Zoufalá myšlenka EU o vytvoření bankovní unie je taková, že oddělení podfinancovaných vlád od podfinancovaných bank bude krok vpřed. Ale jediným skutečným důvodem pro vznik bankovní unie je to, že jde o předchůdce kompletní fiskální unie.
Tady ale hrozí, že unie udělá chybu. Pokud EU už od začátku oslabí integritu bankovní unie tím, že uspěchá odpovídající legislativu, riskuje v první řadě opakování stále stejných chyb, které politici udělali už při vzniku celého evropského společenství a eurozóny.
Chce totiž postavit dům bez základů a přitom si myslí, že se může opřít o pakt stability a růstu.
Evropský summit jen podtrhl to, co si už dlouho myslím o současné krizi: politiku protahování a předstírání můžete vést po dlouhou, opravdu dlouhou dobu, ale pohár nakonec vždycky přeteče. Stále více se zaobírám myšlenkou, že jsme se ocitli v poslední fázi jedné velké iluze a že motorem příští fáze bude neschopnost centrálních plánovačů provádět jakékoli další „experimenty“.
Udržování bank při životě jen proto, abychom se vyhnuli krátkodobé bolesti, nebude nikdy fungovat.
Čtěte také:
Klaus: Cílem bankovní unie EU je omezit národní regulátory
Bankovní unie v Evropě: české veto je mimo hru
Nečas má obavy: Bankovní unie nás ohrožuje
A vytvoření bankovní unie ještě neznamená, že jednotlivé banky budou schopny splácet své dluhy. Jedinou „úspěšnou“ makropolitikou této krize bylo narušit relativní ceny skrze tištění peněz a udržet moc finanční lobby, která je za účelem vyššího dobra silnější než dřív. Evropské babí léto teď ustupuje kruté zimě plné volatility, v níž bude zásadní pochopit historické souvislosti a celkový kontext krize.
Autor je hlavním ekonomem Saxo Bank