VZP
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) loni hospodařila s deficitem tři a tři čtvrtě miliardy korun, letos by její ztráta měla přesáhnout pět miliard korun. Pokud by se ještě započítaly tři miliardy, které VZP dostala počátkem roku z ušetřených přebytků konkurenčních pojišťoven, blížil by se propad již šesti až sedmi procentům z vybraného pojistného. Ředitel VZP Pavel Horák odhaduje letošní ztrátu na tři miliardy korun. V bilanční nerovnováze je přitom pojišťovna již od konce září 2009. Aniž by předložila ministerstvům financí a zdravotnictví návrh opatření, i když jí takovou povinnost ukládá zákon. Konstatuje to zpráva o hospodaření zdravotních pojišťoven za rok 2011, kterou minulý týden projednala vláda.
VZP musela dokonce loni posílit své hospodaření dvěma miliardami korun, které měla uložené v rezervním fondu. Na tomto účtu jí zbylo pouhých tři sta tisíc korun, zatímco ostatní pojišťovny disponují dohromady více než miliardou rezervních peněz.
Systém veřejného zdravotního pojištění se loni jako celek dostal do pětimiliardového deficitu. Záporné saldo příjmů a výdajů vykázaly všechny pojišťovny na trhu. Většina těch menších ale dokázala vyšší výdaje za zdravotní péči hradit ze zásob peněz, jež nashromáždila v období hospodářské konjunktury a také díky někdejší pravidelné valorizaci odvodů za státní pojištěnce. Odvody jsou ale již tři roky zmrazeny na stejné úrovni a premiér Petr Nečas vzkázal pojišťovnám, že vláda nehodlá jejich výši měnit.
Finanční situace jednotlivých pojišťoven se na konci loňského roku podstatně lišila. Zatímco VZP, Vojenská zdravotní pojišťovna a Oborová zdravotní pojišťovna již vyčerpaly všechny přebytky z tučných let (a v případě lídra trhu i zákonné rezervy), ostatní instituce si dokázaly i v krizovém období udržet poměrně naplněný polštář. V průměru disponovaly zásobou peněz na 44 dní, což je v ostrém kontrastu ke dvěma dnům u VZP. Systém jako celek je nicméně v deficitu již od roku 2009, kdy se dostal do propadu 6,4 miliardy korun. Na vině záporných sald je objektivní snížení výběru pojistného v kombinaci s růstem výdajů za zdravotní péči. Ovšem v případě některých pojišťoven jsou to i rezervy ve smluvní politice s nemocnicemi a lékaři. Kupříkladu VZP léta platí za zdravotní služby více, než kolik jí ukládá tzv. úhradová vyhláška. Ta určuje výši cen za zdravotní péči, pokud se pojišťovny a nemocnice či lékaři spolu nedohodnou. l
Graf
Přejícná VZP Poměr skutečných výdajů zdravotních pojišťoven k modelovým výdajům vyplývajícím z úhradové vyhlášky (v %)
pramen: ministerstvo zdravotnictví