Informační modelování staveb je důležité nejenom pro vznik budov, ale také pro jejich užívání. Vytváří takzvané digitální dvojče budoucího objektu; například investor tak od první chvíle ví nejenom to, kolik peněz bude stát vybudování stavby, ale také s jakými náklady bude muset počítat během provozu.
právě metoda bIM podle odborníků reprezentuje základní stavební kámen pro úspěch digitalizace ve stavebnictví, včetně nástupu takzvaného stavebnictví 4.0.
proč je metoda bIM tak důležitá?
představuje globální jazyk, lépe řečeno univerzální formát pro vzájemné sdílení dat a spolupráci jednotlivých profesí a skupin, které do budování a užívání stavby zasahují. je proto jedním z hlavních nástrojů, jak dosáhnout zefektivnění celého odvětví a zároveň vyšší konkurenceschopnosti českých společností na mezinárodním trhu.
zásadní rozjezd v Česku za dva roky
pro Česko bude zásadním milníkem v této oblasti rok 2022. od tohoto termínu je totiž naplánováno uložení povinnosti používat bIM pro všechny nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce financované z veřejných rozpočtů. Hnacím motorem pro zavádění metody bIM v České republice tak budou právě veřejné zakázky.
„Neefektivita ve stavebnictví se pohybuje kolem 57 procent. Způsobují ji zejména chyby při stavbě, ať už se jedná o nevhodné plánování lidských a materiálních zdrojů, či velké množství předělávek kvůli špatné koordinaci jednotlivých stavebních kroků. Jestliže se díky BIM podaří zvýšit efektivitu o pouhých deset procent, ne 20 či 30, což je potenciál, o kterém se v jeho souvislosti hovoří, potom se jedná o 45 miliard korun ročně v investicích.
A zvýšení efektivity o deset procentních bodů není nic nedosažitelného,“ říká petr Matyáš, obchodní ředitel společnosti di5 architekti inženýři.
zatím vede Skandinávie
podle jeho slov je důležité, aby se zavádění metody bIM do praxe testovalo na pilotních projektech. právě proto stále více evropských zemí a organizací veřejného sektoru zavádí programy na podporu širšího využívání bIM na národní i regionální úrovni. Mezi evropské státy, které metodu aktivně využívají, patří Norsko, Finsko, dánsko, Nizozemsko, Velká británie, Francie, Španělsko či sousední Německo.
díky tomu se Česká republika může inspirovat okolními státy, ale lokální zkušenost pro další práci s bIM je nezbytná.
„Stěžejní bude, kolik se do roku 2021 stihne realizovat a vyhodnotit pilotních projektů. Cenné zkušenosti s používáním BIM lze přitom čerpat již nyní, a to například z výstavby nového sídla Nejvyššího kontrolního úřadu v Holešovicích, dvou moderních výzkumných center Univerzity Karlovy na Albertově, rekonstrukce Státní opery v Praze či šesti až sedmi projektů Státního fondu dopravní infrastruktury. Podobných staveb bude ale určitě více,“ říká petr Matyáš.
Méně chyb a omylů
Výskyt nižšího počtu omylů, chyb nebo špatně zkoordinovaných částí projektu dokumentují také čísla ze zahraničí.
Například ve Velké británii se pohybuje na úrovni 40 procent, což přináší zkrácení stavby o celých 20 procent. „V podstatě všichni velcí investoři, kteří za námi jako architekty nyní přicházejí, chtějí, abychom jejich projekty odevzdali v BIM. Ať už se jedná o společnosti jako Penta Investments, Skanska, či Metrostav Development,“ dodává petr Matyáš. Stavbu posoudí robot
používání tohoto digitálního postupu přitom může ušetřit čas nejenom při samotné stavbě, ale také při jejím povolování úřady. díky technologii bIM bude dokumentace transparentnější pro veřejnost a usnadní se tím komunikace a prezentace záměrů při veřejných projednáních.
Zkušenost ze světa ukazuje, že státy, které využívají dokumentaci v technologii bIM, mají procesy značně zautomatizované. buď celé stavební řízení řeší tak, že projektant odevzdává přímo bIM model budoucího objektu, který je nejprve kontrolovaný automatem či robotem z pohledu dodržení zákonných norem a až poté případně člověkem. Nebo předtím než odevzdá dokumentaci do standardního procesu, je nějakým automatem zkontrolována a odevzdává se již s protokolem o automatické kontrole. tudíž se zárukou, že jsou dodrženy všechny předpisy a zákonné normy.
Hledání společného jazyka
se svými řešeními v oblasti bIM postupně přicházejí i někteří výrobci stavebních materiálů. Například společnost Wienerberger představila nedávno nástroje pro 3d projekční software a bIM, které usnadní vyhledávání vhodných řešení a vkládání dat do projektů.
„Podstata BIM spočívá ve vytvoření dostatečně velikého souboru dat, a to již v raných fázích projektu. Dle požadované úrovně podrobností je nutné přidat atributy, jako jsou například rozměr produktu, cena, barva nebo jeho tepelná vodivost. Pokud jsou kvalita produktových dat a práce v úvodní fázi projektu opomenuty, dají se očekávat dnes standardní problémy projektu a výstavby, čímž pak celá filozofie BIM ztrácí smysl. Výrobce stavebních materiálů hraje v této fázi klíčovou roli, jelikož jeho data rozhodují o kvalitě návrhu a celkové efektivitě BIM procesu,“ doplňuje jiří dobiáš, vedoucí produktového managementu společnosti Wienerberger.
Česko přispělo k vývoji systému
aby se metoda stala skutečně univerzálním nástrojem použitelným v celé evropě, musí pracovat se společnými standardy.
Na jejich zavádění v současné době pracují také odborníci z Česka. Země se díky tomu stala iniciátorem vzniku nového klasifikačního systému CCI na evropské úrovni. společný klasifikační systém zajistí jednotné pojmenování všech prvků stavby, které bude srozumitelné napříč obory i různými používanými programy.
Zjednodušeně řečeno zásuvka bude vždy zásuvka, ať ji již ve svém počítači a programu otevře projektant, investor, správcovská firma, nebo kdokoli další.
„Příprava klasifikačního systému CCI je přímou stezkou k užívání datového standardu staveb. Ten umožní jednodušší sdílení digitálních stavebních dat. Dohoda o mezinárodní spolupráci na vzniku CCI z nás dělá jednu z čelních zemí na cestě ke Stavebnictví 4.0,“ říká jaroslav Nechyba, ředitel odboru Koncepce bIM České agentury pro standardizaci.
po plném nasazení metody bIM do praxe by už všechny budovy i další stavby měly existovat i v plně digitální podobě.
takzvané digitální dvojče stavby, které tím vznikne, umožní mimo jiné prohlédnout si vzájemné působení různých částí staveb nebo namodelovat možné interakce s okolím. Například orientaci zdí a oken vzhledem ke slunečnímu svitu a tím i nutnost posílení topení či klimatizace v místnostech.
O autorovi| Dalibor Dostál, dostal@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU