánu se samotným Tureckem. Právě turecké stavební firmy jsou hlavními realizátory moderních staveb v Nur-Sultanu a dalších městech. Turecko patří dlouhodobě mezi pět největších obchodních partnerů Kazachstánu.
PDF verze říjnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
