Steen Jakobsen: Válka a trhy

"Válka nikdy není nikdy o tom, co je správné a co špatné. Válka už je ze samotné podstaty vždy špatná a velmi osobní a emocionální. A my musíme zahrnout “riziko války” také do makroekonomického výhledu," píše ve své úvaze o tom, jak bankovní analytici pracují s daty v případě válečného konfliktu, Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank. "Riziko války" se podle něj totiž nadále zvyšuje - a nejde jen o jeho intenzitu, ale také počet obětí.

Nejjednodušším způsobem, jak podle Jakobsena “změřit” geopolitické riziko, je podívat se na cenu energií. Energie jsou pro makroekonoma údajně vším - když jsou drahé, vybírají si svou daň na ekonomice, a když jsou levné, proces je opačný. Vysoké hladiny spotřebované energie jsou pro jakýkoliv vývoj kritickým bodem, navzdory tomu, že odhady spotřeby jsou často exogenní (dané).

„Uvědomte si, že: Všechno, co jste ráno udělali, vyžadovalo nějakou energii. Probudili jste se s pomocí vašeho chytrého telefonu (který jste přes noc nabíjeli), pak jste si udělali kávu, nalili do ní mléko z lednice, dali jste si sprchu, do práce jste řídili auto a nakonec jste vkročili do vaší klimatizované kanceláře. A podobně jste spotřebovávali energii i po zbytek dne,“ vysvětluje ve své úvaze.

Jenže světové zdroje energie jsou primárně získávány z “volatilních” nebo zaostalých oblastí, a už to je riziko pro možné výpadky dodávek. Právě zde se nachází zřetelné a měřitelné riziko. Jakobsen například geopolitické riziko měří prostřednictvím spreadu mezi pátým a prvním kontraktem na americkou ropu WTI. Samozřejmě jsou tady i další faktory k zohlednění, ale když prý chybí lepší alternativa…

Simple WAR risk premium indicator - 5th ct vs. 1st ct. WTI Crude futures - steep rise recently pic.twitter.com/lqPHhTM8tX

— Steen Jakobsen (@Steen_Jakobsen) July 21, 2014

Válečná, neboli disrupční prémie

„Jak můžete vidět na grafu níže, od 15. července “válečná prémie” nebo neutrálněji řečeno “disrupční prémie” vzrostla o dva dolary. Světoví spotřebitelé tak nyní platí za barel ropy WTI o dva dolary více. Trh s ropou sice ovlivňuje spousta faktorů, ale je třeba myslet na to, že cena energie zůstává většinou stabilní nebo spíše klesá,“ vysvětlil Jakobsen

Celkový dopad války je ale podle něj negativní - a to navzdory dříve glorifikované analýze pojednávající o tom, jak druhá světová válka zastavila recesi. „Spíše si vzpomeňte na 70. léta minulého století, která jsou lepší a hlavně relevantnější analogií k současným problémům v Gaze, Iráku, Rusku/Ukrajině, Libyi a Sýrii,“ upozorňuje.

Někdo by podle něj sice mohl namítnout, že tentokrát je to jiné a že tehdy byl svět až příliš závislý na Blízkém východě, jenže ceny ropy se tenkrát pohybovaly mezi 10 a 25 dolary za barel (viz obrázek níže).

V poslední době se přitom cena ropy dostala nad 100 dolarů za barel, což je od roku 2007 více méně neměnné. Ropa je však nyní čtyřikrát dražší, než za stoupenců inflační politiky v 70. letech. Tedy v době, kdy svět opustil brettonwoodský měnový systém a centrální banky namísto něj začaly používat inflační cíle.

„Ovšem signál z energetického trhu, který zohledňuje poptávku po energiích, je jasný: Připravte se na pomalejší růst ekonomiky, období větší nejistoty a hrozící geopolitická rizika,“ píše dál Jakobsen ve své analýze/zpovědi analytika.

Trh má prý nicméně situaci pod kontrolou: Izrael se prý za pár týdnů zklidní a Rusko s Ukrajinou najdou společnou řeč. Jenže každý musí vidět, že se nepočítá s koncovým rizikem (fenomén černých labutí). „Trh má přece jenom ty „nejlepší“ informace, nulové úrokové sazby nás zachrání a všichni slepě věříme, že na skutečném světě už vlastně nezáleží,“ pálí do vlastních řad Jakobsen.

Nezaměstnanost, sociální nerovnost, války, zabíjení nevinných a televizní záběry na lidi, kteří bojují za to, aby mohli přežít do dalšího dne, už nejsou relevantní témata. „Místo toho myslíme na to, že pro růst světové ekonomiky je třeba nadále dělat vše proto, abychom podporovali růst v Africe, na Blízkém východě a ve východní Evropě,“ píše analytik Saxo Bank.

Je potřeba si připustit, že svět je až teď skutečně propojený. Máme úsměv na rtech, protože globalizace snížila ceny a firmy díky ní lépe prosperují. „Jenže na pozadí vyhrocených bojů napříč celým světem tady máme i nízký růst ekonomiky, drahé a stále nedostupnější energie. Opět nás dohnaly makroekonomické a intervenční snahy politiků,“ zní kritika z pera Jakobsena.

Eskalace světového napětí se na trzích podle něj teprve projeví, ale máme pamatovat na to, že: vše spojené s ekonomikou má o devět až dvanáct měsíců zpožděnou reakci - a vždy, když nastane akce, přijde i reakce. Pokud bude současný stav bdělosti pokračovat i přes léto, můžeme si prý vsadit na to, že vyšší ceny energií budou mít vážný dopad nejen na růst světové ekonomiky, ale také na trhy. „A nezapomínejte ani na to, že skutečnými poraženými jsou rodiny, které ztratí své nejbližší,“ uzavírá.

Čtěte také:

Ceny ropy letí kvůli Iráku nahoru

Ekonomové: Přebytek ropy Norsku škodí. Lidé zapomínají pracovat

Washington: Vývoz ropy nepovolíme, jde o nedorozumění

USA drží v šachu růst světových cen ropy díky radikálnímu zvýšení těžby