DEVELOPEŘIZbouráme to všechno - takový postoj k architektonickým památkám je podle mnoha lidí vlastní všem developerům. Ti ovšem takovou kritiku odmítají.Spory mezi stavebníky a památkáři nejsou ničím výjimečným. Na první pohled jsou zájmy developerů takřka vždy v rozporu s potřebami památkové péče, protože ti chtějí stavět především levně a rychle.
DEVELOPEŘI Zbouráme to všechno - takový postoj k architektonickým památkám je podle mnoha lidí vlastní všem developerům. Ti ovšem takovou kritiku odmítají.
Spory mezi stavebníky a památkáři nejsou ničím výjimečným. Na první pohled jsou zájmy developerů takřka vždy v rozporu s potřebami památkové péče, protože ti chtějí stavět především levně a rychle. Pohled trochu bližší ovšem napovídá, že tak jednoznačný závěr není na místě - historická stavba je totiž velmi často nedílnou a významnou součástí realizovaného projektu. I proto také developeři i architekti k problematice památkové péče nemají nijak zásadně odmítavý postoj, někdy je tomu dokonce naopak.
„Památkovou péčí,“ odpovídá na otázku, čím se liší developerské prostředí na západě a v Česku Serge Borenstein, hlavní protagonista regenerace průmyslové části pražského Karlína. Pro někoho možná překvapivě ovšem Borenstein dodává: „To je nanejvýš užitečná věc. Třeba v mém rodném Bruselu nic takového nemáme, a proto je dnes z toho města nevábné kancelářské sídliště.“ SYSTÉMOVÝ PROBLÉM Architekt Milan Šourek z firmy MSG má pro památkovou péči pochopení: „Respekt k tradičním hodnotám je jedním z atributů fungující společnosti, ale vývoj žádné stavební lokality nelze označit za ukončený, to platí leda tak v Pompejích.“ Podle něj se dokonce někdy projektant bez pomoci a znalostí neobejde: „Třeba při rekonstrukci hotelu International pro nás spolupráce s nimi byla klíčová. Šlo totiž o to vrátit budově její původní vzhled. Proto jsme museli také použít původní technologie. Bez pomoci Karla Ksandra z památkového ústavu a Marie Benešové z ČVÚT bychom se neobešli.“
Stejně jako jiní ale i Šourek vidí problém ve způsobu fungování systému: „Památkáři si zjevně silněji uvědomují, že životnost staveb se počítá na století - správní lhůty počítané v dnech a měsících jim zjevně nic neříkají.“ Radek Polák ze Sekyra Group je ale i v tomto ohledu poměrně smířlivý: „Třeba jednání o Gallery Myšák trvalo několik měsíců, nicméně chápeme, že některé projekty jsou natolik významné, že si zaslouží zvláštní péči.“
Stížnosti ze strany developerů či architektů se týkají často zmiňované přetrvávající dvoukolejnosti památkové péče (odborná a výkonná složka), která někdy vede ke zmatkům a nejasnostem. Projektanti narážejí i na jiné problémy, někdy dosti kuriózní. Tak třeba už zmíněná společnost MSG nedávno nalezla velmi podivný památkový objekt, jehož vzhled neodpovídal předpokládané době vzniku.
Bližší průzkum ukázal, že památkáři chybně vyhodnotili starou dokumentaci. Chráněný barokní objekt se nalézal o několik desítek metrů jinde a hlavně už neexistoval.
