Český statistický úřad (ČSÚ) v posledních letech příliš dobrých zpráv o stavu tuzemské ekonomiky nezveřejňuje. Minulý týden udělal výjimku. Z jeho průzkumů vyplývá, že Česká republika patří mezi tři země v Evropské unii s nejvyšší energetickou nezávislostí. Je totiž schopna zajistit zhruba sedmdesát procent svých energetických potřeb z vlastních zdrojů. Dle úřadu, který mapoval vývoj v odvětví za posledních deset letech, mají vyšší nezávislost na dovozech energií v unii již jen Dánsko a Velká Británie.
K větší soběstačnosti pomáhají Česku především velké zásoby hnědého a černého uhlí. „Podle České geologické služby máme v těžebních lokalitách 206 milionů tun vytěžitelných zásob černého uhlí a 863 milionů tun vytěžitelných zásob hnědého uhlí. Dalších zhruba 900 milionů tun hnědého uhlí je vázáno územně ekologickými limity,“ tvrdí ČSÚ. Z uhlí a dalších tuhých paliv se v Česku vyrobí takřka padesát procent potřebné energie.
Právě územní limity rozhodnou o tom, jak dlouho si budeme energetickou nezávislost užívat. Při jejich zachování vystačí vytěžitelné zásoby uhlí zhruba do roku 2030, při jejich prolomení se těžba prodlouží o desítky let. Jak lze ale odvodit z různých prohlášení, současná politická garnitura jen stěží najde odvahu k tomu, aby zrušení limitů prosadila. A tak je nutné začít přemýšlet, kde jinde sežene Česko energii. V úvahu připadá výstavba nových jaderných elektráren, nárůst dovozu zemního plynu, ropy, případně samotný dovoz elektřiny a masivní výstavba obnovitelných zdrojů. Posledně zmíněná možnost ale příliš spásná není: v roce 2009 se dle ČSÚ vyrobilo v obnovitelných zdrojích „jen“ 4,1 procenta energií. Do roku 2020 se podíl obnovitelných zdrojů zvýší zhruba na třináct procent a v dalších letech o moc nepoporoste.
Česko se po roce 2030 bude muset spolehnout na kombinovanou produkci energie z jaderných elektráren, z dovezeného zemního plynu a částečně ze zmíněných obnovitelných zdrojů. To vše doplněno investicemi do energetických úspor, především v průmyslu, který má v porovnání s unijní konkurencí několikanásobně vyšší energetický apetit. Směr, kterým se bude ubírat česká energetika, by měla razantně ovlivnit Státní energetická koncepce. Zatím však platí dokument z roku 2004 a nejnovější verze se již poněkolikáté předělává.
