Menu Zavřít

Stavíme nový Hollandův tunel

3. 6. 2013
Autor: Euro.cz

Česká dcera rakouského Lasselsbergeru zvyšuje prodeje v západní Evropě i v zámoří

Sto třicet let. Přesně tak dlouho trvá keramická tradice značky Rako, která dnes patří rakouskému koncernu Lasselsberger. „Nejen v Česku, ale ani v zahraničí není mnoho značek s takovou kontinuitou.

Proto si naší značky velmi vážíme a o její odkaz intenzivně pečujeme – těší nás, že se dosud dochovaly úžasné keramické obklady, klenoty, které zdobí Obecní dům a Café Imperial v Praze či lázně Amalienbad ve Vídni,“ říká generální ředitel české dcery koncernu Lasselsberger Roman Blažíček.

* Mluvíte o slavné minulosti značky Rako, dostáváte se k podobně rozsáhlým projektům i v současnosti?

Určitě, příkladem je 70 tisíc metrů čtverečních keramických obkladů dodaných do tunelu Blanka stavěného v Praze. Přitom zde vidíme jistou analogii – jedním z našich nejslavnějších projektů je Hollandův tunel spojující New York a New Jersey z roku 1927. Slouží včetně našich obkladů dodnes, denně jím projede asi sto tisíc vozů a my věříme, že naše obklady budou v Praze sloužit stejně dlouho jako v USA. V případě Blanky přitom naše keramika nebude plnit jen funkci dobře udržovatelného a odolného povrchu, ale díky kombinaci čtyř různých barev sehraje i bezpečnostní roli. Tuto instalaci vnímáme jako zásadní referenční projekt. Dalšími zajímavými zakázkami se pro nás mohou stát rekonstrukce významných pražských budov – Domu odborových svazů a někdejší Budovy Elektrických podniků hl. m. Prahy, kde byla naše keramika ve 30. letech použita.

* České stavebnictví se propadá od roku 2008, jak se vám daří za takových podmínek prodávat vaše výrobky?

Ztráty z Česka se nám daří kompenzovat vývozem hlavně do západní Evropy. Tam se nám obzvlášť daří například při výstavbě prodejen obchodních řetězců, jako je například německý Netto, kde najdete naši keramiku. Zajímavé je to, že velmi rychle rostou v současnosti naše prodeje v Rakousku, kde náš tržní podíl přesáhl 15 procent. Dlouhodobě se nám daří i mimo Evropu, např. v zemích Perského zálivu nebo i třeba v Kanadě, kde jsme navázali spolupráci s největším kanadským distributorem a nyní sem již vyvážíme stovky tisíc metrů čtverečných keramiky. I díky tomu se nám daří držet vysoké vytížení našich závodů, ty mají roční kapacitu výroby 28 milionů metrů čtverečních a jsou vytíženy z více než 90 procent.

* Výroba keramiky je velmi energeticky náročná, jak se srovnáváte s vysokou cenou elektřiny?

Ceny energií nás velmi trápí – Česko patří v absolutních číslech mezi pět zemí s nejdražší elektřinou pro průmysl v Evropě, přičemž průměr EU je hluboko pod cenou placenou průmyslovými podniky v Česku. Naopak cena pro obyvatele je u nás jedna z nejnižších v EU. Ovšem ať nevznikne nedorozumění – my nechceme levnou energii, chceme jen platit srovnatelné ceny jako v okolních zemích. A není to jen problém Lasselsbergeru – bude-li pro průmyslové odběratele energie tak nesmyslně drahá, je možné, že časem ji nebudou mít výrobci ani komu prodávat, protože průmyslová výroba bude v Česku značně utlumena. Jen pro srovnání – v našem případě nyní činí náklady na energii téměř 30 procent z celkových nákladů a 50 procent z přímých výrobních nákladů. Za těchto podmínek může vlastník zvažovat, postaví-li nové výrobní linky v ČR nebo mimo EU, kde je energetická politika velmi nepředvídatelná.

bitcoin_skoleni

* S náklady na energie vám nyní pomohl Evropský parlament, když odmítl odložit aukci stovek milionů emisních povolenek, a ty zůstanou rekordně levné. To je pro Lasselsberger jistě dobrá zpráva, že?

Situace není tak jednoznačná – v oblasti povolenek panuje nadále velká nejistota. Evropská komise totiž měla do konce března sdělit takzvaný korekční faktor, který určí, o kolik povolenek dostaneme méně, než by odpovídalo naší maximální výrobě. Je sice konec května, ale tento korekční faktor stále neznáme. A mám trochu obavy, že jej Evropská komise stanoví tak nízko, aby je firmy musely hromadně dokupovat a vznikl tak tlak na růst ceny povolenek. A situace je paradoxní ještě z jednoho pohledu – prodáváme naše výrobky, ale stále neznáme náklady, do kterých musíme cenu povolenek rozhodně započítat. A tato nejistota ohledně nákladů nás opravdu drtí.

  • Našli jste v článku chybu?