Výrazný úspěch euroskeptiků v parlamentních volbách není možné jen tak přehlížet. Projekt společné Evropy je v ohrožení, neboť voliči odmítají snahy Bruselu o ještě hlubší integraci. Skutečnými poraženými v těchto volbách budou nezaměstnaní a také vyhlídky ekonomického růstu, protože Evropa je čím dál méně jednotná.
Bankovní unie, dodržování paktu stability a růstu, vysoká nezaměstnanost a nízký růst ekonomiky dál zůstávají obrovskou výzvou. Podle mě bude největší hrozbou pro Evropu dramatické zpomalení německé ekonomiky s blížícím se rokem 2015. Německo bylo přitom až dosud motorem Evropy a během krize se mu dařilo zejména díky exportům do Asie. Nyní však zpomaluje i Asie, a tak se dá čekat i oslabení evropských exportů.
A dojde taky na otestování “ekonomické policie”. Francie a Španělsko už nyní nedodržují rozpočtové schodky pro rok 2014 a 2015. Takzvané “oživení” je spíše stavem stabilizace, a ne skutečného růstu. Navíc historie nám ukázala, že každá unie - byť primitivní - se v časech propadu rozpadla. S koncem roku 2014 nás tak čeká další test. A nové složení Evropského parlamentu celou situaci neulehčilo, spíše naopak. Voliči a politici se očividně neshodnou. Každé referendum o vztahu k Evropské unii bude rizikové a tempo Evropy bude v příštích měsících nejspíše vycházkové.
Trhy přitom letošní výsledky voleb do Evropského parlamentu úspěšně ignorují, podle nich je sklenice poloplná. Ovšem s tím, jak nový parlament začne fungovat, bude pokračovat interní boj v Evropské radě, samotném parlamentu, ale i mezi radou a parlamentem a také mezi Evropskou unií a evropskými voliči. Na úplný závěr bych proto chtěl říct: Evropští politici a jejich voliči od sebe nikdy nebyli dál. Výsledkem toho bude další vlna neporozumění, která celou Evropu jenom oslabí - její rozhodovací pravomoci budou omezené a trhliny se budou ještě více prohlubovat.
Evropa potřebuje konsolidaci a posun v oblasti politické i fiskální unie. A k tomu očividně nedojde. Také potřebuje zjednodušit své fungování. Ale ani to není příliš pravděpodobné. Naopak se neustále zvyšuje složitost celé politiky a rozhodovacích pravomocí. Pole poražených opět zaujmou nezaměstnaní, ekonomický růst a reformy. Naopak zvítězí ten, kdo si bude kupovat více a více času. Je to smutné, ale je to tak.
Autor je hlavním ekonomem Saxo Bank
Čtěte také:
Cameron odmítá Junckera v čele EU, hrozí odchodem z unie
Euroskeptici napříč EU slaví. Vyhráli v Británii, Francii i Dánsku
Největší evropské strany přišly o desítky poslanců. Radikálové posílili
