Pokud bychom to vzali čistě z jazykového hlediska, nemá třebíčský hokejový stadion zrovna štěstí. Dříve krkolomně nazvaná Mann+Hummel Arena se před pár týdny přejmenovala na KHNP Arenu, tedy „káháenpé“ arénu, jak si jí zvykli říkat fanoušci. Pro hokejový klub Horácká Slávia, která zrovna přišla o generálního partnera, byl však příchod nového sponzora požehnáním. Tím není nikdo jiný než jihokorejský stavitel jaderných reaktorů a jeden z uchazečů o pravděpodobně největší zakázku v novodobé české historii.
Výhody spojení korejské společnosti s klubem jsou oboustranné. KHNP až donedávna byla v Česku téměř neznámá. Zrušeného tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín se neúčastnila a ani jinak se o tuzemský trh příliš nezajímala, oproti konkurenci tedy byla v jasné nevýhodě. Zpoždění se však v posledních dvou až třech letech díky drobné mravenčí práci firmy, která se na rozdíl od ostatních uchazečů zaměřila přímo na region v okolí Dukovan, podařilo dohnat a v mnoha aspektech konkurenci i předběhnout. Kromě partnerství s klubem zorganizovali korejský festival a vyslali tam také své zaměstnance a studenty na výpomoc do různých prospěšných organizací.
Nový hlídač Temelína i Dukovan. Miliardovou zakázku vyhrála firma bratří Bártů
„Lidé na Třebíčsku v podstatě znají KHNP jako jediného potenciálního realizátora dalšího bloku reaktoru v Dukovanech,“ je přesvědčen manažer třineckých hokejistů Daniel Šlapák a není sám. Hlasy, že spolu s ruským Rosatomem jsou Korejci favority na stavbu nových reaktorů, už nejsou v tuzemské energetice nijak ojedinělé. KHNP sleduje plány kolem jaderné energetiky ve Velké Británii, Polsku, na Slovensku i jinde ve světě. „Česko má však prioritu,“ říká Harry Chang z „českého projektu“.
Nyní však Korejci zažívají to, co si v horší verzi prožili konkurenti z USA a Ruska před čtyřmi lety, když ČEZ stopl už rozjetý tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín a peníze investované do přípravy soutěže bylo nutné seškrtat. Hrozí, že i chytře promyšlené korejské PR přijde nakonec vniveč. Premiér Andrej Babiš a ministryně průmyslu Marta Nováková totiž prohlásili, že projekt výstavby nových jaderných zdrojů může být odložen.
Tajný výbor pro bezpečnost
Jejich rozhodnutí přitom není zase až tak překvapivé. Státu se doposud nedařilo dovýhradně držet prakticky žádné termíny přípravy stavby nových reaktorů, které si sám uložil. Vláda v červnu zadala jednotlivým resortům řadu úkolů, především však vypracování kvantitativní analýzy možných investorských modelů. V úvahu přicházely tři varianty, vesměs šlo ale o to, zda by odpovědnost za rizikový projekt spadala na ČEZ, nebo by se za něj zaručil stát.
Státní garance Babiš vždy odmítal. Pokud by se riziko zase týkalo pouze skupiny ČEZ, vedlo by to s největší pravděpodobností k drahým sporům s minoritními akcionáři, jejichž investicím by tak hrozilo znehodnocení. I tím Babiš nakonec případný odklad odůvodnil. Zda vycházel z vládních analýz, není jasné. Termín vypršel koncem září a podle všeho nebyl dodržen. Ministerstvo průmyslu na dotazy ohledně stavu přípravy materiálu ani přes urgence neodpovědělo.
České jádro jako priorita. Korejci zesilují lobbing v okolí Dukovan
Za odkladem však nemusí stát jen hrozba prodražení nové jaderné elektrárny a dopady na státní rozpočet, potažmo ČEZ. Kabinet si totiž v červnu ve věci nových reaktorů stanovil ještě další dva úkoly, které stojí za pozornost. Pod Stálým výborem pro jadernou energetiku vedle již existujících (legislativní, technická a finanční) pracovních skupin vznikla zcela nová, čtvrtá - bezpečnostní sekce. V jejím čele stojí přímo šéf výboru Ján Štuller a vedle zástupců úřadu vlády či zainteresovaných ministerstev jsou jejími členy i lidé z tajných služeb. Skupina má za úkol zhodnotit projekt z hlediska bezpečnostních zájmů státu.
Stejně jako u dalších úkolů zadaných kabinetem počátkem léta není známo, že by skupina dospěla k nějakému závěru. Podle týdeníku Respekt má však většina členů velký problém s tím, že by zakázku mohl získat Kremlu podřízený Rosatom, kvůli čemuž nedošlo ani k žádné shodě. Právě ruského uchazeče nepokrytě preferuje prezident Miloš Zeman a jeho okolí.
Kam vede maďarská cesta
A s tím souvisí i další (pravděpodobně nedokončený) úkol na přípravě projektu. Ministerstvo průmyslu mělo připravit modelový text mezivládní dohody. To v podstatě znamená, že by se Česko dohodlo s jinou zemí a dostavbu Dukovan zadalo přímo, aniž by vypsalo regulérní soutěž. Na přípravě samotného tendru přitom ministerstvo doposud pracovat nezačalo.
Mezivládní dohoda přitom jasně favorizuje Rosatom. Rusové stejným způsobem staví nové reaktory v jaderné elektrárně Paks v Maďarsku a už dříve naznačili, že by jim stejný model vyhovoval i v Česku. Navíc stejně jako v Maďarsku jsou ochotni pomoci s financováním. Na jméno to sice nikdo přiznat nechce, pro ostatní zájemce fungující v tržním prostředí je však „maďarská cesta“ jen velmi obtížně realizovatelná a prakticky by je diskvalifikovala.
Zadání dostavby Rusům bez řádné soutěže by přitom značně uškodilo vztahům Česka se zbytkem Evropské unie a západními partnery, jako se tomu stalo orbánovskému Maďarsku. „Pokud by to proběhlo jako v Maďarsku, narušilo by to vzájemné vztahy,“ nechala se nedávno v Praze slyšet německá poslankyně Renata Altová ze Svobodné demokratické strany (FDP), která má ideově blízko k hnutí ANO.
Koš nabídek za 150 miliard. Zahraniční zájemci o jadernou zakázku hledají české dodavatele
Toho si je dobře vědom i Babiš, kterému navzdory šetření zneužití dotací kolem Čapího hnízda záleží na dobrých vztazích Česka s EU. V Německu působí klíčové podniky holdingu Agrofert z premiérova svěřenského fondu a výsledky holdingu by také vypadaly jinak nebýt štědrých evropských dotací.
Altová se přitom v Praze setkala přímo s Babišem a zúčastnila se debaty Institutu pro politiku a společnost, který pod ANO spadá. Šéfka skupiny Bundestagu zodpovědné za vztahy s Českem, Slovenskem a Maďarskem je přitom stejně jako Babiš rodačkou ze Slovenska, která podle svých slov stejně jako premiér začínala v zahraničním obchodě.
Je tedy možné, že Babiš hrál a hraje při rozhodnutí o dostavbě elektrárny zdržovací taktiku. Vyhnul se tak střetu s evropskými partnery, domácími podporovateli jádra i s prezidentem Zemanem. To by vysvětlovalo neustálé odklady rozhodnutí stejně jako skutečnost, že se Babiš nikdy o své představě nových reaktorů srozumitelně nevyjádřil. Vždy pouze odmítal, že by za drahou stavbu měl poskytnout záruku stát, tedy v podstatě jedinou realizovatelnou možnost.
Atomaustieg po Česku?
Odpůrci jaderné energie a provozovatelé obnovitelných zdrojů jásají nad koncem českých jaderných plánů a vyzývají vládu k přepracování státní energetické koncepce, která s novými reaktory počítá. Vidí v tom potvrzení svého varování o neekonomičnosti výroby elektřiny z jádra. Babiš jim kvapně vyhověl a oznámil, že Česko koncepci skutečně přepracuje
Oficiálně se však Česko výstavby stále nezřeklo, Babiš mluví o možnosti investovat do prodloužení životnosti Dukovan o deset let, tedy do roku 2045. Tím by se otázka výstavby nových zdrojů pouze odsunula.
Šance KHNP na lukrativní zakázku, stejně jako amerického Westinghousu, francouzské EDF, konsorcia Atmea a čínské China General Nuclear Power, tedy aktuální Babišovou otočkou v jaderné otázce nemusí nutně zhoršit. Pouze se odsunou v čase na dobu, až nebude na Hradě sedět proruský prezident. A pak mohou dokonce významně vzrůst.
Přečtěte si také:
Zemanovi poradci podpořili rozvoj jaderné energetiky i prolomení těžebních limitů
Nesvěřujme dostavbu jaderných bloků Rusům, varuje generál Pavel
Babiš: Životnost Dukovan by se mohla prodloužit o deset let. Nový blok by byl desetkrát dražší
Drábová: Nejlepší reference na stavbu nových reaktorů má korejská KHNP
